Z historie 2: Kde je zemětřesení rozšířeno?

Vedle poloostrova balkánského také jižní Italie a přilehlé ostrovy bývají zhusta jevištěm zkázonosných zemětřesení. Již r. 63 po Kr. byly Pompeje zemětřesením pobořeny. R. 1783 postižen byl poloostrov kalábrijský a přilehlá část Sicilie strašlivým zemětřesením, při němž bylo zničeno na 400 měst a usmrceno na 100 000 lidí na rozloze 4000 km². Při tom se tvořily hluboké rozsedliny – jedna z nich 12 km dlouhá – které – se střídavě rozvíraly a zavíraly. U osady Cannamaria pohltila ohromná puklina 4 domy. Některé propasti se naplnily vodou, jiné zůstaly suchými, zejícími roklemi. Zvláštností tu byly pukliny paprskovitě se rozbíhající. Také nastaly sesuny větších ploch o 1 i více km po svazích horských. Zhoubu dovršila ohromná mořská vlna – tsunami – která vnikla na 22 km do pevniny. Ještě 4 roky trvaly otřesy země.

R. 1857 byl zpustošen zemětřesením kraj východně od Neapole. R. 1883 byly úplně zničeny lázně Casamicciola na ostrově Ischii u Neapole; při tom bylo rozvaleno 2278 domů a usmrceno 2350 lidí. 28. prosince 1908 udála se nejhrůznější pohroma, známá jako zemětřesení v Mesině. Na 200 000 lidí bylo usmrceno, na vzdálenost 140 km podél pobřeží Sicilie a Kalabrie byly domy poškozeny. Na moři se tvořily ohromné vlny, které odnášely s pobřeží zdi, nábytek, lidi, lodi i celé domy. Veliká tsunami zaplavila pobřeží Kalabrie na 500 m od břehu. Nato moře odstoupilo asi na 50 m od břehu a teprve po hodině dosáhlo bývalé hladiny. Na pevnině se objevily četné pukliny a na mnohých místech nastalo sesouvání půdy. Dne 13. ledna 1915 zasáhlo silné zemětřesení střední Italii; při něm bylo zpustošeno město Avezzano.

Na poloostrově Pyrenejském se stalo pověstným zemětřesení, které dne 1. listopadu 1755 postihlo západní pobřeží. Jeho středem bylo krásné a bohaté město Lisabon. O půl deváté ráno, když bylo shromážděno v chrámech velké množství věřících, ozvalo se v podzemí temné dunění a v zápětí se otřásly budovy ve svých základech. Při tom se rozléhal hluk, jako by po nerovné půdě ujížděl těžký nákladní vůz. V následujícím okamžiku se rozestoupily zdi a prolomily se klenby chrámové a ve svých troskách pohřbily 30 000 lidí. Část obyvatelstva se uchýlila na nábřeží, ale záhy potom klesá nábřeží i s lidmi, jakož i s loďmi, které při pobřeží kotvily, do hlubiny. Brzy po prvních otřesech ustoupilo moře od břehu a hned potom vzdula se ohromná vlna 20 m vysoká, vrhla se na pobřeží a dílo zkázy dokončila.

Také Alpy jsou navštěvovány častým zemětřesením. Dne 25. ledna 1848 se událo ničivé zemětřesení v Běláku v Korutanech. Při tom se sesuly s vrchu Dobrače skalní spousty, které zasypaly dvě městečka a 17 dědin a usmrtily na 5000 lidí. R. 1880 postižen zemětřesením Zábřeh, r. 1895 Lublaň, r. 1898 střední Dalmacie v okolí Sinje.

Nejsilněji z evropských zemí jest otřásáno Řecko. Za 5 let tu bylo napočteno 3187 zemětřesení. 26. prosince 1861 při zemětřesení achajském sesulo se do moře pobřeží více než 1 km² zaujímající. Pozoruhodné byly pískové kužele, které se v počtu několika set při plochém pobřeží vytvořily. R. 1867 byly v Kefalonii a Korintu rozvaleny 2642 domy a o život přišlo 224 lidí.

V ostatních zemích evropských jsou zemětřesení méně častá a slabší. Jsou tedy otřesné oblasti evropské soustředěny v pruhu, který zaujímá Apeniny, Alpy, Karpaty, Balkán. Jeho pokračováním v Asii jest Kavkaz, Himalaje, poloostrov Malajský a řetěz ostrovů Sundských. Od tohoto zemětřesného pásu odbočuje v Malé Asii pruh jižní do Syrie a dále k jihu do Afriky, odkud jsou známa zemětřesení u jezera Tanganjiky. Druhá odbočka postupuje od jezera Kaspického na severovýchod do Turkestanu a do střední Asie. Jiný veliký oblouk zemětřesný zaujímají tichomořská pobřeží Ameriky a Asie až na Nový Zéland. Na severu Jižní Ameriky odbočuje důležitý pruh na ostrovy západoindické. Oba tyto zemětřesné oblouky, alpsko-kavkazsko-himálajský a andsko-japonsko-malajský se shodují s dvěma důležitými čarami na povrchu zemském, které spojují jeho nejvyšší pohoří.

Nejvíce otřásanou oblastí na zeměkouli jest Japonsko, kde jest zemětřesení úkazem tak obyčejným jako u nás bouřka. Od roku 145 po Kr. je tu známo 224 ničivých zemětřesení. R. 1730 zahynulo v Jeddu a Boshu 137 000 lidí. R. 1891 postiženy strašným zemětřesením provincie Mino a Owari; při něm zahynulo 25 000 lidí, zničeno 130 000 budov, vznikly četné písečné krátery a bahenní sopky, podél řeky Shonai vznikla zející puklina 2 km dlouhá. Podél osy nejsilnějšího otřesu vznikl zlom. Při něm nastal místy pokles (u Midori 6 m), místy vodorovný posun. 1. září 1923 postihlo zhoubné zemětřesení širší okolí města Tokia, které usmrtilo 99 000 lidí, 104 000 bylo raněných a 43 000 nezvěstných. 128 000 domů úplně rozbořeno, 126 000 napolo pobořeno, 447 000 zničeno požárem, 868 odneseno mořskými vlnami. Nejhlavnější poruchy nastaly při zálivu Sagami; u města Oiso byl pozorován zdvih pobřeží o 1 ½ m. Také na dně mořském zjištěny veliké posuny. Jižní část zálivu poklesla o 100 m, severní se zvýšila o 200 m.

Podobně též Jižní Amerika jest častým jevištěm prudkých a zhoubných zemětřesení. Zvláště jím trpívají Peru a Chile.

Zdroj: Encyklopedie československé mládeže pro školu a dům, díl druhý, Praha 1930