V polovině ledna 1974 došlo k rozsáhlé kalamitě na venkovních elektrických vedeních všech napěťových stupňů v oblastech pěti českých krajů, s malý zpožděním zasáhla kalamita částečně i jihozápadní část Slovenska. Přinášíme shrnutí ze zprávy, která byla připravena pro poradu vedení tehdejšího Federálního ministerstva paliv a energetiky.
Mimořádné klimatické podmínky (mrznoucí déšť) v období mezi 15. 1. – 18. 1. 1974 způsobily rychlý nárůst ledu na vodičích a stožárech vrchních vedení všech napěťových stupňů. Tvoření námrazy bylo tak rychlé, že nebylo možné provést účinná opatření k zamezení škod. V kritické dny vanul na Českomoravské vysočině prudký jihozápadní vítr (rychlost 50 – 60 km/h), který v nárazech přecházel ve vichřici o rychlosti 90 až 100 km/h. Rozhodujícím faktorem vzniku živelné pohromy byla právě kombinace rychle se vytvořivší těžké námrazy (ledovky) a nárazového větru, což dokazuje ta skutečnost, že nejvíce byla postižena vedení situovaná zhruba kolmo na směr větru.
Váha námrazku se pohybovala v rozsahu 2,5 až 12 kg/m, což vysoko přesahuje hodnoty těžké námrazy uvedené v ČSN 34 11 00 (např. pro vedení 110 kV, 185 mm2 AlFe6 o průměru lana 19,08 mm činí váha těžkého námrazku cca 2 200 g/m).
V průběhu kalamity došlo k výpadkům řady vedení, z nichž nejvážnější byl výpadek vedení 400 kV Hradec – Prosenice, vedení 400 kV Hradec – Sokolnice a vedení 220 kV Milín – Sokolnice. Tím došlo k vážnému oslabení přenosových možností v profilu Čechy – Morava a k nutnosti krátkodobého vyhlašování omezovacích regulačních stupňů pro oblast Moravy a Slovenska (regulační stupně č. 11 a 12).
Nejvíce bylo poškozeno vedení 400 kV V 413 Hradec – Prosenice a vedení 110 kV V 1135 – 6 Opočinek – Havlíčkův Brod. Současně se sítěmi vvn bylo poškozeno cca 110 km sítí vn a dosud nevyčíslený počet vedení nn, což mělo za následek přerušení dodávky elektrické energie do řady obcí východočeského, jihomoravského a částečně i severomoravského kraje. Vzhledem k rozsahu bylo nutné nasadit na likvidaci kalamity kromě vlastních pracovních čet příslušných krajských energetických podniků i specializované čety Energovodu a Elektrovodu a zajistit výpomoc československé lidové armády a to jak lidmi, tak terénními automobily, vhodnými mechanizmy a energocentrálami.
Výborně se osvědčilo i zapůjčení dvou helikoptér ministerstva vnitra, které umožnily provést rychlou revizi linek nadřazené soustavy a zajistit tak jejich okamžitou opravu.
Neprodleně byla zajištěna výroba náhradních stožárů a jejich doprava na místo.
Operativní zásahy opravářských čet značně ztěžoval silný vítr s padajícím sněhem, špatná viditelnost a zejména náledí na vozovkách a v terénu, které znemožňovalo i rozvoz pracovníků na provedení pochůzkových revizí. Zde se významnou měrou projevil nedostatek ve vybavení krajských energetických podniků vhodnými terénními automobily, pneumatikami s protismykovými hroty, osvětlovacími agregáty, radiostanicemi a přenosnými vysílačkami (které byly prakticky jediným dorozumívacím prostředkem) a vhodnými mechanizmy. Rychlost oprav mohla být uspíšena, kdyby ve státních materiálových rezervách byly k disposici běžné i speciální typy stožárů vvn.
Velmi kladným jevem, který je třeba zvláště vyzdvihnout, byla mimořádně obětavá práce, iniciativa a téměř nadlidské úsilí všech provozních, montážních i technicko-hospodářských pracovníků krajských energetických podniků, Energovodu, Elektrovodu i armády, kteří se na likvidaci živelné pohromy podíleli a to za krajně nepříznivých povětrnostních podmínek.
Řízení a organizace likvidace poruch se ukázaly pružné a operativní na všech stupních. Mobilizace sil v rámci podniků i veřejné správy byla rychlá a velmi pohotově se v postižených oblastech zapojila služba civilní obrany.
I když práce probíhaly za mimořádně obtížných podmínek při maximální koncentraci pracovních sil a techniky nedošlo během likvidace živelné pohromy k žádné mimořádně události, ani k vážnému zranění.
Provoz elektrizační soustavy byl v průběhu kalamity zajišťován tak, aby dopady na spotřebitele byly minimální. Průběh likvidace škod byl řízen operativním štábem Federálního ministerstva paliv a energetiky, Ústředního dispečinku a VHJ České energetické závody a Slovenské energetické podniky. I přes vážnost a neobvyklý rozsah poškozených vedení se podařilo zamezit rozpadu československé elektrizační soustavy a až na lokální přerušení dodávek elektřiny v postižených oblastech byl udržen plynulý provoz s krátkodobým vyhlašováním omezovacích regulačních stupňů.
Podstatné zlepšení provozní situace nastalo opravením a uvedením do provozu linky 400 kV Hradec – Sokolnice V 420 dne 18. 1. v 19.05 hodin. Vedení na sebe převzalo zatížení 470 MW. Výrazně se tak zlepšila přenosová schopnost v profilu Čechy – Morava – Slovensko a mohla být zrušena omezovací regulační opatření.
Mimořádné úsilí při likvidaci následků živelné pohromy bylo oceněno ministrem paliv a energetiky ČSSR prof. ing. Jaromírem Matuškem, CSc, který vyznamenal nejobětavější pracovníky Čestným odznakem ministra. Za splnění stanoveného termínu dokončení opravy vedení 400 kV Hradec – Prosenice V 413 (9. 2. 1974) budou zainteresovaným pracovníkům Energovodu proplaceny cílové odměny ze zvláštního fondu ministra.
Průběh a likvidace kalamity bude podrobně vyhodnocen příslušnými krajskými energetickými podniky a návrhy na opatření budou projednány na nejbližší společné poradě náměstků pro provoz a techniku KEP obou VHJ. Současně provede podrobný rozbor vzniklé situace i Výzkumný ústav energetický (ve spolupráci s KEP a VHJ ČEZ a SEP), výsledky využije v rozpracovaném výzkumné úkolu o vzniku námrazy na území republiky a urychlí vydání připravované námrazové mapy ČSSR. Obě generální ředitelství – České energetické závody a Slovenské energetické podniky – promítnou výsledky rozborů do návrhu zimních opatření pro zimu 1974/75, zabezpečí realizaci všech přijatých opatření a zpracují návrh na doplnění státních materiálových rezerv příslušnými typy a počty stožárů vvn a to jak běžných, tak i speciálních.
