Již za necelé dva roky se budou muset všechny budovy stavět s téměř nulovou spotřebou energie. K energetické účinnosti
a šetrné výstavbě zavazuje Českou republiku evropská směrnice EPBD II. Zájem firem a odborné veřejnosti o oblast šetrného stavebnictví a hledání komplexních řešení se tak postupně zvyšuje a projevuje se i na členské základně oborové organizace České rady pro šetrné budovy. Ta se jen od začátku letošního roku stihla rozrůst o dalších pět významných firem – ČEZ ESCO, JABLOTRON LIVING TECHNOLOGY, TECE ČR, skupinu TECHO a iNELS.
Podle údajů Evropské unie činí podíl budov na celkové spotřebě energie v zemích společenství 40 % a nadále roste. Státy Unie navíc ročně produkují zhruba 800 milionů tun stavebního a demoličního odpadu, přičemž pouze 50 % z něj se následně recykluje. I z těchto důvodu je nutné významně snížit energetickou spotřebu staveb a současně se zaměřit i na využívání obnovitelných zdrojů. „Nutnost zmírňovat negativní vlivy výstavby na životní prostředí se stává rok od roku naléhavější. Aby však snižování energetické náročnosti budov bylo co nejefektivnější, je třeba k jejich řešení, stavbě i následnému provozu přistupovat komplexně. Od řešení pouhých energetických úspor se posouváme k řešení hospodaření s vodou, šetrným materiálům, chytrým technologiím či zdravému vnitřnímu prostředí. Z tohoto důvodu nás velice těší, že o členství v Radě projevují zájem společnosti napříč celým segmentem šetrného stavebnictví. Prohlubující se odbornost firem a rostoucí povědomí o aspektech energeticky úsporných staveb do budoucna významně pomohou k přiblížení se standardům výstavby většiny vyspělých západních zemí," uvádí Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Nedostatečná legislativa a nízké povědomí o technologiích
Podle Petra Oušky, ředitele úseku Veřejná správa a komerční objekty ČEZ ESCO, poskytující komplexní energetické služby, je Česká republika ve srovnání se zeměmi východní Evropy v oblasti šetrného stavebnictví zřejmě nejrozvinutější. Úrovně vyspělých západoevropských zemí však stále nedosahuje a Petr Ouška zdůvodňuje proč: „Jedním z rozdílů je ambicióznost legislativy, která u nás jde většinou tou pozvolnější cestou, a to pouze v rámci standardů nastavovaných z úrovně EU. Poptávka v oblasti energetických úspor je již zřejmě rámcově stejně velká i sofistikovaná jako v západních státech, ale menší důraz je kladen na oblast použitých materiálů nebo hospodaření s vodou. Méně je také využíváno hodnocení přínosů celého životního cyklu projektu." Také ředitel společnosti JABLOTRON LIVING TECHNOLOGY, lídra v oboru technického vybavení vnitřního prostředí budov, Roman Šalomoun vidí v tomto ohledu velký prostor pro zlepšení: „Stavebníci jsou stále bez relevantních informací a získat kvalitní rady je mnohdy velmi složité. Opravdu šetrné stavebnictví není jen o obálce budovy, ale je to koncept, který má být především funkčním celkem. Šetrná budova například nepotřebuje být prošpikovaná drahými technologiemi pro zajištění tepelné pohody. Právě skutečnost, že se stavebník zajímá o to, jak postavit dům na co nejlepší energetické úrovni, má být zárukou, že použité technologie budou finančně a technicky nenáročné." Využívání technologií a chytrých řešení pro správu staveb je však v tuzemsku také stále neuspokojivé. „Nízké procento využívání technologií a systémů pro řízení budov je způsobené nedostatečnou evangelizací na tuzemském trhu a nezkušeností i nedůvěrou v tato řešení. To jde samozřejmě ruku v ruce s nepostačující podpůrnou legislativou," doplňuje výkonný ředitel dodavatele chytrých řešení iNELS Jakub Zahrádka.
Šíření osvěty a zvyšování standardů
Právě Česká rada pro šetrné budovy je však v tomto ohledu významným pomocníkem a svou činností výrazně přispívá k šíření osvěty a povědomí o aspektech šetrné výstavby, na čemž se shodují i další noví členové. „Radu vnímáme jako organizaci, která je otevřená diskuzi, naslouchá a sdružuje odborníky, a navíc je důležitým stimulem, jenž promítá zpět do praxe. Napomáhá ke zvýšení standardů a povědomí o hygieně, kvalitě pracovního prostředí, ale i vlivu na životní prostředí obecně," vyzdvihuje přínosy Rady Jan Mergl, obchodní ředitel divize BU Balt dodavatele kancelářského nábytku TECHO. „Věříme, že Rada je tím pravým nástrojem pro osvětu veřejnosti a prosazení úprav legislativy v rámci stěžejních oblastí, mezi které se v našem případě člení i problematika hospodaření s vodou. Cenná a přínosná je pro nás v tomto ohledu komunikace s odbornou sférou, jejíž kroky mají přímý dopad na finální podobu stavebnictví," dodává Aleš Daniel, ředitel společnosti TECE, zabývající se oblastí sanitární a topenářské technologie. (12.4.2018)
