V jubilejním, pětadvacátém, ročníku udělil český Siemens Ceny Wernera von Siemense za rok 2022 nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. Nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů vybraly odborné poroty v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé jejich prací. Ocenění byla udělena za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za překonání překážek ve studiu a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a Chytrá infrastruktura a energetika.
„Cílem našeho pětadvacetiletého úsilí je ukázat kvality českého technického a přírodovědného vysokého školství a ocenit nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce,“ uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek. „Vedle aktuálních technických témat, jako jsou Průmysl 4.0 nebo chytrá infrastruktura a energetika, se v soutěži zaměřujeme i na důležitá celospolečenská témata. Abychom podpořili změny v oblasti genderové rovnosti, oceňujeme mimořádnou kvalitu ženské vědecké práce, ocenění získávají i studenti, kteří při studiu překonávají překážky,“ vysvětlil Palíšek. „Prosperita naší země závisí na kvalitním vzdělávání. Věřím, že pořádáním soutěže, která oceňuje a zviditelňuje studenty i pedagogy, kteří dosáhli mimořádných výsledků, k tomuto cíli přispíváme,“ dodal.
Medailonky všech oceněných představujeme na tomto webu pod odkazem Ekonomika/VVI
Cenu Wernera von Siemense v kategorii Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu získaly MUDr. Markéta Bloomfield, Ph.D., a RNDr. Zuzana Paračková, Ph.D., z Imuologického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity.
Imunitní systém ke své činnosti využívá složité, vzájemně propojené komunikační systémy a zároveň je propojen s prakticky všemi ostatními systémy těla. Poruchy imunity jsou proto spoluzodpovědné za mnohá onemocnění, jež dříve s imunitním systémem nebyla spojována. Mohou se projevovat nejen náchylností k infekcím, ale také autoimunitními nebo alergickými onemocněními a někdy též zvýšeným rizikem vzniku nádorů. Molekulárně-buněčný výzkum vzácných poruch imunity tak skýtá unikátní možnost rozpoznávat dosud neobjasněné mechanismy imunitního systému.
Oceněná práce Markéty Bloomfield a Zuzany Paračkové má dva hlavní výstupy. Prvním je tzv. diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně designované protokoly výzkumné analýzy. Získané výsledky pak umožňují navrhnout konkrétní léčebně-preventivní strategie. Druhý výstup má větší přesah. Popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací totiž umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu a jejich zapojení v biologických procesech.
„Je zřejmé, že teprve když detailně porozumíme příčině vzniku nějaké nemoci, můžeme pacientům efektivněji pomoci navržením terapie cílící přímo na mechanismus jejího vzniku, nejen tlumit příznaky nemoci,“ vysvětluje hlavní smysl výzkumu Markéta Bloomfield.
Okamžiky radosti
Podle Zuzany Paračkové bylo na celém projektu nejtěžší publikovat získaná data v mezinárodních časopisech. „Častokrát nás odmítali, protože naše závěry vycházely z výzkumu jediného pacienta nebo jen malé skupinky,“ říká. O to radostnější pak pro ni bylo, když se ukázalo, že některé výsledky získané u těchto vzácných onemocnění lze přenést i na větší skupiny, jako jsou například některá onkologická či hematologická onemocnění.
Markétu Bloomfield zase potěšilo zjištění, že pracujete-li se vzácnými nemocemi, je relativně snadné spojit se s týmy ze zahraničí. „Krásné bylo také sledovat, jak se naši pacienti s ochotou a zájmem zapojují do výzkumu – podporují nás, zajímají se o výsledky. Kolikrát chce darovat krev na výzkum dobrovolně malý sourozenec nebo kamarád nemocného dítěte. Právě toto mne na této práci nesmírně těší a motivuje,“ svěřuje se.
Z okraje až na výsluní
Do soutěže se přihlásily, protože věří, že řada důležitých objevů a vynálezů, ze kterých nyní profituje moderní civilizace, začala něčím zájmem o velmi vzácný, často okrajový jev. „Zajímalo nás, zda s podobným backgroundem dokážeme zaujmout odbornou porotu prestižní soutěže,“ říkají. Ocenění považují za obrovskou hnací sílu a doufají, že se jim získáním Ceny Wernera von Siemense podaří zvýšit povědomí o významu výzkumu vzácných onemocnění, a to nejen na poli imunodeficitů.
O tom, jak naloží s finanční odměnou spjatou s oceněním, již mají obě dvě poměrně jasno. „Ráda bych odměnu využila na financování zahraniční stáže. A permanentku do sauny (aspoň na deset let),“ říká Markéta Bloomfield. To Zuzana Paračková plánuje investovat ji do cestování. „Byly to náročné roky, chce to pauzu,“ přiznává.
A jak tráví volné chvíle? Markéta Bloomfield hlavně s rodinou. „Mám dvě báječné děti, jejichž potřeby, nápady a názory zatím stále vyplňují velkou část mého nepracovního života. Ráda mám také procházky se svým psem Májou,“ vypočítává své volnočasové aktivity. Zuzana Paračková velmi ráda cestuje a sportuje – v oblibě má především chození po horách, lyžování nebo potápění. „Hory a sport mě totiž učí trpělivosti, překonávání a neuvěřitelně čistí hlavu,“ vysvětluje. „V rámci prokrastinace ráda vytvářím videa z laboratoře a angažuji se v iniciativě Zeptej se vědce, která popularizuje vědu na sociálních sítích,“ dodává.
.jpg)