Co příroda odměňuje zdravím, štěstím, spokojeností a blahobytem a k čemu nás táhnou naše přirozené, nezneužívané pudy, tj. dobré, ale před čím nás varuje utrpením, churavostí, nedostatkem, a co stíhá nemocí a chudobou, to všechno je špatné. Dáme-li na tyto věci pozor, vypěstujeme v sobě jemný přírodní cit, jakožto bezpečného vůdce ve všech záležitostech životních. Dobré jest tedy podle přírodního řádu, který má na zřeteli zájmy nejen jednotlivce, ale i celku, to, co mě trvale prospívá a nikomu neškodí, a to tím více, když to jiným anebo celku je k trvalému užitku. Ctnostným stává se dobré, když je konáno dobrovolně a uvědoměle. Jak si máme v jednotlivých případech počínati, o tom nás poučí naše svědomí, které vzniklo, podobně jako náš karakter a naše pudy z našich zkušeností, sebraných nejen v tomto životě, nýbrž během celé naší existence.
Dr. Uzel.
Překonávání překážek
Posiluje v denním životě ducha i tělo. Vstáváš-li ráno s odhodláním, že se zmužile a nebojácně postavíš proti každé životní nepříjemnosti, tím už jsi napolovic zvítězil. Usilovně myšlení, jak překážku zdolati, přivádí a soustřeďuje síly a nalézá cesty k jejímu odstranění, takže na konec se člověk diví, jak mnohem snadněji překážku překonal, než doufal. Mužné a pevné povahy se nevytvoří slabostí, pohodlím a fňukáním, ale jen usilovným překonáváním obtíží a překážek.
Něco o vitaminech.
Vitaminy jsou velice důležité látky pro zachování života stejně jako tuky, uhlohydráty, bílkoviny, minerální sole apod. Nejvíce vitaminů obsahuje mléko, zelenina a většina plodů. Ve špenátě, rajských jablíčkách, květáku, vinné révě a mléce, nalézají se téměř všechny druhy vitaminů, v ostatním ovoci a zelenině ponejvíce vitamin A, B a C. Vitamin A, rozpustný v tucích, podporuje růst člověka a udržuje schopnost brániti se proti mikrobům. Nedostatek vitaminu B, rozpustného ve vodě, který se rozděluje na pět složek, způsobuje úbytek na váze a degeneruje nervstvo. Vitamin C je proti kurdějím a jeho nedostatek se projevuje krvácením dásní, sliznic a svalstva. Vitamin D je proti křivici, působí na vzrůst kostí a zubů a reguluje správnou výměnu látek. Neměla by proto při žádném jídle chyběti syrová zelenina a ovoce, neboť vařením se vitaminy ničí.
Nutnost ostřízlivění
Člověk, jenž se všecek oddává tomu, aby hověl svým chtíčům, zmocňuje a množí je tou měrou, že nabývají vrchu nad ním. Jakmile pak jest jejich otrokem, pozbývá mravního citu a ráznosti a stává se neschopným rozeznávati dobro a prováděti je. Jest vydán vnitřnímu bezvládí svých žádostí, z něhož rodí se časem i bezvládí vnější.
Živnost mravný záleží v tom, že ovládáme sebe, nemravnost záleží v tom, že ovládání jsme svými potřebami a náruživostmi.
C. Wagner
Spaní po obědě
Sedíme-li, míváme ruce i nohy studené, kdežto chodíme-li nebo pracujeme, jsou naše údy teplé. Krev není stále po všech částech těla rovnoměrně rozdělena: v částech, které pracují, je jí více, než v jiných. Po obědě má žaludek větší práci. Proto se k němu nahrne více krev, při čemž se mozek z větší části krve zbaví. Odtud pocit ospalosti, únavy a neschopnosti myslit. Po obědě jde učení nejhůře. Je proto zdravé, jestliže si lidé těžce pracující, slabí a vůbec staří, usnou. Žaludek, játra, dvanácterník, tenké střevo a břišní slinivka, které v té době mají největší práci, mohou v klidu vyloučiti největší množství trávicích šťáv a potravu řádně zpracovati. Spánek po obědě nemá však trvati déle než půl hodiny. Po této době se obnoví rovnováha krve mezi zažívacími orgány a mozkem, takže možno potom zase konati duševní práci. Při delším než půlhodinovém spánku nastávají zase zažívací poruchy, plynovatost, někdy i závrati nebo zvracení.
Nic nevyčerpává životní síly
tak pronikavě jako zuřivá zášť, divoká žárlivost a mocná pomstychtivost. Vidíme, jak oběti těchto nezřízených vášní stárnou, hubnou, stravují se dávno dříve, nežli dospěly středního věku života. A nejsou vzácny případy, kdy zběsilou žárlivostí nebo zlobou sestárli lidé v několika týdnech, ba dnech o celou řadu roků.
S. Marden
