Z celé republiky se sjeli příslušníci aktivní zálohy do Bechyně, aby si vyzkoušeli přežití v lese a boj zblízka. Osmnáctičlenná skupina pontonové roty strávila týden v posádce 15. ženijního pluku pod dozorem zkušených instruktorů.
První dva dny čekala účastníky nejprve teorie o tom, jak se dá v přírodě fungovat jen s nezbytně nutným vybavením a s použitím improvizovaných prostředků. V praxi se pak učili, jak se rozdělává oheň, budují přístřešky, nebo jak se získá pitná voda. Noční přespání v lese se kvůli vichřici muselo ke zklamání mnohých letos zrušit.
Zbytek týdne patřil výcviku boje zblízka pod taktovkou vedoucího instruktora praporčíka Daniela Kotláře, který se bojovým systémům věnuje přes 35 let a instruktorem je od zavedení MUSADO MCS do Armády ČR: „Jeden den byl zaměřený na techniky s dlouhou a krátkou střelnou zbraní, kdy se učili i pádové techniky s přechodem do střeleckých pozic. Dále jsme je učili obranu například proti napadení tyčí nebo nožem, kdy jim zbraň selhala, nebo byli zaskočeni útokem.“
Občasné zranění nevadí
Následovala výuka boje s nožem, při které se záložníci učí základní výpady, kryty a jejich kombinace. Dále boj ve dvojicích a odzbrojovací techniky. Při výcviku používají jak cvičné dřevěné nože, tak ostré na nácvik výpadů na cvičné cíle.
„Občas se někdo z nás zraní, ale není to nic vážného. Většinou se jedná jen o odřené klouby nebo naražené kosti. Nejhorší pro mě byl nácvik pádů. Jak na to člověk není zvyklý, tak mě druhý den bolelo celé tělo a nebyl jsem zdaleka sám,“ podotkl velitel pontonové roty aktivní zálohy nadporučík Oldřich Kodeda, který je v civilu architektem.
Stejně jako on i ostatní strávili prakticky celý týden venku, přestože se teploty pohybovaly kolem bodu mrazu.
„Voják musí být připraven bojovat v jakémkoliv počasí – ať je vedro, zima, prší nebo sněží. Armádní systém boje zblízka je postaven na reálných podmínkách, a z toho musíme vycházet,” vysvětlil vedoucí instruktor, proč se se svými svěřenci neuchýlil do tepla tělocvičny.
I přes silný vítr a chlad byli účastníci i jejich instruktoři nadmíru spokojeni. „Instruktoři pro nás tady udělali, co mohli. Vlastně se z minima snažili vytěžit maximum. Moji vojáci jsou spokojení,” zhodnotil týdenní zápolení velitel pontonové roty. Další výcvik čeká záložníky koncem března. Tentokrát se ale zaměří už na jejich odbornosti, tedy práci s pontony v Litoměřicích na Labi. (17.2.2020)
