Za deset let se podařilo vyřešit přes 65 tisíc nemovitostí s nedostatečně identifikovanými vlastníky

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) od roku 2014 do konce roku 2023 přispěl k vyřešení 65 519 nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem (NIV). Nejčastějším výsledkem šetření bylo podání podnětu k zahájení dědického řízení, protože vlastník již nežil (přes 60 % případů).

 „V roce 2023 se podařilo vyřešit 14 710 případů nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí. Jde o rekordní počet za celých deset let, což je mimořádný výsledek s ohledem na časovou i odbornou náročnost každého případu. Často bylo nutné vyhledat klíčové informace například z archivů, pozemkových knih, nebo matrik. V některých případech jsme spolupracovali i s úřady v zahraničí,“ uvedla generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Následující tabulka ukazuje počet vyřešených případů nedostatečně identifikovaných vlastníků nemovitostí v jednotlivých krajích.

Nemovitosti, o které se během desetileté lhůty stanovené novým občanským zákoníkem jejich vlastník nepřihlásil nebo o které nebylo do konce roku 2023 u soudu požádáno v rámci dodatečného projednání dědictví, přecházejí ze zákona na stát. 

K 1. únoru 2024 ÚZSVM ve spolupráci s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním na sebe ohlásil 107 824 nemovitostí po nedostatečně identifikovaných vlastnících, přičemž v drtivé většině se jednalo o pozemky (99,4 %).

Při hospodaření s nemovitostmi po nedostatečně identifikovaných vlastnících bude ÚZSVM postupovat v souladu se zákonem o majetku státu, tedy nemovitosti budou nejprve nabídnuty jiným státním institucím. Řada nemovitostí proto bude v souladu s usnesením vlády převedena například na Státní pozemkový úřad (cca 70 000 nemovitostí) a na Lesy ČR (cca 6 000 nemovitostí). Pokud další státní instituce o majetek neprojeví zájem, bude pro něj ÚZSVM hledat definitivního vlastníka mimo stát, přičemž cílem je podpořit nepotřebným státním majetkem rozvoj obcí a krajů. 

Příklady úspěšně vyřešených nemovitostí s nejasnými vlastníky v roce 2023:

■ Město Třeboň potřebovalo zrekonstruovat chodníky podél Zlaté Stoky nedaleko historického centra. Pozemek pod nimi měl však nejasného vlastníka, a proto město požádalo ÚZSVM o pomoc. ÚZSVM zjistil, že původní majitelka pozemku byla česká operní pěvkyně. Ve 20. letech 20. století, kdy Berlín zažíval velký kulturní rozkvět, vystupovala na tamních divadelních scénách. Po nástupu nacistů se se svým manželem, který byl židovského původu, vrátila zpět do Československa a v pěvecké kariéře pokračovala v Praze. V 50. letech byla hlasatelkou německé sekce Československého rozhlasu. Následně v roce 1960 emigrovala do Rakouska. V roce 2018 byla rozsudkem soudu prohlášena za mrtvou. Protože neměla žádné zákonné dědice, pozemek připadl státu jako odúmrť a byl bezúplatně převeden městu Třeboň ve veřejném zájmu.

■ ÚZSVM dohledal majetek herce Josefa Šulce. Jeho podíl na zemědělské stavbě v Kouřimi nebyl zahrnut do původního dědictví. V původním pozůstalostním řízení byla tato část majetku opomenuta. ÚZSVM proto podal u soudu podnět k dodatečnému projednání dědictví.

■ V návaznosti na úmrtí příslušníka starého českého šlechtického rodu byl ÚZSVM v Pardubicích požádán zástupcem jeho vdovy o pomoc při ověření nedostatečně identifikovaného vlastníka pozemků o celkové výměře 19 810 m² na Pardubicku. Žadatelka se domnívala, že by se mohlo jednat o majetek jejího zemřelého manžela. Ve spolupráci s pracovníky příslušných institucí se podařilo ověřit, že se nejedná o zemřelého manžela, ale o jeho předka, hraběte, který se stal vlastníkem pozemků v roce 1925, následně však v roce 1949 zemřel. Na základě zjištěných skutečností byl u soudu podán podnět k zahájení dodatečného dědického řízení.

■ Kadaň bezúplatně získala od ÚZSVM zdarma  pozemek, na kterém stojí barokní plastika z dílny Carla J. Waitzmanna. Samotnému převodu předcházelo dohledání vlastnictví pozemku zapsaného na neznámého vlastníka. ÚZSVM nalezl v archivech dokumenty prokazující, že původní pozemková parcela, ze které stávající pozemek vznikl, byla v minulosti konfiskována a dále s ní už nebylo nijak nakládáno. Jednalo se tedy o majetek, ke kterému byl příslušný hospodařit ÚZSVM.

■ Pátrání po neznámé majitelce pozemku v Radčicích dovedlo zaměstnance ÚZSVM až k členům odboje, kteří byli popraveni za pomoc výsadkářům z operace Anthropoid. Část rodiny válku přežila. Jejich příbuzní teď čekají na dokončení dědického řízení týkající se pozemku v Radčicích u Plzně, který má rozlohu přes 6 000 m². (1.2.2024)