Za Heydrichem stín 117: Hospodaření minerálními oleji a uhlím

Nařízení říšského protektora o obhospodařování uhlí ze dne 5. září 1939, Věst. nař. str. 109

Na základě § 1., číslo 2. nařízení o právu vydávati právní předpisy v Protektorátu Böhmen und Mähren ze dne 7. června 1939 (Říš. zák. I., str. 1039) se nařizuje:

Článek I.

Uhlím ve smyslu tohoto nařízení jest uhlí kamenné, uhlí hnědé a z těchto vyrobená pevná paliva.

Článek II.

K úpravě obhospodařování uhlí v Protektorátu Böhmen und Mähren zřídí se úřadovna pro uhelné hospodářství.

Článek III.

Úřadovna pro uhelné hospodářství podléhá Reichsprotektorovi in Böhmen und Mähren.

Článek IV.

Úřadovna pro uhelné hospodářství může pověřiti provedením úkolů jí daných organisace uhelného hospodářství.

Článek V.

Všichni výrobci, rozdělovatelé a spotřebitelé uhlí v Protektorátu Böhmen und Mähren jsou vázání na pokyny úřadovny pro uhelné hospodářství.

Článek VI.

(1) Kdo zaviněně jedná proti tomuto nařízení nebo předpisům vydaným k jeho provádění nebo doplnění, bude potrestán vězením a pokutou nebo jedním z těchto trestů. Výše pokut jest neobmezena.

(2) Pokus jest trestný.

(3) Stíhání na základě jiných trestních ustanovení zůstává nedočteno.

(4) Všeobecných předpisů říšskoněmeckého trestního práva se použije.

(5) Vyšetřování a odsouzení těchto odporujících činů přísluší německým soudům. Ostatně použije se ustanovení platných pro německé soudy v Protektorátu, pokud není stanoveno nic jiného.

Článek VII.

Vydávání prováděcích a doplňovacích nařízení zůstává vyhraženo.

Článek VIII.

Toto nařízení nabývá účinnosti dne 6. září 1939.

Třetí prováděcí výnos

k nařízení Reichsprotektora in Böhmen und Mähren o obhospodařování uhlí ze dne 5. září 1939

o zaopatřování domácností, zemědělství a drobných živností palivy (zaopatření domácího otopu) ze dne 23. října 1939, Věst. nař. str. 215.

Na základě článku VII. vpředu jmenovaného nařízení se stanoví:

§ 1.

Zaopatření domácností, zemědělství a drobných živností palivy pro otop děje se podle směrnic a pokynů Úřadovny pro uhelné hospodářství pro Čechy a Moravu.

§ 2.

Palivy ve smyslu tohoto prováděcího výnosu jsou: všechno domácí i dovezené uhlí kamenné a hnědé včetně uhlí lesklého a smolného a pevná paliva z těchto uhlí vyrobená (brikety kamenouhelné, brikety hnědouhelné, koks z koksoven, plynárenský koks, polokoks apod.), spalitelné pevné odpadové výrobky z těchto uhlí, (jako uhelné kaly, koksový mour, generátorové zbytky, struska apod.).

§ 3.

(1) Otopem ve smyslu tohoto prováděcího výnosu jest:

a) potřeba paliva domácností,

b) potřeba paliva úřadů, obchodních místností apod., podniků živnosti hostinské a hotelové, lázní, obchodních domů, krámských obchodů apod., škol, nemocnic, léčeben, vychovatelen, trestnic, ústavů dobročinných apod., kasáren, táborů, zátiší a podobných zařízení, v nichž civilní osoby, osoby německé branné moci, vládního vojska Protektorátu Böhmen und Mähren a ochranných formací mimo brannou moc společně bydlí.

c) úhrnná potřeba paliva pro zemědělství včetně zemědělských vedlejších podniků, tj. podniků, které jsou v hospodářské souvislosti se zemědělským podnikem a vedeny jeho majitelem, pokud nejsou předmětem samostatného živnostenského podnikání.

d) potřeba paliva těch živnostenských spotřebitelů, kteří dle druhého prováděcího výnosu Reichsprotektora in Böhmen und Mähren o ohlašovací povinnosti živnostenských spotřebitelů paliv ze dne 23. října 1939 nejsou hlášením povinni.*

K tomu patří také bez ohledu na výši spotřeby jatky, pekárny, porážky a kovárny atd., pokud je jest počítati k řemeslným drobným živnostem.

(2) Zda podle toho některý spotřebitel podléhá ustanovením tohoto prováděcího výnosu, určuje v pochybných případech Úřadovna pro uhelné hospodářství.

§ 4.

Pro úpravu rozdělování otopu utvoří se zaopatřovací okresy. Zaopatřovacím okresem jest úřední obvod okresního úřadu (magistrátu).

§ 5.

Za obchodníky neplatí toliko obchodníci ve velkém a v drobném a spotřebitelská družstva, nýbrž také syndikáty, prodejní organisace dolů, těžařstev a jinakých výrobců paliv, dodávají-li dosud otopní paliva přímo spotřebitelům, jakož i závody, které dosud dodávaly svému zaměstnanectvu otopná paliva (dodávky osazenstvu).

§ 6.

(1) Výdej a spotřeba paliv, odebíraných k otopu domácností, k jiným než v § 3 (a) až d) jmenovaným účelům jsou zakázány.

(2) Výjimky vyžadují souhlasu Úřadovny pro uhelné hospodářství. Návrh na udělení souhlasu k takové výjimce jest říditi na okresní úřad (magistrát) příslušný pro dotyčný zaopatřovací okres.

§ 7.

(1) Obchodníci musí vésti záznamy:

a) o odběru otopních paliv podle množství, druhu a dodavatelů,

b) o výdeji otopních paliv odděleně podle odběratelů, množství a druhu.

(2) Pokud se na základě jiných ustanovení vedou záznamy, z nichž jsou údaje v odst. 1. stanovené zřejmy, není třeba vésti zvláštní záznamy.

§ 8.

(1) Výrobci paliv, kteří dosud dodávali deputátní paliva na základě ustanovení tarifních nebo smluvních, smějí deputátní paliva ve svém báňském okresu vydávati dále v dosavadní výši zaměstnanectvu svých báňských a hutních závodů a svých jinakých zařízení, která jsou s důlním provozem v místní i provozní souvislosti, děje-li se dodávka do bydliště oprávněné osoby a neodporuje-li směrnicím a pokynům Úřadovny pro uhelné hospodářství.

(2) K deputátu oprávnění nepodléhají rozdělovacím zásadám Úřadovny pro uhelné hospodářství. K deputátu oprávněným není dovolen jinaký odběr otopních paliv.

(3) Výrobci paliv jsou povinni vésti záznamy o výdeji deputátních paliv odděleně podle zaměstnanců k deputátu oprávněných podle množství a druhu dodaného paliva.

§ 9.

Poklesky proti tomuto prováděcímu výnosu platí za jednání protizákonná ve smyslu článku VI. nařízení Reichsprotektora in Böhmen und Mähren ze dne 5. září 1939 o obhospodařování uhlí.

§ 10.

Opatření podle tohoto prováděcího výnosu nezakládají nároky na odškodnění.

§ 11.

Ustanovení tohoto prováděcího nařízení nabývá účinnosti dne 1. listopadu 1939.

*) Hlášením povinni jsou zásadně všichni živnostenští spotřebitelé, kteří spotřebovali ve třech libovolných měsících uhelného hospodářského roku 1938/1939 měsíčně nejméně 20 t paliv hlášením povinných. Palivy hlášením povinnými jsou paliva v § 2. tohoto prováděcího výnosu jmenovaná s výjimkou odpadových výrobků a paliv vyrobených z odpadových výrobků.

***

Druhý prováděcí výnos (ze dne 23. října 1939) k nařízení říšského protektora o obhospodařování uhlí, týkající se ohlašovací povinnosti živnostenských spotřebitelů paliv. (Týká se jen průmyslových výrobních podniků).