Pětadvacáté výročí (rok 2017) Hasičské vzájemné pojišťovny je vlastně druhou kapitolou v historii. Ta první začala na sklonku 19. století, kdy se zástupci českých hasičských sborů na Moravě a ve Slezsku chopili myšlenky založit hasičskou pojišťovnu, která by poskytovala pojistnou ochranu nejen proti škodám na majetku způsobeným požárem, ale také proti škodám na zdraví a životech, jež by členové sborů utrpěli při záchranných činnostech.
Situace v Habsburské monarchii však založení takové pojišťovny příliš nepřála. Monarchie podporovala vznik vlastních - německých pojišťoven především proto, aby se provozní kapitál neodléval do zahraničí. Zamýšlená hasičská pojišťovna měla být pojišťovnou českou a navíc měla podporovat české sbory dobrovolných hasičů a tím i národní cítění v českých zemích.
Zástupci zemských žup, v čele s Titusem Krškou, který byl duchovním otcem myšlenky, se museli potýkat nejen s nekonečnými výhradami ke stanovám připravované pojišťovny, ale také s neustále se zvyšujícími požadavky na základní kapitál. Teprve když některé výhrady c. k. ministerstva vzbudily veřejnou kritiku, podařilo se dospět ke vzájemné shodě a v dubnu 1899 ministerstvo stanovy pojišťovny potvrdilo s podmínkou, že do šesti měsíců bude v hotovosti splacen základní kapitál 100 000 zlatých.
Shromáždění této částky však nebylo nijak snadné. Obce, kde byly německé hasičské spolky, se na úpisu vesměs nepodílely, řada sborů neměla finance, a pokud chtěly do pojišťovny vstoupit, musely si půjčit. Základní kapitál se podařilo shromáždit až po dvojím prodloužení termínu a v červnu 1900 se konala ustavující valná hromada. Provoz pojišťovny byl zahájen o měsíc později v objektu na brněnském Nádražním náměstí.
Hned v prvním roce své působnosti získala pojišťovna, zásluhou nízkých sazeb, téměř 4 000 pojištěnců. Dalším dobrým obchodním krokem, který zároveň napomohl řešit dlouholetý problém, bylo pojištění požárních přípřeží (hasičských tažných koní). Tímto pojištěním se dostalo zastání majitelům koní, kteří byli povinni je půjčovat k zásahům při požárech, ale zároveň neměli právo na odškodnění, pokud se koně při zásahu zranili. Pojišťovna také zohledňovala odolnost staveb vůči ohni při výpočtu pojistného a své členy z řad dobrovolných hasičů zvýhodňovala nižším pojistným a při likvidaci pojistných událostí.
Značný podíl na rostoucích hospodářských a obchodních úspěších pojišťovny měl také fakt, že držela nízké provozní náklady. Nákladnou činnost jednatelů a agentů vykonávali, převážně bezplatně jako čestnou funkci, právě členové hasičských sborů.
Příchod a následné úspěchy Hasičské vzájemné pojišťovny upoutaly pozornost také hasičů v Čechách a brzy i oni začali usilovat o vlastní pojišťovací ústav. Jejich snahy byly úspěšně završeny 1. července 1913, kdy byla zahájena obchodní činnost Hasičské vzájemné pojišťovny v Praze.
Slibný rozvoj moravské a české Hasičské pojišťovny přerušil příchod první světové války, která přinesla nejen všeobecný nedostatek, ale především značné ztráty na životech, ke kterým došlo také mezi zástupci pojišťoven, kteří nastoupili vojenskou službu.
S koncem 1. světové války nastaly nevyhnutelné politické změny v uspořádání Evropy.
Rakousko-Uhersko se rozpadlo a 28. října byla vyhlášena samostatnost Československa.
České dobrovolné hasičstvo vznik samostatného státu nadšeně přivítalo a v březnu 1919 se zemské jednoty z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska dohodly na založení Svazu dobrovolného hasičstva československého, což mezi oběma hasičskými pojišťovnami vyvolalo konkurenční půtky. Ty se podařilo zažehnat v roce 1923, kdy došlo k dohodě, a obě pojišťovny splynuly v jednu Hasičskou vzájemnou pojišťovnu se sídlem v Brně.
V roce 1925 měla Hasičská vzájemná pojišťovna úctyhodných 660 520 pojistek a i přes světovou krizi, která zasáhla také Československo, darovala v roce 1936 hasičským sborům 600 000 korun na pořizování modernějšího vybavení potřebného k cvičením civilní protiletecké obrany, která byla nařízena z obav z možného útoku sousedního fašistického Německa.
Mnichovská dohoda a poté i obsazení Československa ukázaly, že obavy byly na místě. Od prvního dne Protektorátu bylo zřejmé, že prvotním cílem okupantů je maximální využití českého hospodářství pro válečné potřeby Německa. Kromě stále vyšší inflace zasáhla do pojišťovnictví také drastická omezení vůči občanům židovského původu a k dalším zásadním změnám na pojistném trhu došlo převodem tzv. sudetských kmenů z českých pojišťoven do německých, kterým přišly české pojišťovny o 45 % majetkových a 50 % životních pojistek. Do správních rad pojišťoven byly dosazeny nacisty prověřené osoby, ale to rozhodně neznamenalo, že by vedoucí pracovníci, zaměstnanci a jednatelé Hasičské pojišťovny byli slepě loajální k německým okupantům. Velká část osob se vztahem k HVP se rekrutovala z hasičských sborů, které byly vždy dobře organizované, vlastenecky cítící, a bylo pochopitelné, že se zapojily do protifašistického odboje.
Když v květnu 1945 okupace Československa skončila, zapojila se Hasičská vzájemná pojišťovna plně do obnovy československého státu a spolu se zemskými jednotami i do obnovy poválečného českého hasičstva.
Bohužel jedním ze zásadních poválečných rozhodnutí bylo vydání dekretu prezidenta republiky ze dne 19. května 1945, kterým byly zavedeny do všech pojišťoven národní správy. Další dekret, z 24. října o znárodnění akciových bank a soukromých pojišťoven, znamenal likvidaci všech pojišťoven, tedy i Hasičské vzájemné pojišťovny.
Státní monopol v pojišťovnictví trval až do roku 1991, kdy zákonodárci dali prostor soukromému podnikání v tomto oboru. Ačkoliv od vzniku původní, brněnské hasičské pojišťovny, uběhlo již 90 let, sbory dobrovolných hasičů na svou pojišťovnu nezapomněly a navzdory diskuzím, zda je existence samostatné hasičské pojišťovny reálná, podnikly všechny zákonem požadované kroky, aby její činnost obnovily.
Do 31. března 1992 bylo splaceno základní jmění Hasičské vzájemné pojišťovny a 30. července 1992 vydalo Ministerstvo vnitra ČR povolení k pojišťovací činnosti pro neživotní pojištění. Vlastní pojišťovací činnost byla zahájena 11. listopadu 1992 zápisem do obchodního rejstříku.
Po skončení státního monopolu byl tedy dán prostor soukromému podnikání v pojišťovnictví a stejně jako tomu bylo v jiných oborech, bylo i v pojišťovnictví třeba postupně nastavit pravidla a zákonné úpravy, které pojišťování v České republice přivede na evropskou úroveň.
Znamenalo to, že Hasičská vzájemná pojišťovna musela, za roky své novodobé existence, překonat řadu problémů, které přinášelo liberalizované prostředí pojišťovacího trhu, silná konkurence, regulační normativy a samozřejmě i sama příroda. Například velké povodně v letech 1997 a 2002 prověřily nejen zdatnost a obětavost dobrovolných hasičů, ale i jejich pojišťovny.
Hasičská vzájemná pojišťovna je dnes schopna obsloužit klienty všech kategorií a velikostí. Umí pojistit jednočlennou domácnost, celou rodinu, malého či středního podnikatele i velký průmyslový podnik a samozřejmě i malou obec či celý kraj. Jeden z rozhodujících společných znaků je ten, že všichni tito klienti – ať malí či velcí – oceňují aktivní klientský přístup a flexibilitu, se kterou jim pojišťovna vychází vstříc.
Hasičská vzájemná pojišťovna je jedním z nejstarších pojišťovacích ústavů v Evropě. Stejně jako v době svého vzniku, je i v současnosti stoprocentně českou pojišťovnou bez účasti zahraničního kapitálu a stejně jako v roce 1900 je úzce spjata se sbory dobrovolných hasičů, které podporuje v jejich zásahových i sportovních činnostech. Důsledně pečuje rovněž o zachování svých dalších atributů, jako je vstřícnost ke klientům, poctivost v jednání, rychlé řešení pojistných událostí a kvalitní zajistný program.
Zaměřuje se především na obyvatele venkova a menších obcí, střední a malé podnikatele a živnostníky a přesto, že nepatří mezi největší pojišťovny, může jim nabídnout moderní pojištění, která jsou připravena s ohledem na jejich stále se měnící potřeby. V oblasti pojištění vozidel je to Autopojištění, pro pojištění soukromého majetku movitého i nemovitého, včetně běžné občanské odpovědnosti, nabízí nové Komplexní pojištění občanů, které v kombinaci s Rodinným úrazovým pojištěním poskytne klientům spolehlivé a přiměřené pojistné krytí. Atraktivní je pojištění Fortel, které jistě ocení především drobní podnikatelé, kteří nemají vysoký obrat a potřebují jednoduchý a variabilní produkt.
Zcela speciálními druhy pojištění jsou produkty určené pro pojistnou ochranu členů sborů dobrovolných hasičů. Tam je pojišťovna schopna výhodně pojistit nejen jejich sportovní a tréninkovou činnost, ale i práci s dětmi a mládeží a samozřejmě i rizika při výkonu zásahové činnosti jednotek sborů dobrovolných hasičů obce.
Petra Mačková, Hasičká vzájemná pojišťovna
