Masarykova univerzita připravila první rozsáhlou studii postojů Čechů k přírodě a životnímu prostředí. Kniha nabízí souhrn více než 80 průzkumů veřejného mínění z posledních let a výsledky nového výzkumu, který proběhl na reprezentativním vzorku
2673 respondentů. Vznik publikace „Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí“ podpořil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí.
„Ukazuje se, že významná většina veřejnosti podporuje, aby se český stát aktivně angažoval v řešení problémů životního prostředí. Stojí přitom za pozornost, že například opatření proti odpadům, znečištění vod a znečištění ovzduší podporuje česká veřejnost dokonce více než řešení korupce,“ shrnuje odborný garant výzkumu Jan Krajhanzl.
Výsledky zároveň potvrzují, jak silný mají Češi vztah k přírodě. Ze všech mediálních témat je nejvíce zajímá příroda (80 % veřejnosti) a velmi významně také životní prostředí (68 %), obě témata se přitom umístila s velkým náskokem například před politikou či bulvárem. „Nejen, že výrazná většina Čechů tráví ráda svůj čas venku, ale průzkumy opakovaně ukazují, že více než ostatní Evropané si vybírají místo své dovolené právě podle přírody v okolí,“ dodává Krajhanzl.
Naopak rezervovaně se Češi staví k osobnímu zapojení do ochrany přírody a životního prostředí. Většina třídí odpady (často až vždy třídí podle svých slov 91 %), dává přednost kohoutkové vodě před kupováním balené (79 %) či uvádí, že snižuje svou spotřebu vody (81 %) a energie (77 %). Méně jsou ochotni omezit cestování osobním automobilem (56 %) nebo kupovat ekologicky šetrné výrobky (30 %).
Ještě slaběji se Češi v ochraně přírody a životního prostředí občansky angažují. „Většina Čechů chrání životní prostředí především tehdy, pokud se jim to ekonomicky vyplatí. Zároveň otevřeně sdělují, že nejsou ochotni se kvůli ochraně životního prostředí příliš omezovat. Jen 16 % je ochotných platit vyšší daně, 19 % vyšší ceny 28 % snížit svou životní úroveň,“ komentuje Tomáš Chabada, spoluautor výzkumu.
„Výsledky nového průzkumu jsou pro nás nesmírně důležité. Na jedné straně ukazují, jak vysoká očekávání mají lidé od státu, a tím od Ministerstva životního prostředí, který má být hlavním garantem dobrého životního prostředí a kvality přírody. Na druhé straně se ukazuje, jak jsou Češi opatrní na peníze, které sami vydávají v zájmu ochrany životního prostředí. Proto ministerstvo nabízí řadu motivačních dotačních programů, například na dostupnou pitnou vodu, zachycování dešťové vody
a úsporu energií v domech nebo financuje osvětu, aktuálně například v rámci kampaně #dostbyloplastu,“ komentuje výsledky průzkumu ministr životního prostředí Richard Brabec.
Ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman dodává: „Výzkum ukazuje, že zhruba třetina občanů není přesvědčena o tom, že má smysl chránit přírodu a životní prostředí. Tahle skupina je pro nás velmi důležitá. Bez pochopení
a zapojení co největšího počtu obyvatel budeme v budoucnu jen těžko prosazovat principy sdílené ekonomiky nebo bezodpadového hospodářství.“
Studie jako první svého druhu ukazuje, jaké jsou postoje a chování Čechů v jedenácti oblastech ochrany přírody, krajiny
a životního prostředí, například v otázkách znečištění ovzduší, energetiky či spotřebitelství. Čtenáři v ní najdou čtrnáct charakteristik, které jsou typické pro vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí, a také podrobné výsledky aktuálního výzkumu. Ten představuje tři skupiny české veřejnosti, které se zásadně liší svým přístupem k ochraně přírody a životního prostředí, nebo analýzu, co Čechy v této oblasti ovlivňuje.
„Zaujalo nás, že největší vliv na vztah Čechů k přírodě a životnímu prostředí má jejich životní styl, konkrétně témata, která je zajímají v médiích. Zanedbatelný je přitom vliv velikosti místa bydliště a výše čistého příjmu na jednoho člena domácnosti. Pouze slabý je vliv věku, pohlaví či vzdělání,“ doplňuje spoluautorka výzkumu Renata Svobodová. (MŽP,28.6.2018)
