Z 20. a 30. let: Jak poznáme padělky potravin?

Zkušenost denně potvrzuje, že nejen láce, ale ani vysoká cena potravin nezaručuje dobrou jejich hodnotu, kvalitu, jakost. Jak poznáme čistotu cukru? Ve sklenici z tenkého skla rozpustí se ve vodě tolik cukru, až je roztok nasycen, tj., až voda již další množství cukru nerozpouští. Když máme takto připravený nasycený roztok zkoušeného cukru, dáme za sklenici otevřenou knihu a snažíme se čísti. Dá-li se písmo skrz sklenici s nasyceným vodním roztokem cukru čísti, je cukr čistý; ne-li, je znečištěn, falšován. Čerstvé, dobré brambory poznáme tak, že při proříznutí bramboru tvoří se malé množství bílé pěny a přiložíme-li pak obě poloviny k sobě, stisknutím opět k sobě přilnou. U starých, zvadlých bramborů se jmenované zkoušky nezdaří. Dobrou rýži poznáme tak, že je neprůhledná, a má matný, tupý povrch; méně kvalitní a výživná, ač vzhledem zdánlivě ušlechtilejší, je rýže skelného vzhledu, jež je bez slupky, která obsahuje cenné vitaminy. Jak se přesvědčíme o čerstvých vejcích? Vejce zkoušejí se tak, že v půl litru vody se rozpustí 60-70 g soli a do tohoto roztoku se vejce vloží. A tu: vejce čerstvá klesnou ke dnu, vejce stará plovou na povrchu roztoku a ta ostatní („středního stáří“) drží se v roztoku uprostřed. O čistotě soli se přesvědčíme následovně: Čistá, neznečištěná sůl se rozpouští ve dvojnásobném množství vody, aniž by se voda zakalila. Zákal nebo šedá usazenina na dně nádoby svědčí o znečištění soli, o příměsi škodlivých minerálních přísad. Jakost koupené mleté kávy pozná se tím, že do sklenice vody dáme špetku mleté kávy; dobrá, nefalšovaná káva plove na povrchu, příměs padne ke dnu. Podobně lze se rychle i v domácnosti přesvědčiti o jakosti ostatních potravin.

Máslo a choroby z nedostatku vitaminů

Zajímavá pozorování uvádí po té stránce ve studii J. Christiansem, v časopise „Deutsche medik. Wochenschr“ píše, že ačkoliv Dánsko je jedním z největších producentů másla, je přes to zemí, kde jsou velmi rozšířeny poruchy a nemoci z nedostatku vitaminů A a D, v čerstvém másle přítomných, protože velká část másla v zemi vyrobeného se doma nezkonsumuje, nýbrž vyváží se za hranice, takže konsum másla je v Dánsku obmezen jen na vrstvy zámožnější, kdežto ostatní většina obyvatelstva požívá margarin a přípravky z mléka znehodnoceného odtučněním. Proto jsou v Dánsku rozšířeny nemoci z nedostatku vitaminů A a D (křivice a xeroftalmie, provázená jako časným příznakem hypoavitaminosy A u osob špatně živených a sešlých téměř v 60 proc. tzv. hemeralopií, tj. staven, že nemocný za soumraku nevidí). Dále z nedostatku vitaminů másla odvozuje Christiansen též poměrně vysokou úmrtnost dětskou (8-10 proc.) a ukazuje názorně a průkazně na bohatém materiálu statistickém, sebraném z několika států, že dětská úmrtnost stoupá s klesající poměrnou spotřebou másla. Názor ten potvrzuje pozorováním změny zdravotního stavu obyvatelstva v Dánsku v tzv. „máselném roce“: Na konci světové války byl námořní blokádou znemožněn do Dánska dovoz surovin, sloužících k výrobě umělého másla. V důsledku toho zmenšila se spotřeba margarinu asi na jednu padesátinu, ale spotřeba másla se více než zdvojnásobila oproti předchozím létům. A v tomto období se nápadně změnil zdravotní stav obyvatelstva, vykazuje všeobecné zlepšení! Zmenšila se celková úmrtnost, nápadně klesla též úmrtnost na tuberkulosu, rovněž dětská úmrtnost klesla o 2,4 %, ubylo křivice a velmi podstatně případů xeroftalmie, projevů to hypoavitaminosních. Když však později výroba a spotřeba margarinu a přípravků z mléka znehodnoceného odtučněním opět stoupla a máslo se počalo opět z velké části z Dánska vyvážeti, všeobecné zdravotní poměry se zvolna zhoršovaly a vrátily se zase k dřívějšímu horšímu stavu. Teprve v posledních létech zvýšenou zdravotní péčí a užíváním „čistých vitaminů“, neboť konsum másla zůstává stále obmezen, dětská úmrtnost dosahuje procenta jako v „máselném roce“.

Naše zdraví