Před několika dny vrátily se děti z prázdnin. Čilé a osmahlé, se zásobami slunce a zdraví, vstupující do nového školního roku. Připravili jsme pro ně vhodné šaty a prádlo, vybavili jsme je sešity a knihami a s denními nadějemi v jejich příští úspěchy je vypravujeme každého rána do školy.
Velmi často se stává, že radost rodičů doma a vychovatelů ve škole ze zdravých a svěžích dětí trvá jen krátce. Již v prvých podzimních týdnech červenost dětských tváří mizí, přichází nechuť k jídlu, po ní následuje tělesná i duševní únava a někdy i pokles na váze. Dnešní školské snahy nepřepínají dětské síly a spojují v sobě rovnoměrně vzdělávání dětského ducha, duše i tělesnu výchovou. Přece však školní rok znamená pro dítě období intensivní práce a při tom méně slunce, pohybu na čerstvém vzduchu a odpočinku nežli o prázdninách. Jak vyrovnati tyto rozdíly, zejména v prvých týdnech změny – na podzim, aby zdraví netrpělo? Jak zachovati dětem prázdninovou chuť k jídlu, která instinktem si dovedla vybrati právě ony potraviny, jež jim svědčí?
Celé tajemství úspěchu leží v hygienickém plánu denního dětského života, při čemž účelná výživa hraje jistě závažnou roli. V dnešní těžké sociální situaci nestačí totiž sestaviti takový jídelní lístek, který by dětem chutnal a vyhověl všem zdravotním požadavkům příslušeného věku. Jedná se především o to, poříditi zdravotně postačitelnou výživu za nejlevnější peníz. Zásady zdravé dětské výživy jsou stejné dnes, v době světové hospodářské tísně, jako byly jindy, v dobách rozkvětu. Dítě se může živiti zdravě i ve skrovných poměrech. Není-li dostatek peněz, musíme tím více použíti znalostí o významu jednotlivých potravin pro vzrůst našich dětí.
Podle přírodních zákonitostí, je podzim nejpříhodnější dobou, kdy mohou děti trvale přibírati na váze. Sílí jim svalstvo a kostra, množí se tělesné zásoby tuků. Je třeba, aby byla utužena odolnost dítěte k různým infekčním chorobám, které právě na podzim prázdnívají školní učebny.
Základní složky výživy
K tomu všemu musíme především opatřiti dětem vhodný a levný stavební materiál – tj. takovou stravu, ve které jsou příslušné živiny obsaženy. Jde nám především o levné zdroje bílkovin, nerostných látek a vitaminů, bez kterýchžto živných látek nevyhoví dětský jídelní lístek zásadně zdravotním požadavkům. V prvé řadě zabezpečíme denní potřebu bílkovin pokrmy, ve kterých je převážně užito mléka. Ať již je to samotné mléko, kyselé, sbírané, bílá káva nebo mléčné pokrmy, jako kaše a nákypy. V užívání masa, zejména u mladších dětí, doporučujeme největší střídmost. Stačí jim masitý pokrm dva – až třikráte do týdne k obědu. Ale i starším dětem do čtrnáctého roku právě taková střídmost prospěje. Při výběru masitých pokrmů upozorňujeme především na jídla z jater a sleziny, která mimo svůj bohatý obsah železa chovají v sobě ještě zvláštní látku, jež zabraňuje zhoubné nedokrevnosti. Vejce jsou na podzim dražší, a proto bez újmy na zdraví můžeme s nimi v dětské stravě v této roční době šetřiti. Tím více však dopřejeme dětem na podzim pokrmů s tvarohem a sýry. Pověstné české ovocné knedlíky s tvarohovým sypáním, tvarohové koláče, na Slovensku opět bramborové halušky s bryndzou, nám představují vhodné užití sýrů nedocenitelných výživných vlastností pro děti. Na podzim využijeme v dětské výživě i čerstvých lístkových a vlašských ořechů. Jsou bohaté na železo a vápník a v mnohých krajích naší republiky levné. Na nerostné látky (železo, vápník, fosfor) a vitaminy v ovoci a zeleninách je podzimní úroda štědrá. Právě nyní máme hojnost čerstvých domácích švestek, hrušek a jablek. Jsou v této době výživně cennější a levnější než cizí ovoce dovezené. Užívejme jich v dětské výživě denně! Také o zeleniny není na podzim nouze v městech ani na venkově. Zejména špenát, mrkev a kapusta jsou cenné krvetvorné potraviny pro děti.
Hlad – projevem spotřeby
Na podzim mají děti dostatek příležitosti k pohybu, po kterém přichází zdravý hlad. Proto musíme ve výživě dětí pamatovati také na takové potraviny, které zasytí a hlad ukojí. Vedle tmavého žitného chleba a moučných pokrmů jsou to brambory, které se právě svezly s polí a mají míti v dětském podzimním jídelním lístku denní zastoupení. Tuky užívejme v dětské stravě při přípravě potravin nebo jako na pomazánku, ale neplýtvejme jimi! Příliš mnoho omastku porušuje dětské trávení a zvyšuje rozpočet. Jen čerstvé máslo patří alespoň dvakrát týdně dětem na chléb; nenahradí jim je žádný jiný tuk. Cukr je pro děti nejen pochutinou, ale také sytící potravinou. Nelze na něm proto v dětské výživě šetřiti. Tam, kde je levný med, je možno užíti ho na místě cukru, nikdy však neslaďmě cukerínem! Je pro zdraví dítěte bezcennou náhražkou.
Jídelní lístek
A nyní se pokusíme sestaviti pro děti celodenní jídelní lístek: nedopitá káva, nedojedený kousek chleba nebo pečiva jsou častými dokumenty slabé dětské snídaně. Je to buď proto, že děti si navyknou jísti větší množství potravy až na desátku anebo z toho důvodu, že pozdě vstávají a na důkladnější snídani pak nezbude času. Praktické zkušenosti nám ukazují, že je lépe omeziti přesnídávku a dáti dětem příležitost k důkladnější snídani. Nemáme-li na mysli nouzové stravování školních dětí mlékem, učí nás opět prakse, že nejvhodnější dětské přesnídávky jsou bez tekutin. Nezaplní žaludek a nepokazí chuti k obědu. Základem přesnídávky zůstane chléb, pekařské pečivo nebo domácí moučník. Na chléb je především vhodné čerstvé máslo, rozetřený tvaroh, sádlo nebo kousek slaniny. Ideálním doplňkem na podzim je ovoce. Oběd je pro děti hlavním jídlem dne. Nezapomeňme při něm na zeleninu, třeba by to byla jen hustá zeleninová polévka. Větší pozornosti zasluhují dětské večeře. Bývají zejména u mladších dětí zbytečně objemné. Jsou-li nad to podávány pozdě před spaním, zneklidňují v noci spánek. Nejvhodnější večeři pro děti tvoří opět mléko, máslo, sýr a ovoce s hutnějším příkrmem.
V celém promyšleném plánu dětské výživy, tak jak si jej v podzimu vypracujeme, hraje velkou úlohu pravidelnost v denních jídlech. Zasedne-li dítě ke stolu, kdy mu právě napadne, nemůžeme pak očekávati, že by sebe pečlivěji vybraná a upravená strava dopomohla k žádoucím výsledkům. Přesnost v jídle je nejen nezbytný činitel dětského zdraví, ale má také výchovný význam a béře i ohled na ostatní denní práci hospodyně!
Dr. M. Podzimková – Rieglová, Naše zdraví
