Vitamin D zásadním způsobem posiluje obranné reakce člověka. Jeho přítomnost v těle je naprosto nezbytná. Dostatečný příjem vitaminu D nás může pomoci ochránit i před virovými infekcemi. Příjem vitaminu D v české populaci není z pohledu odborníků optimální.
Vitamin D je tvořen skupinou biologicky aktivních látek (kalciferolů), které jsou rozpustné (vstřebatelné) v tucích. Lidské tělo ho dokáže vytvořit v letních měsících s pomocí slunečního záření (z dehydrocholesterolu vzniká v podkoží vitamin D3). V zimním období je však náš organismus odkázán na jeho příjem většinou pouze z jeho potravinových zdrojů. Vhodným zdrojem vitaminu D jsou mimo jiné mléko a mléčné výrobky. V potravinách rostlinného původu je ergokalciferol (vitamin D2) v potravinách živočišného původu cholekalciferol ( vitamin D3).
Studie Společnosti pro výživu (SPV) při Fakultní nemocnici Motol z let 2007 až 2018 ukázaly, že příjem vitaminu D je nízký prakticky ve všech věkových skupinách. „Řešením může být přiměřené vystavování slunečnímu záření v létě a v zimním období vyšší konzumace přirozených zdrojů vitaminu D, nebo o tento vitamin obohaceného mléka či mléčných výrobků,“ vysvětlil MUDr. Petr Tláskal, CSc. z Fakultní nemocnice Motol. S nedostatkem příjmu vitaminu D se ovšem nepotýkají jenom Češi. Tento problém řeší i ostatní země v Evropské unii. Výjimkou jsou pouze severské státy – Norsko, Švédsko, Finsko – a to díky vysoké spotřebě mořských ryb, které jsou bohaté na obsah vitamínu D.
Konzumace mléka s věkem klesá. „Mezi 3. – 5. rokem lidského života konzumuje denně mléko zhruba 45 % dětí a 14 % dětí mléko zcela odmítá. Ve věku mezi 10. – 15. rokem už mluvíme pouze o pravidelné konzumaci u 39 % dětí a 24 % dětí mléko odmítá. Stabilnější je konzumace mléčných výrobků. Nicméně u starších dětí se již častěji objevuje i nižší příjem vápníku, který je pro optimální účinek vitaminu D rovněž potřebný,“ připomíná Petr Tláskal.
Podle studie SPV z r. 2007 a 2010:
Děti ve věku 4-6 let průměrný denní příjem vitaminu D z potravy 2,3μg/den, 10 procent dětí mělo příjem menší než 0,43 μg/den. Děti ve věku 7-10 let průměrný denní příjem vitaminu D z potravy 3,4 μg/den, 10 procent dětí mělo příjem menší než 0,57 μg/den. Děti ve věku 11-15 let průměrný denní příjem vitaminu D z potravy 2,8 μg/den,10% procent dětí mělo příjem menší než 0,49 μg/den. Adolescenti a dospělí průměrný denní příjem vitaminu D z potravy 1,2-1,3 μg/den, 10 % z nich mělo příjem menší než 0,4-0,5 μg/den. Senioři při běžné výživě měli průměrný denní příjem vitaminu D 4,2 μg/den, 10 % z nich mělo příjem menší než 0,5 μg/den. Při pravidelné konzumaci mléčného výrobku obohaceného o 200 IU vitaminu D měli průměrný denní příjem vitaminu D 8,9 μg/den,10 % z nich mělo příjem menší než 5,5μg/den.
Vitamin D je pro fyziologické funkce člověka naprosto nenahraditelný. Vedle dobře známé úlohy v novotvorbě kostní hmoty, zasahuje do obranných reakcí a má řadu dalších metabolických aktivit. „Zvláště v zimním období, kdy slunečních dnů je opravdu poskromnu, je velice důležité zvýšit přísun vitaminu D ve stravě. Velmi vydatným zdrojem je mléčný tuk, který používáme v podobě másla, smetany a je přítomen také v plnotučném mléce. Lze tedy jednoznačně doporučit, aby v zimním a chladném období děti, ale i dospělí měli ve své stravě mléčné produkty zařazeny v dostatečné míře,“ vysvětluje imunolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc. z Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Vitamin D je nezbytný pro tzv. homeostatické regulace obranného zánětu. „Je zapotřebí, aby intenzita zánětu odpovídala závažnosti podnětu. Musíme zabránit přemrštěné obranné reakci. Přesně k tomu slouží dostatečná hladina vitaminu D. Lze s jistotou tvrdit, že během chladných měsíců je potřeba vitaminu D, nejen u dětí, ale také například u seniorů, v porovnání se zbytkem roku zvýšena. V nejlepší formě můžeme vitamin D získat ve zmiňovaných mléčných výrobcích,“ doplňuje Jan Krejsek. 
Nedostatek vitaminu D u seniorů
Nedostatečný příjem vitaminu D, především u starší populace, zvyšuje rozvoj osteoporózy a tím podmiňuje i snadnější vznik zlomenin kostí při úrazu, snižuje svalovou sílu a zvyšuje riziko pádů. „A nejen to. Uvádí se, že nedostatečný příjem vitaminu D souvisí se vzestupem civilizačních onemocnění, zvláště kardiovaskulárních, ale může zvyšovat i riziko rozvoje nádorů trávicího traktu a celkově tak nepříznivě ovlivňovat délku života člověka,“ doplnil Petr Tláskal. Vitamin D se přirozeně vyskytuje v mléce a mléčných výrobcích, kde je rozpuštěn v mléčném tuku. Musíme ale zároveň dodat, že oproti některým jiným potravinám, například rybám, je obsah vitaminu D v mléčných výrobcích proměnný a jeho skutečný obsah je ovlivněn mnoha faktory. Záleží na místě, kde jsou krávy chovány (zeměpisná šířka – intenzita slunečního záření na jihu je větší), zda jsou ve stáji nebo na venkovní pastvě. Vliv má typ a způsob krmení, zda konzumují čerstvou pastvu, seno, šrot nebo krmné směsi obohacené o vitamin D. Působí i roční období, v zimě je obsah vitaminu D až 4x nižší kvůli nízké intenzitě UV slunečního záření, což je u dojnic stejné jako u lidí. Mléčné výrobky sice nepatří mezi potravinami ke špičce, co se obsahu vitaminu D týče, ale z důvodu nízké konzumace mořských ryb v České republice jsou mléčné výrobky považovány za jedinou alternativu. „Navíc obsah vitaminu D v mléčných výrobcích je možné několikanásobně zvýšit fortifikací. K obohacování vitaminem D se hodí konzumní mléko, jogurty, mléčné a tvarohové dezerty, mražené krémy a sýry. Lepší stabilita se dosáhne aplikací emulgované formy vitaminu D,“ dodává řekl Ing. Jiří Kopáček, CSc. z Českomoravského svazu mlékárenského. Fortifikace mléčných výrobků vitaminem D patří mezi významné reformulační směry moderních mlékárenských společností, protože tento vitamin hraje důležitou roli v posilování lidské imunity. „Pokud si budeme chtít vitaminu D z mléčných výrobků získat více, zvolme raději fortifikované mléčné výrobky. Například konzumní mléko obohacené vitaminem D ho může obsahovat až 4-5krát více,“ dodal Kopáček.
Základem prospěšných mléčných výrobků stále zůstává kvalitní mléko, které je zdrojem nejenom vitaminu D. Mléko a mléčné výrobky mimo jiné obsahují vitaminy B2 a B12, a hlavně jsou bohaté na vápník, který se díky vitaminu D lépe vstřebává. „Kvalita mléka a mléčných výrobků začíná u zemědělců. Důkazem dobrých vlastností tuzemského mléka je program režimu jakosti Q CZ, v kterém produkuje mléko stále více farmářů. Přestože se za posledních 30 let výrazně snížil počet chovaných dojnic, chovatelé dosahují vyšší užitkovosti a dojivost krav na mléko stoupla z 3.800 litrů na 8.526 litrů mléka, což pro Českou republiku znamená pomyslné 2. místo v Evropě. Kvantita však nejde na úkor kvality. Vysoká kvalita mléka je dosahována díky dobré genetice, modernizaci stájí a technologií a také neustálému zlepšování podmínek zvířat, tzv. welfare. Výzvou pro další roky pro nás zůstává udržet tuzemskou kvalitní produkci, a to i v kontextu případných změn ve Společné zemědělské politice a v současné době nedostatečných výkupních cen mléčné suroviny,“ vysvětlil Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.
Při průměrné spotřebě mléka u nás (okolo 60 litrů/rok, tedy asi 160 ml denně) získáme asi 0,26 μg vit. D za den, což není mnoho. Budeme-li ale konzumovat mléko obohacené vit. D, pak denně získáme 1,2 μg vit. D, a to už je téměř čtvrtina jeho doporučené denní dávky. Nejhorší mléko ve výživě je žádné mléko. Z reakcí na trhu a mezi spotřebiteli je zřejmé, že lidé vnímají přínos vitaminů a specificky vitamínu D a vidí v tom jeden z možných nástrojů, jak posílit svou prevenci v době, kulminace pandemie COVID-19. Odborníci doporučují zařadit do stravy alespoň 3 porce mléčných výrobků denně.
Jaromír Hampl (30.1.2021)
