.jpg)
Dohoda o vzájemném uspořádání v oboru soudnictví mezi Německou říší a Slovenským státem ze dne 20. července 1939.
Německá říše a Slovenský stát se dohodly, že uzavrou dohodu o vzájemném uspořádání v oboru soudnictví.
K tomu cíli jmenovali jako zmocněnce: německý říšský kancléř mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Dra Ernsta Eisenlohra a přednášejícího legačního radu Dra Ericha Albrechta, ministerský předseda Slovenského státu: mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Matúše Černáka.
Zmocněnci sdělili si vzájemně své plné moci a shledali je v pořádku. Dohodli se na těchto ustanoveních:
Článek I.
Německo-česko-slovenská dohoda o převedení soudnictví podepsaná dne 19. prosince 1938, zůstává i se závěrečným protokolem v účinnosti mezi Německou říší co do jejího tehdejšího území se strany jedné a Slovenským státem se strany druhé s tím, že na místě procesněprávních předpisů uvedených v dohodě rozumějí se příslušné předpisy práva platného v Německé říši a ve Slovenském státě.
Článek II.
S ohledem na Protektorát Čechy a Morava na jedné straně a Slovenský stát na straně druhé upravuje se vzájemné uspořádání těmito ustanoveními:
§ 1.
(1) V řízení v občanských právních věcech a ve věcech trestních, které bylo zahájeno u některého soudního úřadu se sídlem v Protektorátu Čechy a Morava nebo ve Slovenském státě před 15. březnem 1939 a v den, kdy tato dohoda nabude účinnosti, nebylo ještě pravoplatně vyřízeno (věc převáděná), bude pokračováno u soudního úřadu, u kterého bylo zahájeno, pokud neplyne nic jiného z dalších ustanovení.
(2) Pro jednání a rozhodnutí o opravném prostředku, podaném v předváděné věci před 15. březnem 1939, je příslušný onen tuzemský soudní úřad, který je nadřízen soudnímu úřadu, jehož rozhodnutí se napadá.
§ 2.
(1) Převáděné věci občanskoprávní buďtež postoupeny soudním úřadům druhé smluvní strany, jestliže
a) soudní úřady druhé smluvní strany jsou výlučně příslušné pro jednání a rozhodnutí o věci; nebo
b) všichni účastníci řízení souhlasně navrhují postoupení věci.
Není-li učiněn návrh všemi účastníky, budiž mu vyhověno, jestliže soudní úřad, který dosud převáděnou věc projednává, není již k projednání a rozhodnutí věci příslušný.
Mezi několika příslušnými soudy druhé smluvní strany má volbu navrhovatel, a navrhují-li postoupení strany souhlasně, žalovaný.
(2) Převáděné věci trestněprávní buďtež postoupeny soudním úřadům druhé smluvní strany, jestliže
a) trestní řízení směřuje proti státnímu příslušníku druhé smluvní strany, nebo
b) trestný čin byl spáchán na území druhé smluvní strany.
(2) Výkon trestních rozsudků, které byly 15. března 1939 vykonatelné, budiž přenechán soudním úřadům druhé smluvní strany, směřují-li proti státním příslušníkům druhé smluvní strany.
(4) V případech, ve kterých by některá trestní věc měla býti podle odstavce (2) postoupena soudním úřadům druhé smluvní strany, buďtež rozhodnutí, která mají býti vydána na podkladě návrhu na obnovu řízení, jakož i neskončená řízení o návrhu na obnovu přenechána soudním úřadům druhé smluvní strany.
§ 3.
(1) Postoupení v občanských právních věcech uvedených v § 2 odstravec (1) a) stane se z úřední moci a v přímém písemném styku mezi zúčastněnými soudními úřady obou stran.
(2) Návrh na postoupení uvedený v § 2, odstavec (1) b) budiž učiněn ústně nebo písemně do 30. září 1939 u soudního úřadu, který věc projednává.
Návrh jest nepřípustný, jestliže sice před uplynutím shora uvedené lhůty, avšak po tom, kdy tato dohoda nabude účinnosti, bylo ve věci ústně jednáno anebo bylo vydáno rozhodnutí, jímž se končí řízení v některé stolici, aniž strany učinily návrh. Návrh na postoupení věci, který byl učiněn, aby mohl býti podán opravný prostředek nebo žaloba pro zmatečnost nebo o obnovu, nesmí býti odmítnut z toho důvodu, že opravný prostředek nebo žaloba jsou opožděny nebo z jiného důvodu nepřípustny.
(2) Lhůtou uvedenou v odstavci (2) nejsou vázány návrhy na postoupení, které byly učiněny v občanských právních věcech, aby mohl býti podán mimořádný opravný prostředek (žaloba o obnovu, pro zmatečnost, mimořádný rekurs). Návrh na postoupení budiž podán současně s podáním mimořádného opravného prostředku u soudního úřadu, u něhož jsou uloženy spisy. Rozhodnutí, která mají býti vydána na podkladě takového mimořádného opravného prostředku, buďtež přenechána úřadům druhé smluvní strany. Ustanovení odstavce (2) platí obdobně.
§ 4.
(1) Postoupení trestních věcí podle § 2, odstavec (2) až (4) a odevzdání osob ve vazbě, trestanců a chovanců, které se následkem toho stalo nutným, stane se z moci úřední v přímém písemném styku mezi generálním státním zástupcem u německého vrchního zemského soudu v Praze, nebo vrchním státním zástupcem u vrchního soudu v Praze s jedné strany a vrchním státním zástupcem v Bratislavě se strany druhé.
(2) Vlastní státní příslušníci nebudou vzájemně odevzdáváni nebo vydáváni.
§ 5.
(1) Spisy o věcech, které byly zahájeny u slovenského oddělení nejvyššího soudu v Brně před 15. březnem 1939, buďtež odevzdány Slovenskému státu, jestliže sídlo soudu, který rozhodl v prvé stolici, leží na území Slovenského státu.
(2) V občanských právních věcech nemá ustanovení předchozího odstavce místa, vysloví-li se účastníci souhlasným návrhem proti postoupení. Návrh budiž však zamítnut.
1. jde-li o věc osobního stavu příslušníka Slovenského státu, nebo
2. byla-li podle slovenských zákonů, které platili 15. března 1939, dána výlučná příslušnost některého slovenského soudního úřadu.
(2) V trestních věcech nebudou odevzdávány spisy Slovenskému státu, směřuje-li řízení proti německému státnímu příslušníku nebo státnímu příslušníku Protektorátu Čechy a Morava nebo proti maďarskému státnímu příslušníku.
§ 6.
(1) O postoupení může býti rozhodnuto bez ústního jednání. Před rozhodnutím budiž dána účastníkům příležitost k vyjádření. Rozhodnutí se stane usnesením.
(2) Předpoklady pro pokračování anebo postoupení právní věci podle této dohody se určují podle práva smluvní strany, jejíž soudní úřad má rozhodnouti o pokračování nebo postoupení. V ostatním budiž použito práva smluvní strany, jejíž soudní úřad má ve věci pokračovati, nebo kterému byla věc postoupena. Úlevy, které podle platného práva platí pro odevzdávající soudní úřad, zůstávají nedotčeny. Jestliže předpoklady pro postoupení právní věci jsou splněny jenom u některých účastníků, budiž řízení podle možnosti do té míry odděleno a postoupeno.
(3) Rozhodnutí, kterým se věc postupuje, nelze napadati. Prohlášením nebo doručením rozhodnutí přechází převáděná věc na soudní úřad v něm uvedený v tom stavu, v jakém je v době postoupení. Rozhodnutí je pro tento soudní úřad závazné; není-li soudní úřad vnitrostátně příslušný, odevzdá věc z moci úřední příslušnému úřadu.
(4) V řízení o postoupení mohou se účastníci dáti zastupovati každým právním zástupcem připuštěným u soudů Protektorátu Čechy a Morava anebo u soudů slovenských.
(5) Za jednání a rozhodnutí o postoupení převáděné věci nevybírají se poplatky, kolky ani jiné dávky. To však neplatí pro řízení v rekursní instanci, jestliže rekurs proti usnesení, jímž bylo postoupení odepřeno, byl jako nepřípustný odmítnut nebo zamítnut.
§ 7.
(1) Občanskými právními věcmi ve smyslu této dohody se rozumějí jak občanské právní rozepře, tak i řízení nesporné všeho druhu, bez rozdílu, zda věc byla zahájena před řádným nebo zvláštním soudem (počítaje v to soudy pracovní, rozhodčí soudy hornické a pojišťovací soudy).
(2) Zahájená řízení exekuční, konkursní a vyrovnávací platí tehdy za věci převáděné, jestliže v řízení má býti pokračováno výlučně na území druhé smluvní strany.
(3) V této dohodě rozumějí se soudně zahájenými trestními řízeními taková řízení, která byla zahájena u obecných soudů anebo u státního zastupitelství zřízeného u těchto soudů.
§ 8.
(1) Jestliže v převáděné věci byl učiněn návrh na postoupení řízení na soudní úřad druhé smluvní strany, staví se lhůty v řízení běžící až do pravoplatného rozhodnutí o návrhu.
(2) Je-li třeba, aby k zachování procesněprávní lhůty na území druhé smluvní strany bylo učiněno nějaké prohlášení, a nemohla-li býti lhůta bez zavinění dodržena, nebo byl-li tam bez zavinění zmeškán rok, budiž k návrhu povoleno navrácení k předešlému stavu. Lhůta k tomuto návrhu se končí v tomto případě nejdříve měsíc po té, kdy tato dohod nabude účinnosti.
§ 9.
(1) Exekuční tituly, které vznikly v soudním řízení před soudy, které mají své sídlo v Protektorátě Čechy a Morava nebo ve Slovenském státě, a staly se pravomocnými před 15. březnem 1939, jakož i vykonatelné notářské spisy zřízené tamtéž před tímto časem, budou ve Slovenském státě a v Protektorátě Čechy a Morava vzájemně uznávány a vykonávány. Totéž platí o výrocích rozhodců a rozhodčích soudů, které byly vydány v Protektorátě Čechy a Morava nebo ve Slovenském státě a které po 15. březnu 1939 nemohly býti napadeny před vyšší rozhodčí nebo soudní stolicí, jakož i smíry sjednané tamtéž do 15. března 1939 před rozhodci nebo rozhodčími soudy. Má-li se exekuce vykonati na území druhé smluvní strany, musí býti v tomto státě také povolena. Tyto exekuční tituly platí jak co do příslušnosti k povolení exekuce, tak co do jejího výkonu za tituly tuzemské.
(2) Ustanovení odstavce (1) platí také pro takové exekuční tituly, které vznikly v době před 15. březnem 1939, staly se však pravomocnými teprve po 15. březnu 1939.
§ 10.
(1) Úřední spisy o právní věci budou přenechány soudnímu úřadu, který v této věci podle hořejších převáděcích ustanovení má pokračovati nebo ji obnoviti.
(2) Na dožádání budou i založené spisy půjčovány k nahlédnutí, jestliže na řízení byl zúčastněn státní příslušník druhé smluvní strany.
(3) Spisy, které podle těchto ustanovení mají býti přenechány soudnímu úřadu druhé smluvní strany, budou, pokud není nic jiného ustanoveno, odevzdávajícím úřadem zaslány přímo tomuto úřadu. Dožádání o přenechání spisů mohou býti podána přímo u úřadu, u něhož jsou spisy uschovány.
§ 11.
Ve všech věcech týkajících se této dohody budou si soudní úřady obou smluvních stran vzájemně bezplatně poskytovati právní pomoc v přímém styku. To platí zejména i o vydávání ověřených opisů.
§ 12.
(1) Útraty, které vznikly v převáděné věci před jejím postoupením, pokládají se za část útrat vzniklých u přejímajícího soudního úřadu.
(2) Útraty mezi oběma smluvními stranami se nehradí.
§ 13.
Občanské právní věci a věci trestní, jakož i spisy k nim se vztahující nebudou postoupeny, jestliže tomu brání ohledy na bezpečnost státu nebo na jeho obranu.
§ 14.
Úprava zahájených řízení, která se vztahují na zrušená svěřenství nebo na svěřenská nástupnictví s tím souvisící, se vyhrazuje.
Článek III.
O potížích, které by vznikly při provádění této dohody – zejména se zřetelem na nároky třetích států – bude dosaženo dohody v nejkratší cestě.
Článek IV.
Tato dohoda bude ratifikována.
Ratifikační listiny budou co možno nejdříve vyměněny v Bratislavě.
Dohoda nabude účinnosti desátého dne po výměně ratifikačních listin.
Dáno ve dvojím prvopisu v jazyku německém a slovenském.
Závěrečný protokol.
K článku III prohlašuje Slovenský stát toto:
Jsou-li mezi spisy, které budou odevzdány Slovenskému státu, takové, které se vztahují na věci osobního stavu maďarských státních příslušníků anebo jinak patří do výlučné příslušnosti maďarského soudu, odevzdá slovenská vláda při zajištění vzájemnosti tyto spisy Království maďarskému.
Tento závěrečný protokol je podstatou částí dohody a nabývá účinnosti zároveň s touto dohodou.
Dáno ve dvojím prvopisu v jazyku německém a slovenském.
Pokračování, vše na tomto webu pod odkazem Historie/Heydrich
.jpg?s3=1)
