Z historie 1: Zemětřesení v Československu

Československá republika není po celém území stejně otřásána. Česká vysočina má poměrně méně otřesů a slabších nežli část karpatská. V České vysočině bylo do r. 1896 zaznamenáno 388 zemětřesení. Tyto záznamy sahají až do 9. století. Tak r. 819 byly západní Čechy postiženy zemětřesením trvajícím 28 dní. Při něm bylo zničeno město Johunum kdesi u nynějších Karlových Varů. R. 1511 v 8 hodin večer při zemětřesení spadl v Litoměřicích s kostela kříž, zněly zvony, ve Slaném se věže kolébaly, v Olomouci se prý domy zřítily. R. 1540 bylo ničivé zemětřesení v Rudohoří, při němž poškozeny zvláště Cheb a Jáchymov. 1552 opět postiženo Rudohoří, v Jáchymově pobořeny domy. 1588 zasažena Kutná Hora, rozléhalo se hřmění a domy se otřásaly. 1592 v Českých Budějovicích se mnohé domy a městská věž kolébaly.

Pohraniční hory trpí zemětřesením více než roviny uvnitř země. Nejčastější a nejsilnější otřesy postihují Krušné hory a z nich nejvíce trpí část západní v okolí Aše a Kraslic. Za posledních sto let se tu událo asi 960 otřesů na ploše 1000 km², čili 9-10 otřesů ročně. 23. srpna 1860 byl Cheb postižen nárazem, který probudil lidi ze spaní, nádobí v policích se třáslo. R. 1897 trvalo zemětřesení od 24. X. do 25. XI. Celkem napočteno 200 otřesů. První období trvalo od 24. X. do 7. XI. Při nejsilnějším otřesu 7. XI. v Kraslicích se tvořily pukliny ve zdech. Otřesená oblast zaujímá 6800 km². 15. XI. začínalo zemětřesení znova, 17. XI. dosáhlo největší síly a zaujalo 4000 km². Poslední otřes byl zaznamenán 29. XI. o 7 hod. 30 min. ráno. V r. 1900 trvaly otřesy od 16. I. do 21. VIII. Otřesových dnů bylo 20. Nejsilnější otřes se stal 3. VII. o 3. hod. 16 min. ráno. Podzemní dunění bylo velmi časté. R. 1901 vykazuje 31 otřesových dní. R. 1903 dochází k nejsilnějším otřesům, které jsou odtud známy. Všech otřesů napočteno 507. První období trvalo od 13. února do 25. III. Dne 5. III. napočteno v Kraslicích 90 otřesů, o 9. hod. 37 min. večer nastal první hlavní otřes, který způsobil všeobecné zděšení. V 9 hod. 52 min. se dostavil otřes jen o málo slabší, provázený hrozným duněním. 6. III. o 5. hod. 57 min. ráno nastal třetí hlavní náraz, stejně mocný jako první. Toho dne zaznamenáno 65 otřesů. Otřesená oblast měřila 10 000 km². Druhé období trvalo od 29. III. do 5. V. a bylo slabší. Také r. 1904 a 1908 se zemětřesení projevilo.

V Rudohoří jsou častým zjevem skupiny otřesů, t. řeč. roje zemětřesné. Při tom se počíná zemětřesení slabšími záchvěvy, otřesy se stupňují, dosahují vrcholu a zase se zmenšují. Doupovské vrchy, Císařský les a usazeniny hnědouhelné pánve velmi často tlumí otřesy. Nejvíce otřesů je v dubnu (170), pak v únoru (165), březnu (150) a říjnu (133); nejméně otřesů připadá na září (3) a prosinec (7).

V oblasti sudetské jest důležitým střediskem Trutnov, kde se událo zemětřesení 31. ledna 1883 a 10. ledna 1901. Toho roku byl nejsilnější otřes pocítěn ve 3 hod. 33 min. 20 sek. v noci. Nádobí zavěšené spadlo, zdi pukaly, cihly s komínů padaly, vozy se samy rozjely, les hučel a stromy se kymácely. Území nejsilnějšího otřesu sleduje tok Úpy a Metuje. Otřesená oblast zaujímá 50 000 km². Dne 10. října 1883 o 2 ½ hod. odpolední zasáhlo zemětřesení Olomouc; při něm obrazy a hodiny padaly se stěny, na staveništi dómu se složené kvádry posunuly.

Vyobrazení k první české novinářské zprávě o zemětřesení, které postihlo dne 15. září 1590 Slezsko, Moravu, Rakousy. Obraz představuje škody na stavbách ve Vídni. Tato zpráva pochází z archivu třeboňského.

Na Šumavě a v Českém lese bývají křemenné valy, bavorský a český, středem zemětřesení. 12. února 1900 bylo pozorováno zemětřesení – asi IV. stupně – ve Chvalšinách jz. od Českých Budějovic. Český les byl 26. ledna 1902 místem nejsilnějšího zemětřesení, při němž se již pohyboval nábytek.

Na Českomoravskou pahorkatinu a do středních Čech zasahují občas zemětřesení alpská. Polabská rovina, zvláště kraj mezi Nymburkem a Pardubicemi, je zemětřesení téměř prosta.

Česká zemětřesení bývají provázena zhusta různými zvuky. Známe však z Čech též otřesy bez dunění a zemětřesné hluky bez otřesů. 8. dubna 1898 byl Mělník středem takového dunění, jež mělo ráz výstřelu z děla nebo hromové rány a bylo slyšeti v území od Slaného až k Josefovu, od Lysé až k Jablonci nad Nisou. Obyvatelé severní Moravy jsou často znepokojováni podzemním duněním, jež vychází z Rychnovské hory mezi Landškrounem a Moravskou Třebovou. Ozývá se zvláště v suchém a teplém létě, když se blíží bouře. Je rovněž původu zemětřesného.

Karpaty jsou částí pruhu, v kterém jsou zemětřesení soustředěna. Vnější část karpatského oblouku trpí méně než vnitřní. Nejvíce otřásanou částí Karpat jest okolí Komárna. O dřívějších otřesech jsou zachovány zprávy z r. 1599, 1754, 1757. Dne 28. června 1763 nastal po 5. hod. ranní silný náraz, který zničil velkou část města. Po 7 minutách následoval druhý otřes, který rozbořil téměř celé město. Domy a věže se zřítily, ve františkánském chrámě zahynulo 65 lidí, 1500 domů bylo pobořeno.

Voda v Dunaji se prý vařila, ze země šlehaly plameny. V tomto roce bylo pocítěno ještě 160 slabších otřesů. Po dvě léta je země ještě neklidná a slabé dochvěvy trvaly až do r. 1770. Další otřesy se staly r. 1770 (dva), 1771 (čtyři), 1772 a 1781. 22. dubna 1783 o 3 ¾ hod. ráno se dostavilo zemětřesení s podzemním duněním. Bylo pobořeno několik budov, též se ukázala puklina, z které vytékal pramen. I v následujících letech jsou tu zemětřesení velmi hojná, ale slabší.

Rovněž častá jsou zemětřesení v okolí Žiliny. Zvláště známými se staly otřesy ze dne 15. ledna 1858. První otřesy se dostavily dne 14. I. mezi 10. a 11. hod. večer. Velmi silný náraz nastal 15. I. o 8 ¼ hod. večer, spojený s kolísáním budov; při něm se objevily trhliny ve zdech, místy se zdi oddělily. Škody byly značné; zděšené obyvatelstvo probdělo noc na náměstí. Další otřesy trvaly až do 21. února. Zemětřesení se šířilo od hory Minčol údolím Rosinky k Žilině a odsud podél Kysuce na sever. Otřesová oblast byla velmi rozsáhlá, zvláště směrem severozápadním daleko posunuta, kdežto na východ nedosahovala ani Tater.

Také ostatní území Slovenska a Podkarpatské Rusi jeví činnost zemětřesnou, avšak slabší. Silnější otřesy jsou zaznamenány z Báňské Štávnice r. 1841 IX. – X. stupně. 15. června 1880 při zemětřesení v Užoku se prý domy zřítily. Oproti České vysočině liší se karpatská zemětřesení v tom, že počínají zpravidla silným nárazem.

Dne 6. března t. r. bylo pozorováno zemětřesení v západním Slovensku podél řeky Váhu. Nejsilnější otřes se udál 57 minut po půlnoci. Byl pozorován v širokém okolí Trnavy, Piešťan a Trenčína, a to všeobecně, neboť obyvatelstvo bylo napořád probuzeno ze spánku. Při tom nádobí řinčelo, nábytek se pohyboval, podlahy a trámy praskaly. Na několika místech se zřítily komíny. Mnoho strachu zakusil hlásný na městské věži v Trnavě, neboť věž se značně kymácela. Již 5. března byl pocítěn zřetelný otřes o 6. hod. 15 min. a slabší dochvěvy se udávají s některých míst ve dnech 7. - 9. března. Zprávy o tomto zemětřesení byly podány s různých míst Slovenska.

Zdroj: Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům, díl druhý, Praha 1930