Na své první schůzi v novém roce (1963) schválila rada NVP směrnice, jimiž se má zabezpečit usnesení vlády ČSSR o hospodaření s elektrickou energií. Směrnice, jejichž návrh předložila komise pro vodní hospodářství a energetiku, určují další opatření ke snížení odběru elektrické energie. Předseda komise Josef Kilian zodpověděl v této souvislosti redaktorovi Nové Prahy několik otázek.
1. Co způsobilo tíživou situaci v zásobování elektrickou energií?
Předně jsou to potíže s novým blokem v elektrárně v Tisové. To způsobilo, že jsme museli nepřetržitě vyrábět elektrickou energii v hydrocentrálách vltavské vodní kaskády, jejichž využití se plánuje jen na špičková denní období. Situaci zhoršila sucha a mrazy, a tak poklesla vodní hladina na přehradách (s výjimkou Slapské) na minimum. Hydrocentrály jsou tedy skoro vyřazeny z provozu, protože nemají hnací sílu. Mrazy podstatně zmenšují kapacitu vodních toků. I když nám naši přátelé v SSSR, Polsku a Maďarsku dodávkou elektřiny pomáhají, nebylo možné bez úsporných opatření zabezpečit chod našeho hospodářství.
2. Již na podzim byla odstupňována pracovní doba, aby se předešlo některým potížím zvláště v ranních a odpoledních špičkách. Jaký úkol mají nová opatření?
Kromě úprav pracovní doby jsme organizovali snižování odběru elektrické energie u velkoodběratelů, kteří jsou rozhodujícím výrobním činitelem v našem hospodářství. Menší podniky, obchody počínaje a podniky místního hospodářství konče, stály mimo dosah těchto opatření a totéž se týkalo odběratelů v domácnostech a v domech. Nedostatek energie vyhrotil situaci tak, že jsme museli přikročit k regulacím i zde.
3. Na prvním místě jde tedy o šetření proudem?
Samozřejmě, že chceme ušetřit, ale potřebujeme zejména vyrovnat hladinu odběru elektrického proudu. Snížit „špičky“ a zvýšit tak zvaná „sedla“. Když se nám to podaří, vyřešíme hned několik problémů. Jedním z nich je například lepší využití tepelných elektráren, jiným zlikvidování nehlášeného vypínání celých sítí, což způsobuje velké národohospodářské ztráty nejen menším podnikům, ale potíže i občanům.
4. Co navrhla vaše komise radě NVP?
Je to celá řada opatření. Všechny výrobní a opravářské závody řízené NVP snižují spotřebu elektřiny na technologické minimum, a to dopoledne v době od 9-11 hodin a večer v době od 19-21 hodin. Ve všech pražských úřadech, ústavech, provozovnách, kancelářích, školách všeho druhu, jakož i v kulturních a ve společenských organizacích se snižuje intenzita osvětlení nejméně na polovinu. Totéž platí o obchodních místnostech, restauracích, jídelnách a provozovnách poskytujících služby obyvatelstvu. Neónové reklamy se dokonce března vůbec vyřadí. Výkladní skříně se osvětlují jenom z jedné čtvrtiny intenzity a po pracovní době se vůbec neosvětlují.
5. A jak se tato opatření plní?
Hned po schůzi rady NVP (8. ledna) začala naše komise organizovat kontrolu plnění opatření a komise (i pracovníci odboru) se ještě týž den večer rozběhli po městě a osobně žádali vedoucí obchodů, kde ještě k omezení výkonu nepřistoupili, aby snížili spotřebu proudu. Tam, kde již bylo po pracovní době, jsme nechávali lístečky a upozornění. V mnoha případech jsme se setkali s aktivisty a pracovníky obvodních národních výborů – rovněž nelenili a vyšli „do ulic“.
V průběhu týdne jsme omezili veřejné osvětlení o padesát procent.
6. A co drobní spotřebitelé v domácnostech?
Je nutné, aby se zejména v domácnostech ve špičkách omezila spotřeba elektrické energie. Výsledky, které zatím máme po ruce, ukazují, že naši občané pochopili naléhavost situace, i když nelze statisticky vyčíslit, kolik se vypnulo chladniček, jak se omezil provoz domácích elektrických spotřebičů, jak se snížilo elektrické osvětlení v bytech nahrazením silných žárovek slabšími.
7. V pražských domech probíhají v těchto dnech besedy…
Na domovních besedách se občané radí o účelných úsporách. Dílčí zprávy, které máme zejména z Prahy 9 a z Prahy 3, jsou radostné. V mnohých domech například snižují dočasně intenzitu osvětlení.
8. Odrazí se úspory v rozpočtu každé rodiny, co myslíte?
Ano, s tím počítáme i u nás doma.
9. Znáte konkrétní výsledky úsporných energetických opatření v Praze?
Podařilo se „o špičkách“ snížit zatížení v průměru o 19 MW. Abychom si to uměli představit. Pražské veřejné osvětlení při plné intenzitě má zatížení 8 MW. Uznáte tedy, že ta úspora je výrazem politického uvědomění našich občanů. To jsou však jen dílčí výsledky, tento týden proběhnou další opatření v závodech, bude pokračovat přesouvání směn na noc, jak to žádají některé podniky. Podniky ministerstva spotřebního průmyslu nastupují na pohyblivé výseče se zavedením jednodenního omezení spotřeby elektrické energie.
10. Jak je to se změnami pracovní doby?
Zásadně platí, že ředitelé podniků mohou měnit pracovní dobu ve svých závodech jenom se souhlasem dopravní komise a komise vodního hospodářství a energetiky NVP. Jde totiž o to, že pracovní doba musí být sladěna s možnostmi městské dopravy.
11. S dosavadními výsledky úsporných opatření můžeme být tedy spokojeni?
Raději bych v této souvislosti tlumočil názor ředitele Energetických rozvodných závodů soudruha J. Beneše, který konstatoval, že jsme v Praze operativně a rychle provedli účinná opatření, což svědčí o pochopení stávající situace občany a podniky. Ano, úspory pomohly, ale mrazy, které trvají, vyhrocují disproporci mezi zdroji a potřebami, a tak nemohu odpovědně říci, že je situace dobrá. Není, a já se znovu obracím na všechny občany, aby ve svém úsilí o úspory cenných kilowattů pokračovali. Ve spotřebě proudu si teď musíme „utáhnout opasek“. Nebude to trvat věčně. Úsporná opatření budou platit do konce března.
Zdroj: Nová Praha č. 1, 1963
