Vývoje evropských standardů: Jaká data budou firmy reportovat o klimatu?

Evropská unie připravuje pro firmy nová pravidla pro zveřejňování informací o udržitelnosti. Nová legislativa v podobě směrnice CSRD a návazných reportovacích standardů se bude v České republice týkat více než tisícovky podniků, účinná by měla být od roku 2023. Je důležité, aby firmy věnovaly změnám pozornost už nyní a dokázaly se na ně včas připravit. V září zveřejnila unijní pracovní skupina EFRAG prototyp standardu pro reporting klimatických údajůkterý poskytuje důležité informace o tom, jak budou finální standardy vypadat. Z obsahu prototypu vyplývá, že umožní podnikům reportovat relevantnější a lépe srovnatelné údaje a zároveň sníží jejich administrativní zátěž a náklady.

Jak ukázaly výsledky letošního výzkumu Alliance for Corporate Transparency, české podniky stále zaostávají v reportování klíčových ESG dat, což ohrožuje jejich budoucí konkurenceschopnost. Podniky by na smysluplné a relevantní informace měly nasměrovat standardy pro reporting o udržitelnosti, které z pověření Evropské komise připravuje pracovní skupina v rámci EFRAG.

Skupina čítající desítky odborníků z různých oborů vyvíjí standardy pro environmentální, sociální i governance oblast. V prvním kvartálu příštího roku předá návrh kompletního souboru standardů stálé struktuře EFRAG, která se momentálně zřizuje. Na jaře 2022 by měl EFRAG zahájit veřejnou konzultaci a následně předložit Evropské komisi finální technické doporučení pro první soubor standardů. Přijetí klíčového souboru standardů se očekává na podzim 2022, od roku 2023 pak evropské společnosti začnou shromažďovat a vyhodnocovat údaje o udržitelnosti v souladu se schválenými standardy.

Návrh klimatických indikátorů omezí greenwashing

V září publikovala pracovní skupina EFRAG první prototyp standardu pro reporting klimatických údajů, jako jsou firemní klimatické cíle nebo emise skleníkových plynů. Ačkoli nejde o finální standard, ale “work in progress”, prototyp dobře naznačuje směr, jakým se budou standardy ubírat, a proto by se o něj měly společnosti zajímat.

V oblasti dosahování klimatických cílů prototyp vyjasňuje, jaká data jsou podstatná a v jaké formě je mají firmy reportovat, pokud tedy tyto cíle mají. Například pokud deklarují, že budou do roku 2030 klimaticky neutrální. Toto ustanovení zásadním způsobem ulehčuje investorům a bankám práci s podnikovými reporty a zároveň usnadňuje porovnávání firem mezi sebou.

Řada navrhovaných požadavků ohledně firemních strategií, řízení a hodnocení rizik a příležitostí je značně flexibilní a záleží na konkrétní firmě, jak k nim přistoupí. Prototyp ale obsahuje i soubor povinných údajů. Konkrétně by společnosti měly zveřejňovat:

► Jaké množství energie firma spotřebovává a jaký je její energetický mix?

► Kolik přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podnik vyprodukuje?

►Jaké cíle společnost přijala - pokud nějaké - a jakého pokroku dosahuje?

Celkově návrh pomůže odstranit současné zmatky, kdy firmy nedokážou identifikovat podstatné a relevantní informace o klimatu, jak ukazuje letošní výzkum, a povede k lépe porovnatelným a komplexnějším reportům. Zároveň celý proces reportingu výrazně usnadní a sníží náklady firem.

Původní článek v nezkrácené verzi v angličtině pod názvem “First peek into climate indicators for companies to report under the European Sustainability Reporting Standards” připravil Frank Bold jako součást pravidelného měsíčního seriálu o reportingu udržitelnosti. Více zde. V češtině najdete nezkrácenou verzi textu zde. (2.12.2021)