Bilanční tisková zpráva k vývoji registrované kriminality na území České republiky.
V roce 2021 bylo na území České republiky registrováno 153 233 trestných činů. Oproti roku 2020 došlo k poklesu o 12 292 skutků, což je v procentuálním vyjádření o 7,4 % méně. Celková objasněnost dosáhla úrovně 57,3 %, tedy vzrostla meziročně o 1 %.
Přestože registrovaná kriminalita poklesla, zaznamenali jsme nárůst škod způsobených trestnou činností. V souhrnné hodnotě se jedná o částku 21,3 mld. Kč (v roce 2020 to bylo 16,7 mld. Kč a v roce 2019 jen 12,8 mld. Kč).
Záznam z brífinku náměstka policejního prezidenta pro SKPV plk. Mgr. Tomáše Kubíka naleznete na: https://www.youtube.com/watch?v=FsVHbL9640Q,
Úvodem je však třeba upozornit, že samotné meziroční srovnávání absolutních čísel není bez dodatečného komentáře validní. Důvodem je fakt, že došlo k výrazné optimalizaci statistického vykazování za účelem jeho přizpůsobení reálné struktuře registrované kriminality. Zároveň také v průběhu loňského roku platila na našem území různá omezení ve spojitosti s pandemií covid-19, která výrazně omezovala mobilitu osob, konání veřejných akcí, provozování podniků a zařízení, ve kterých pravidelně docházelo k větší kumulaci osob a tím i zvýšenému riziku výskytu trestné činnosti.
Hlavní důvody, proč je z dlouhodobého pohledu kriminalita na historicky nejnižší úrovni, jsou dle našeho úsudku následující:
● Opatření proti pandemii covidu-19 a s tím související snížení mobility osob a omezení veřejných či veřejnosti přístupných aktivit.
● Optimalizace statistického vykazování a s tím související pohyby v jednotlivých subkategoriích.
● Novelizace trestního zákoníku, kdy došlo ke změně dolní hranice výše škody při kvalifikaci trestného činu na 10 000 Kč (důležitý faktor při sledování víceletých trendů).
● Zefektivnění práce policistů a kriminalistů při objasňování trestné činnosti, důraz na viditelný výkon služby a zacílení na využívání dostupných nástrojů pro odhalování kriminality.
Registrovaná kriminalita 2021, trendy a vývoj
Pokles kriminality byl zaznamenán plošně ve všech krajích České republiky. Nejvyšší trestnou činnost jsme evidovali v Praze (35 136 skutků) a v Moravskoslezském kraji (17 865 skutků), ale i ve vyjmenovaných oblastech dochází k poklesu. Největší rozdíl v procentuálním vyjádření v porovnání s rokem 2020 jsme zaznamenali v Karlovarském kraji, ve kterém bylo zároveň spácháno nejméně trestných činů (v roce 2020 spácháno celkem 4 422 skutků, zatímco v roce 2021 došlo k poklesu na 3 754 skutků, jedná se o 15,1% pokles). Druhý největší rozdíl byl zaznamenán ve Zlínském kraji o -11,6 %. Za zmínku stojí i kraj Liberecký (-9,7 %) a kraj Vysočina (-9,5 %). Největší rozdíl v kvantitativním vyjádření je evidován v kraji hl. m. Praha (-2 923 skutků), Moravskoslezském (-1 770) a Jihomoravském kraji (-1 441).
Nejvyšší nárůst registrované kriminality na teritoriích územních odborů jsme zaznamenali na Děčínsku (o 144 skutků), Rakovnicku (o 136 skutků), Kolínsku (o 90 skutků). V rámci územních odborů evidovali nejvíce registrovaných trestných činů na Obvodním ředitelství policie Praha IV (11 053 skutků), dále na Obvodním ředitelství policie Praha III (9 380), Městském ředitelství policie Brno (8 205), Obvodním ředitelství policie Praha I (7 413) a Městském ředitelství policie Ostrava (7 362 skutků).
Cizinci se na celkovém počtu registrovaných skutků podílejí 8,9 %, nejčastěji páchané trestné činy jsou ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, krádeže, trestné činy spáchané v souvislosti s dopravními silničními nehodami z nedbalosti a zanedbání povinné výživy. Trestná činnost cizích státních příslušníků vykazuje stejné znaky jako v minulých letech, mezi pachateli dominují občané Slovenska (34,2%) a Ukrajiny (26,9%).
Jak jsme již zmínili v úvodu, přestože registrovaná kriminalita poklesla, zaznamenali jsme nárůst škod způsobených trestnou činností. V souhrnné hodnotě 21,3 mld. Kč (v roce 2020 - 16,7 mld. Kč a v roce 2019 - 12,8 mld. Kč). Nejvíce se na těchto škodách podílejí hospodářské trestné činy. Největší škody vznikly na území hlavního města Prahy, na území Moravskoslezského kraje a na území Královéhradeckého kraje, nejnižší pak na území Pardubického kraje.
Hodnota zajištěného majetku v trestním řízení za rok 2021 dosáhla téměř 7 miliard Kč, což je v porovnání s předešlými roky hodnota nadprůměrná. Celkový poměr mezi hodnotou zajištěného majetku a způsobenou škodou činí 32 %. Národní centrála proti organizovanému zločinu SKPV z celkového objemu zajistila téměř 2 miliardy Kč. Zbývajících 5 miliard Kč připadá na krajská ředitelství policie.
Majetková kriminalita je se 77 562 skutky nejzastoupenější oblastí. Přesto také zaznamenala pokles o 4 554 skutků oproti roku 2020 (-5,5 %). Mezi roky 2021 a 2020 zaznamenáváme dle druhového členění trestné činnosti velmi významný nárůst u krádeží vloupáním, a to o 10 087 skutků (nárůst o 48,8 %). Ostatní majetková kriminalita vzrostla o 4 408 skutků (nárůst o 27,9 %). Naopak k výraznému meziročnímu poklesu došlo u krádeží prostých. Počet klesl o více než 19 049 (-41,7 %) registrovaných případů oproti roku 2020. Tuto změnu lze odůvodnit zejména skutečností, že od 1. ledna 2021 byla změněna skladba takticko-statistických klasifikací v oblasti majetkové trestné činnosti. Tyto výrazné výkyvy jsou však zapříčiněny úpravou vnitřního systému statistického vykazování trestné činnosti od 1. ledna 2021 a je proto důležité na majetkovou kriminalitu nahlížet z celkové perspektivy.
Násilná kriminalita poklesla o 2,4 % oproti roku 2020. V loňském roce jsme registrovali 11 958 skutků. Nejčastějšími trestnými činy v této oblasti byly úmyslné ublížení na zdraví, porušování domovní svobody, nebezpečné vyhrožování, loupež a vydírání. Nárůst násilné kriminality byl zaznamenán na území Středočeského kraje (o 206 skutků více, tj. o 16,3 %), dále v Karlovarském kraji o 7,9 %, v Jihomoravském kraji o 3 %, v Pardubickém kraji o 3,8 % a ve Zlínském kraji o 3,2 %. V ostatních krajích je zaznamenán meziroční pokles, přičemž na území Ústeckého kraje došlo k poklesu o 11,7 % (o 158 skutků méně), Jihočeského kraje o 10,6 % a Královéhradeckého kraje o 9,7 %.
Vražd v loňském roce ubylo. Na území České republiky jsme evidovali 105 vražd, což je o 25 méně ve srovnání s rokem 2020. Objasněnost dosáhla 95,2 %. Stále platí, že nejvíce těchto skutků je motivováno osobními vztahy.
Mravnostní kriminalita vzrostla o 17 %. V uplynulém roce jsme evidovali 3 049 skutků, tj. o 444 trestných činů více, přičemž nejvyšší meziroční procentuální nárůst mravnostní kriminality byl evidován na území Jihočeského kraje (o 38,7 % více), Libereckého kraje (o 32,7 % více), Ústeckého kraje (o 31,1 % více) a Zlínského kraje (o 31,1 % více). Příčiny nárůstu spatřujeme v lepší vyhledávací činnosti policie u tohoto druhu kriminality a dále také v masivním využívání elektronických komunikačních prostředků zneužívaných pro její páchání, v medializaci případů známých osobností a hnutí na ochranu obětí a následnou větší ochotou obětí tyto případy oznamovat a podstupovat sekundární viktimizaci. Nejčastějšími mravnostními trestnými činy jsou ve sledovaném období znásilnění (773, meziročně narůst o 134 skutků, tedy o 21 %) a pohlavní zneužití (623, meziročně o -1, tedy o -0,2 %). Za zmínku určitě také stojí úmyslné ublížení na zdraví nakažením lidskou nemocí (140, meziročně nárůst o 114, tedy o 438,5 %, přičemž nárůst je způsoben především úmyslným šířením koronaviru SARS CoV-2).
Hospodářská kriminalita poklesla o 32,5 %, což představuje rozdíl o více než 6 018 trestných činů v porovnání s rokem 2020. Nejčastějším registrovaným hospodářským trestným činem je úvěrový podvod. Pachatelé využívají sofistikovanější způsoby, jejichž prostřednictvím se snaží majetek skrýt před orgány činnými v trestním řízení. Vedle tradičně zajišťovaných peněžních prostředků na bankovních účtech či v hotovosti, nemovitostí, motorových vozidel, cenných papírů, elektronických zařízení, šperků a jiných cenností, zajišťují orgány činné v trestním řízení častěji i jiné druhy věcí (majetková práva z rezervačních smluv na koupi bytu, pohledávky obviněného na výplatu platu, dále fiktivní pohledávky přihlášené do insolvenčního řízení, virtuální měny či dědická práva apod.). Vysoká pestrost je přirozeně dána u movitých věcí, z poslední doby lze jmenovat bagr, lodě, obrazy, 3D tiskárnu nebo investiční alkohol.
V roce 2021 evidujeme celkově 407 trestních věcí se škodou 44 305 099 Kč v rámci trestné činnosti na seniorech. Uvedené trestné činnosti se v rámci legendy „Vnuk“ dopouští zejména organizované skupiny zahraničních pachatelů. V roce 2021 na našem území začala operovat nová skupina, která seniory kontaktuje na pevných linkách ze zahraničí a používá novou legendu „Dopravní nehoda“. Uvedená trestná činnost je na území České republiky evidována od července 2021 a celkově bylo ohlášeno v rámci této legendy 104 trestních věcí. Pachatelé jsou v době telefonního hovoru v zahraničí, nechávají si peníze posílat na účty, které jsou pak vybírány v zahraničí, neustále mění anonymní SIM karty a během jednoho dne jsou schopni volat více než 30 seniorů, což v důsledku stěžuje jejich odhalení.
V oblasti drogové kriminality evidujeme nárůst o 5 skutků (za rok 2021 celkem 4 196 registrovaných skutků, 2020: 4 191), což představuje pouze 0,1 % rozdíl.
Kybernetická kriminalita a ostatní kriminalita páchaná v kyberprostoru
Celkově bylo za rok 2021 registrováno 9 518 skutků spadajících do kategorie kybernetické kriminality a ostatní kriminality páchané v kyberprostoru. Meziročně se jedná o 17,9% nárůst (1 445 skutků), z toho bylo objasněno 2356 skutků. Nejvíce trestných činů v této oblasti prověřovali, stejně jako v roce 2020, kolegové z hlavního města Prahy a z Jihomoravského kraje.
Stále platí, že nejrozšířenější oblastí trestných činů v rámci ostatní kriminality páchané v kyberprostoru je majetková trestná činnost, nejčastěji různá jednání kvalifikovaná jako podvod (§ 209 trestního zákoníku). Dále byly ve větším množství páchány trestné činy pomocí internetu v oblasti poškozování a zneužití záznamu na nosiči informací (§§ 230, 231 a 232), v oblasti mravnostních trestných činů, v oblasti neoprávněného držení platebního prostředku a konečně trestných činů v oblasti porušování autorského práva a porušování práv k autorské známce (§ 155).
U kybernetické kriminality dlouhodobě sledujeme růst počtu případů. Meziročně stoupl počet skutků tzv. „hackingu“ o 45 %. Je nutné podoktnout, že určitá část protiprávního jednání spočívá souběhově i v napadení emailových účtů, resp. jejich přístupových údajů, případně v napadení přístupových údajů sociálních sítí. Potvrzuje se předpokládaný trend, a to postupný přesun trestné činnosti jako takové do kyberprostoru.
U podvodných jednání (nejčetněji zastoupené trestné činy v oblasti kybernetické kriminality) je charakteristické, že již vyžadují vyšší míru technických znalostí, znalostí internetového provozu a služeb v něm poskytovaných. Jde především o mnohokrát se opakující vlny podvodných falešných mailových zpráv, případně zpráv v rámci jiných komunikačních kanálů, kterými se pachatelé snaží vylákat citlivé, osobní či jiné údaje od adresátů, nebo do cílových zařízení nainstalovat škodlivý software. Zde je nejčastěji problém v koncových uživatelích, kteří nerespektují základní bezpečností opatření v rámci elektronických komunikací a používají stejné přihlašovací údaje do různých služeb, bez ohledu na jejich možné zneužití. Pro tyto tzv. vlny je typické, že trvají velmi krátce, nejčastěji jen několik dnů a mají poměrně široký dosah. V současné době není možné předem blokovat podobné hromadné e-maily, neboť útočníci neustále mění technické prostředky pro odesílání závadových zpráv.
Podstatnou část tvoří sériově páchaná trestná činnost. V uplynulém období jsme registrovali razantní nárůst případů vishingu v kombinaci se spoofingem telefonních čísel. Další významnou součástí jsou investiční podvody, respektive podvodná jednání s legendou investice, především do kryptoměn. Pachatelé často využívají internetové reklamy na sociálních sítích a dalších platformách a často připravují velmi kvalitně, téměř profesionálně zpracované webové stránky prezentující jejich podvodnou platformu. Setrvalým problémem je klasický phishing ve všech formách (typicky například romance scamy s legendou jako „americký voják“), dále BEC scamy, inzertní podvody, reverzní inzertní podvody (kdy obětí je prodávající) a registrován je i nárůst případů podvodných platebních bran.
Prověřování a vyšetřování podobné trestné činnosti je zdlouhavé a nákladné. Drtivá většina finančních prostředků pocházející z kybernetické majetkové trestné činnosti je přeposílaná do zahraničních peněžních institucí nebo okamžitě převedena na některou z kryptoměn. Za uplynulé období lze pozorovat masivní využívání virtuálních měn (kryptoměny) jako prostředek k zametení stop a současně i k legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Další větší skupinou protiprávního jednání na internetu zůstává dlouhodobě trestná činnost mravnostního charakteru. Zde se nejčastěji jedná o šíření nebo držení dětské pornografie, navazování kontaktu s dětmi s cílem od nich vylákat erotické materiály a v menší míře také sexuální nátlak. Komunikace mezi dětmi a pachateli probíhá velmi často v uzavřených diskuzních fórech, na zahraničních komunikačních službách nebo na šifrovaných mobilních platformách, což velmi ztěžuje přesné zadokumentování důkazních materiálů, ale často také samotné odhalení takového jednání.
Lze předpokládat, že protiprávní jednání v rámci internetového prostředí bude mít také v dalších letech vzrůstající charakter. Je více než pravděpodobné, že se určité typy závadového chování budou stále výrazněji přesouvat do kyberprostoru. Pozornost budeme věnovat nenávistným i jiným nežádoucím projevům v online prostředí.
Registrovaná vs. latentní kriminalita
Počet registrovaných trestných činů klesá již několikátým rokem. Nicméně je nutné konstatovat, že stále existuje velké množství latentních trestných činů. Právě na tuto oblast se v následujícím období chceme zaměřit. Je to jedna z našich priorit pro běžné i online prostředí. Závěrem lze říci, že ačkoliv poslední léta trvá trend snižování registrované kriminality, zvyšuje se náročnost na její odhalování a stoupají nároky na policisty, kteří se na jejím vyhledávání, prověřování a vyšetřování podílejí.
Pro tento rok byly stanoveny pro linii služby kriminální policie a vyšetřování následující prioritní oblasti:
► trestná činnost v online prostředí
► hospodářská trestná činnost a korupce
► primární a sekundární drogová kriminalita
► zefektivnění operativně pátrací činnosti s důrazem na schopnost vyhledávat latentní kriminalitu
identifikace a zajišťování výnosů z trestné činnosti (PČR 21.1.2022)
