V denním tisku čítává se čas od času skromná zpráva: Vyléčil jsem se úplně z cukrovky a zdarma poradím každému, jakým způsobem jsem se vyléčil. Podepsán bývá obyčejně pán bez bližšího udání charakteru s velmi přesnou adresou, velmi často bývá to pán z venkova. Přečte-li si nemocný s cukrovkou zprávu, která mu slibuje zdarma vyléčení z jeho choroby, přirozeně napíše okamžitě na uvedenou adresu v pevné důvěře, že dosud nevymřela filantropie a že jsou dosud na světě hodní a dobří lidé, kteří zdarma poradí, jak se může diabetik úplně vyléčiti ze své cukrovky. Obyčejně bývá bláhový diabetik ve své důvěřivosti těžce zklamán, neboť během několika dní ohlásí se mu velmi výmluvný pán nebo dáma, zástupce firmy, která vyrábí čaj nebo koření nebo vůbec nějaký jiný zázračný lék, který podle slov čiperného pana zástupce zaručeně vyléčí každou cukrovku a ta nenápadná novinářská zprávička byla jen obratná léčka na získávání adres diabetiků. Obyčejně se pan zástupce prokáže doporučujícími dopisy různých diabetiků, kteří se už úplně vyléčili a záleží jenom na výmluvnosti pana zástupce a na odolnosti nemocného diabetika a nakonec obyčejně zakoupí si diabetik pravidelně za několik set korun lék, který mu zaručuje úplné vyléčení z jeho choroby. Velmi zřídka si diabetik koupí lék po druhé a opětovaně, neboť cukrovka trvá dále a slibované vyléčení se nedostaví.
Je proto přirozená otázka: Je podle dnešního stavu našich vědomostí cukrovka (lépe úplavice cukrová) vyléčitelna a existuje spolehlivý lék na její vyléčení? Máme-li na tuto otázku uspokojivě odpověděti, musíme napřed důrazně prohlásiti, že ne každá cukrovka v lidovém podání jest pravá cukrovka v souhlase s přesnou lékařskou definicí cukrovky a proto uspokojivá odpověď na otázku o vyléčitelnosti a zhojitelnosti cukrovky bude přesné vysvětlení, co jest pravá cukrovka, co jest pravá úplavice cukrová, neboť bez znalosti podstaty pravé cukrovky není možno uspokojivě odpověděti na otázku o její vyléčitelnosti. Pravá cukrovka jest dočasné hrubé poškození žlázy slinivky břišní, uložené v dutině břišní (pankreas), která řídí v lidském organismu hospodaření s cukrem – poškození pravidelně nenapravitelné, ale léčitelné. Toto poškození slinivky břišní – pravá cukrovka – projevuje se řadou svérázných příznaků, jako je neuhasitelná žízeň, obrovský hlad – a při něm nápadná ztráta na váze a řada jiných dalších, i laikům známých příznaků, které jsou doprovázeny trvalým zvýšením hodnoty cukru krevního a přítomností cukru v moči nemocného. A tak jsme u kořene problému pravé cukrovky: prostá přítomnost cukru v moči neznamená ještě pravou cukrovku, kterou kvalifikujeme jako trvalé zvýšení hladiny cukru krevního – ba jsou pravé cukrovky jenom se zvýšením hladiny cukru krevního bez přítomnosti cukru v moči, cukrovky právě proto nejvíc zákeřné a záludné.
Má-li proto diabetik jenom cukr v moči, nemá proto ještě pravou cukrovku, není-li přítomnost cukru v moči doprovázena současně zvýšením množství cukru krevního, který je normální součástí krve zdravého člověka a bez kterého není možný život. Známe celou řadu stavů ne vždycky chorobných, provázených vyměšováním cukru krevního. Říkáme, že tyto stavy jsou zaviněny snížením prahu cukru krevního a propustností ledvin pro krevní cukr, který jako by obrazně přetěkal svůj práh v krvi a vyměšoval se ledvinami, které za normálních okolností cukr z krve do moče nepropouštějí. Krevní cukr jest totiž hodnota velmi určitá a stálá a přímo žárlivě jemnou souhrou různých žláz udržovaná na stálé, konstantní výši mezi 80-120 mg ve 100 cm3 lidské krve a tuto normální hodnotu nazýváme právě prahem cukru krevního nebo prahovou hodnotou. Zvýší-li se nějakou poruchou regulujících žláz prahová hodnota cukru krevního nad 160 mg – teprve potom vyměšuje se cukr z krve ledvinami do moče – tj. pravá cukrovka. Stává se někdy, že vyměšování cukru z krve do moče děje se ledvinami bez zvýšení prahové hodnoty cukru krevního, ba často i při nízké hodnotě cukru krevního – mluvíme o nízkém prahu cukru krevního nebo o nepravé, nevinné cukrovce, jaká často bývá po infekčních chorobách nebo účinkem některých více méně jedovatých látek; často bývá v těhotenství. Někdy může přítomnost cukru v moči býti zaviněna chorobami jiných orgánů, např. jater nebo některých žláz, jako žlázy štítné. A konečně není tak vzácná událost, že u celé řady lidí po požití většího množství cukru vylučuje se cukr močí, neboť regulační aparát nedovede u někoho naráz zpracovati a využíti větší množství cukru z potravy.
Jsou proto lidé, kteří určitě měli cukr v moči a určitě cukr z moče ztratili, protože neměli pravou cukrovku, neměli zvýšené množství cukru v krvi a svůj cukr z moče ztratili ne léčením cukrovky, ale léčením správně rozpoznané jiné choroby, která může býti doprovázena přítomností cukru v moči a není způsobena onemocněním slinivky břišní jako u pravé cukrovky. Ne tedy žádné zázračné vyléčení cukrovky – přirozený a lehce vyložitelný důvod zázračné ztráty cukru: nešlo v jejich případě o pravou cukrovku, šlo o náhodný nález cukru v moči při jiné chorobě. Prozatím jest znám jenom jediný spolehlivý způsob léčení pravé cukrovky: správně stanovená a korektně dodržovaná dieta a podle potřeby – ne tedy vždycky – léčba insulinem. Jiné účinné a hospodárné léčení pravé choroby prozatím neexistuje. Proto řada prostředků, vychvalovaných čilou reklamou a doporučovaných k vyléčení cukrovky, jest pustý podvod a klam, vypočítaný na duši nebohého diabetika, který velmi rád za drahé peníze chce si zajistiti klid své duše a svého svědomí, že se postaral o léčení své cukrovky, když si zakoupil velmi drahý a doporučovaný preparát. Účin různých čajů a zázračných koření na cukrovku jest velmi problematické ceny a velmi snadno a průhledně vysvětlitelný: účin čajů a koření je jenom jejich účin zřeďovací. Pití zázračného čaje má jenom účin čajový, jako jakýkoliv obyčejný čaj; rozmnožuje jenom množství vyloučené moče a tak rozřeďuje cukernatost moče. Měl-li diabetik před užíváním čajů v jednom litru moče 2 proc. cukru (20 gramů), užíváním čaje zázračného rozmnožilo se množství vyloučené moče na příklad na dva litry a ve dvou litrech moče znamená stejné množství cukru už jenom jedno procento, nikoli dvě, a diabetik má falešnou radost, že ztratil užíváním doporučovaného čaje už jedno procento cukru. Bohužel neztratil, jenom svoji moč a její obsah cukru dvakráte rozředil. Některé z těchto čajů obsahují látky, které skutečně mohou míti snižující vliv na rozmnožený cukr krevní – a tyto látky jsou lékařům známy a nazýváme je rostlinné insuliny – bohužel jejich účin je ve srovnání s pravým insulinem pranepatrný a rovná se někdy skoro nule. Největší množství z těchto rostlinných insulinů obsahuje borůvkové listí, nezralé fazolové plody, jiné rostliny jako šištice chmele nebo kořen pampelišky, zeměžluč působí spíše obsahem svých hořkých látek budivě na vyměšovací činnost slinivky břišní, která vyměšuje insulin, který řídí v lidském organismu hospodaření s cukrem a nedostatek insulinu je příčinou pravé cukrovky. Diabetik si může ve volné chvíli – nejlépe během své prázdninové dovolené opatřiti zázračný čaj sám a zadarmo, tak obyčejně zaplatí velké peníze za lék, který má skutečnou hodnotu několika haléřů. Jednomu známého pražskému lékárníkovi nabízel jeden dobrý muž předpis na zázračný čaj proti cukrovce a žádal skutečně maličkost: 250 000 Kč, čili čtvrt milionu korun. Insulin jest jediný účinný prostředek, který dovede u diabetika rychle a podstatně snížiti zvýšené množství cukru v krvi. Jeho nevýhoda je bohužel v jeho aplikaci: neznáme prozatím jiný způsob léčby insulinové, který se dává a účinkuje jenom ve formě injekcí; je neúčinný, užívá-li se ve formě tabletek nebo ve formě masti, která se vtírá do kůže nemocného.
Po vzoru z ciziny vytvořila se v našem státě Československá péče o diabetiky, která vytvořila svoje ústředí v Praze II., Václavské náměstí č. 25, aby pečovala po stránce vědecké i po stránce sociální o nemocné cukrovkou, aby chránila diabetiky před škodlivými vlivy laické léčby a laické propagandy. Pro poučení diabetiků vydává časopis „Diabetik“a vytvořila „Vyšetřovací ústav“, aby mohla diabetikům na žádost jejich léčících lékařů poskytnout dokonalé vyšetření jejich zdravotního stavu. Výbor Čs. práce o diabetiky, jehož předsedou je universitní profesor dr. Prusík a ve kterém zasedá řada vynikajících diabetologů, je zárukou, že o zájmy diabetiků jest dokonale postaráno.
Chtěl jsem informovati naše diabetiky o podstatě pravé cukrovky, o možnostech zázračného vyléčení cukrovky zázračnými čaji a kořeními; snad se mi podařilo obrátiti řadu diabetiků na pravou víru. Jistě ne všechny, známe dobře, jak sladký je sebeklam a jak ještě dnes je stále časová průpověď starého římského filosofa: Mundus vult decipi – svět chce býti klamán.
MUDr. A. Andres, Naše zdraví
