Z historie 3: Otřesy doprovázené podzemním rachotem

V nynější době vždy více vzrůstá doprava automobilová, při tom se zvětšuje rychlost vozidel a zvyšují se náklady povozů. Účinky toho se projevují velmi nepříznivě na domech, jež se ustavičně otřásají, okna řinčí, nezřídka omítka opadává a tvoří se trhliny ve zdech.  Ba nejsou vzácné případy, kdy se méně pevná stavení boří. Podobně se na budovách projevuje zemětřesení.

Zemětřesení jest přírodní úkaz stejně velikolepý a ve svém průběhu i následcích velmi často stejně hrůzyplný, jako je činnost sopečná. Ačkoliv ani v našich zemích není zemětřesení jev neznámý, přece jeho síla u nás dosahuje jenom zřídka takového stupně, aby byla s to otřásti naší věrou, že máme „pevnou půdu pod nohama.“ Avšak v některých krajinách nabývá takové mohutnosti, že způsobuje nápadné poruchy zemského povrchu, s čímž ve spojení bývají též veliké škody hospodářské a pravidlem také četné ztráty lidských životů. Tam člověk získává bolestnou zkušenost, že země, po které se dosud zcela bezpečně pohyboval, nemá té stálosti a nehybnosti, jak se domníval.

Po chvílích hrůzy a děsu, po okamžicích mučivé nejistoty, kdy lidé, věci živé i neživé, předměty pohyblivé i nepohyblivé jsou zmítány jako lehký člun na vlnách rozbouřeného moře, kdy domy a tovární komíny se ve svých základech otřásají, aby se v zápětí se strašlivým rachotem a praskotem zhroutily jako domky z karet, při čemž ve svých sutinách pohřbívají všechny, jimž se nepodařilo včas uprchnouti, když do řinčení pukajících oken, do lomozu praskajících trámů a do hluku padající krytiny, cihel, kamenů i celých zdí se mísí zoufalé výkřiky vyděšených obyvatelů, srdcelomný pláč raněných a smrtelné stony umírajících, kteroužto strašlivou symfonii doplňuje podzemní dunění jakoby pocházející od vzdálené bouře nebo dělostřelby, když toto dílo zkázy nezřídka dovršuje zhoubný požár, snadno vznikající z rozmetených ohnišť nebo krátkým spojením elektrického vedení aneb i poruchami plynovodů: tehdy je mysl lidská velmi přístupná uznati prostou vědeckou pravdu, že země naše jak na svém povrchu, tak ve svém nitru, není ještě ustálena a podléhá změnám.

Celé toto děsné divadlo, které množstvím a mohutností dojmů, jimiž působí na smysly účastníků, zdá se býti pravou věčností, bývá obyčejně dílem několika vteřin.

Které jsou účinky zemětřesení?

V nedávné době vzbudilo i u nás značnou pozornost zemětřesení v Bulharsku. Jeho středem bylo okolí města Plovdiva. Počalo se 14. dubna 1928 o 10. hod. dop. a trvalo s různými přestávkami do 29. dubna. Nejzhoubnější otřesy se udály 14. a 18. dubna. Dne 14. dubna bylo zasaženo okolí měst Čirpanu a Borisovgradu, v celku asi 700 km², obývané asi 120 000 obyvateli. 18. dubna bylo postiženo území jen 400 km², ale hustěji zalidněné, při čemž byl velmi poškozen zejména Plovdiv. Více než 15 obcí v okolí Čirpanu bylo srovnáno se zemí. Čirpan a Borisovgrad se octly v rozvalinách, v Plovdivě bylo 2000 domů úplně zničeno, 6000 nebylo způsobilých k obývání a 2500 domů potřebovalo větší opravy. Byl uchráněn pouze střed města, stojící na pahorku. V troskách domů zahynuli 103 obyvatelé, 700 bylo raněných. Telegrafní a telefonní vedení bylo porušeno; železnice v širokém okolí Plovdiva byla značně poškozena. V městě vzniklo 5 velkých požárů. Věcné škody byly odhadnuty na 2 ½ miliardy lvů.

Tato zkáza majetku a ztráty lidských životů byly provázeny poruchami zemského povrchu. U Čirpanu se utvořila rozsedlina 1 m široká a z ní vytrysklo víc než sto pramenů. Mnohé jako vodotrysky vrhaly vodu do značné výše. U města Papazli vznikla tak mocná bystřina s peřejemi. U vsi Češnegirova, na pravém břehu Marice, mezi Plovdivem a Papazli, se sesunula půda a vytvořilo se jezero z vod, které na tom místě vytryskly. Toto jezero zůstalo i po zemětřesení. Silnice z Plovdiva do Papazli byla rozpukána trhlinami. U vsi Duvandža podle pouhé rozsedliny poklesl pruh země o 2 ½ m.

Otřesy 17. dubna byly provázeny podzemním rachotem, 20. dubna bylo slyšeti temné dunění. Očitý svědek líčí:  „Zdálo se nám, že země padá do hlubiny, na něco naráží, odskakuje a znova se vrací. Nocí se nesl příšerný hukot, na návsi vytryskly špinavé prameny.“ Od 20. do 27. dubna silně pršelo. V posledních dnech se teplota značně snížila a po celém jižním Bulharsku padal sníh. Touto nepohodou velmi trpělo obyvatelstvo, které bylo nuceno přebývati pod širým nebem.

V okolí Čipranu, Borisovgradu a Staré Zagory jsou velmi četné minerální prameny. Ve dnech, které zemětřesení předcházely, bylo pozorováno, že vydávají nezvykle velké množství vody, jejíž teplota náhle stoupla. Při zemětřesení vyschl úplně léčivý pramen u Mertišleri.

Toto zemětřesení bylo pociťováno po všem Bulharsku. V téže době se udála zkázonosná zemětřesení též ve Smyrně v Malé Asii, v Korintě v Řecku (23. a 30.); 25. dubna bylo středem zemětřesení město Burgas v Bulharsku.