CzechIndustry > Vývoj v oblasti mezinárodního zdanění a převodních cen vzbuzuje u podniků obavy
Vývoj v oblasti mezinárodního zdanění a převodních cen vzbuzuje u podniků obavy
Problematika mezinárodního zdanění a převodních cen na sebe poslední dobou poutá stále více pozornosti. Za daným vývojem stojí nejen četné daňové reformy ve světě, ale také například snahy OECD přizpůsobit mezinárodní daňový systém pokračující digitalizaci ekonomiky. Z nejnovějšího globálního průzkumu, který k tomuto tématu zpracovala společnost EY (Transfer Pricing and International Tax Survey 2019), vyplývají značné obavy poplatníků, jež pramení z nejistoty ohledně budoucího vývoje i dopadů chystaných změn.Uvedený průzkum, v jehož rámci bylo osloveno více než 700 vedoucích pracovníků a zástupců firem ze Severní, Střední a Jižní Ameriky, Evropy, Asie a Tichomoří odpovědných za oblast zdanění a převodních cen, pokrývá širokou škálu trendů a otázek soustředěných do tří hlavních okruhů, jimiž jsou: převodní ceny, řešení sporů a globální daňové reformy. Za zmínku stojí fakt, že současné mezinárodní daňové prostředí a související důsledky hodnotí jako „nejisté“ téměř osm z deseti odpovídajících (79 %, resp. 42 % jako „velmi“ nebo „značně“).„V souvislosti se zdaňováním transakcí roste význam mnohostranných úmluv a nařízení, což vyvolává nebývalý tlak na historicky uplatňované struktury převodních cen. Existují obavy, že tento trend povede k důkladnějším a častějším kontrolám. Respondenti průzkumu konkrétně očekávají značný narůst souvisejících auditů, jakož i vyměřených penále a doměrků a uvědomují si, že nastalou situaci je třeba řešit,“ uvádí Peter Griffin, EY Global Transfer Pricing Leader.
V oblasti převodních cen je snahou podniků rizika omezovat
Za svou prioritu, pokud jde o stanovení převodních cen, charakterizují bezmála dvě třetiny respondentů přístup, jehož cílem je související rizika buď zcela eliminovat či alespoň omezit. Nejvýraznější obavy ve spojitosti s řízením daňových rizik vyvolává především stále intenzivnější sdílení údajů mezi orgány daňové správy, možnost zveřejnění nežádoucích informací, resp. poškození pověsti společnosti, jakož i relativně nízká míra centralizované a důsledné kontroly ve styku s finančními úřady.
„Obvyklou strategií daňových oddělení v minulosti u mezinárodních transakcí bylo zveřejňovat jen nezbytné minimum informací, přičemž šlo o běžné výkaznictví sloužící k podpoře zvolených metod. Tento způsob uvažování se nejen v důsledku boje OECD proti škodlivým daňovým praktikám (BEPS) změnil. Svou roli hraje i celkové klima globálních daňových reforem. V současné době jsou to mnohem více správci daně, kdo určuje směr dialogu a korporátnímu poplatníkovi se nezbývá než přizpůsobit,“ říká Jeff Michalak, EY Global International Tax and Transaction Services Leader.
Roste počet kontrol
Celých 82 % účastníků průzkumu potvrdilo, že se správce daně v uplynulých třech letech způsobem stanovení převodních cen v jejich podniku podrobněji zabýval, přičemž ve 40 % případů vedla následná opatření k zabránění dvojímu zdanění. Nejkritičtějšími oblastmi zůstávají i nadále stanovení převodních cen u zboží (64 %), poskytování finančních služeb uvnitř skupiny (41 %) a daň z přidané hodnoty, resp. daň ze zboží a služeb (34 %). Při pohledu do budoucna přitom respondenti neočekávají, že by se skladba třecích ploch příliš změnila. Naopak hojně zmiňují další dvě skupiny transakcí, kde podle jejich názoru dohled ještě více zesílí, jmenovitě duševní vlastnictví (49 %) a transakce soukromého kapitálu (39 %).
„Již současná situace – spolu s předpokládaným vývojem – působí pracovníkům odpovědným za daně na čele nemalé vrásky. Vše přitom nasvědčuje tomu, že počty prověrek, kontrol, daňových sporů i výskytů dvojího zdanění nadále skokově porostou,“ říká Marlies de Ruiter, EY Global International Tax Services Policy Leader.
Převážná část dotazovaných (59 %) se domnívá, že dopady globálních daňových reforem se nejvíce dotknou formulace pravidel pro utváření převodních cen. Dalšími oblastmi, kde budou důsledky údajně hmatatelné, jsou vznik stálých provozoven (13 %) a pravidla nízké kapitalizace (11 %). Obecně lze konstatovat, že vliv daňových reforem bude dalekosáhlý a zdaleka se neprojeví pouze v nastavení daňových sazeb, ale v samotné definici toho, co se může v jednotlivých jurisdikcích stát předmětem daně.
Na otázku, jaké aspekty provozu či daňového plánování budou globálními daňovými reformami nejvíce dotčeny, uváděli zástupci firem nejčastěji řízení dodavatelsko-odběratelského řetězce (41 %), finanční operace (29 %) a záležitosti týkající se duševního vlastnictví (29 %).
„Rozsah i tempo změn globálního daňového prostředí jsou bezprecedentní a kladou na podniky značné nároky. Aby se jim dokázaly efektivně přizpůsobit, musí s ohledem na nejistý vývoj přijít s propracovanou strategií a vliv daňových reforem bedlivě sledovat. A když říkám bedlivě, mám tím na mysli národní i globální reformy – a to z krátkodobého, střednědobého i dlouhodobého hlediska,“ uzavírá Libor Frýzek, vedoucí daňového oddělení EY v Praze.
