.jpg?s3=1)
Nařízení o náhradě za osobní škody (nařízení o osobních škodách) ze dne 1. září 1939, Říš. Zák. I., str. 1623.
Ministerská rada pro obranu Reichu nařizuje s platností zákona:
I. oddíl.
Péče a zaopatření.
§ 1.
Účel nařízení a okruh jeho použití.
(1) Němečtí státní příslušníci, kteří následkem útoku na území Reichu nebo zvláštního nasazení branné moci utrpí škodu na těle a životě, a jejich pozůstalí obdrží na návrh péči a zaopatření dle tohoto nařízení.
(2) Se schválením říšského ministra vnitra může býti zaopatření poskytnuto takovým osobám, které německé státní příslušnosti nemají.
(3) Říšský ministr vnitra může naříditi, že tohoto nařízení se použije i na osobní škody, jejichž příčiny přesahují rámec stanovený v odst. 1. Může při tom použíti nařízení časově a na určitá území obmeziti.
(4) Nařízení se nepoužije na případy škod, které vznikly před jeho účinností, pokud říšský ministr vnitra v dohodě s vrchním velitelstvím branné moci nestanoví odchylku.
§ 2.
Poměř k nárokům na základě jiných zákonných předpisů.
(1) Má-li poškozený pro škodný případ druhu v § 1., odst. 1. označovaného nárok na péči neb zaopatření podle
a) Německého úřednického zákona (DGB) ze dne 26. ledna 1937 (Říšský zák. I., str. 39),
b) zákona o péči a zaopatření branné moci ze dne 26. srpna 1938 (Říšský zák. I., str. 1077),
c) zákona o zaopatření říšské pracovní služby ve znění vyhlášky z 29. září 1938 (Říšský zák. I., str. 1253),
nebo je-li mu skutečně poskytnuto zaopatření na základě některého vyměřovacího předpisu obsaženého ve jmenovaných zákonech, obdrží péči a zaopatření dle tohoto nařízení jen potud, pokud toto nařízení předvídá dávky dále jdoucí.
(2) Odst. 1. platí obdobně, když poškozenému pro škodný případ druhu v § 1., odst. 1. označeného přísluší důchod nebo platy
a) z úrazového pojištění dle říšských zákonů nebo příslušných předpisů platných ve Východní marce nebo v říšské župě země Sudetská nebo
b) ze zákonů o péči pro uvězněné.
§ 3.
Předpoklady způsobení škody.
Za škody ve smyslu § 1., odst. 1. platí škody na těle a životě, které jsou přímo způsobeny
1. podniky německých, spojeneckých neb nepřátelských bojových sil,
2. opatřeními, kterých se německé úřady v důsledku událostí jmenovaných v § 1., odst. 1. chopí neb je nařídí.
3. opatřeními nepřátelských úřadů, organizací neb jednotlivců,
4. útěkem před opatřeními nepřítele, jestliže byl pro naléhavé nebezpečí těla i života nevyhnutelný.
§ 4.
Použití zákona o péči a zaopatření branné moci.
(1) Poškozenci a jejich pozůstalí obdrží péči a zaopatření podle ustanovení §§ 66. až 135. zákona o péči a zaopatření branné moci ze dne 26. srpna 1938 (Říšský zák. I., str. 1077) v stejném rozsahu jako civilní osoby uvedené v § 68. tohoto zákona a jako jejich pozůstalí dle §§ 106. a 111. odst. 2. tohoto zákona, pokud dále odchylná ustanovení učiněna nejsou nebo v prováděcích předpisech učiněna nebudou.
(2) Poškození z příčin v § 3. jmenovaných stojí na roveň poškození z branné služby ve smyslu zákona o péči a zaopatření branné moci. Na místě okamžiku propuštění z branné služby nastupuje doba škodné události. Pro pojem poškození ve smyslu § 83. zákona o péči a zaopatření branné moci není předpokladem, že poškozenec je vojínem.
(3) Říšský ministr vnitra určí v dohodě s vrchním velitelstvím branné moci, v kterých případech poškození obdrží péči a zaopatření dle ustanovení zákona o péči a zaopatření při nasazení branné moci ze dne 6. července (Říšský zák. I., str. 1217).
§ 5.
Výše důchodu pro nezpůsobilé k pracovnímu použití a výše odškodného.
(1) Důchod pro nezpůsobilé k pracovnímu použití (A.V.U. – důchod) obnáší:
20 ze sta důchodů, který má býti dle zákona o péči zaopatření branné moci poskytnut,
pokud poškozenec ještě nedokonal 14. rok věku a jestliže tomu, kdo je výživou jeho povinen, v důsledku poškození vzrostla zvláštní vydání;
40 ze sta, toho důchodu, jakmile dokonal 14. rok věku;
60 ze sta, jakmile dokonal 15. rok věku;
80 ze sta, jakmile dokonal 16. rok věku;
100 ze sta, jakmile dokonal 17. rok věku.
(2) K percentuelním sazbám důchodu pro nezpůsobilé k pracovnímu použití (A.V.U. – důchod) poskytuje se odškodnění v plné výši.
§ 6.
Pohřebné.
Pro poskytnutí pohřebného podle § 102. zákona o péči a zaopatření branné moci není předpokladem, že zemřelý v době smrti obdržel odškodné.
§ 7.
Vdovecký důchod.
(1) Vdovec obdrží vdovecký důchod na dobu potřebnosti, jestliže v důsledku poškození zemřelá manželka pro nezpůsobilost mužovu k pracovnímu použití jeho živobytí podstatně hradila ze svého pracovního výdělku.
(2) Pro zjištění nezpůsobilosti vdovce k pracovnímu použití platí předpisy § 88. zákona o péči a zaopatření branné moci obdobně.
(3) Pro vdovecký důchod platí ostatně stejná ustanovení jako pro vdovský důchod.
§ 8.
Sirotčí důchod při smrti matky.
(1) Zemřela-li matka sirotků následkem poškození, obdrží tito sirotčí důchod, jestliže otce sirotků pobírá důchod vdovecký nebo jestliže již nežije.
(2) Sirotčí důchod činí pro každé dítě, jehož otec ještě žije a v čase smrti matky byl oprávněn ku braní vdoveckého důchodu, pětinu vdoveckého důchodu.
(3) Sirotčí důchod činí za každé dítě, jehož otec již nežije, třetinu vdoveckého důchodu.
(4) Zemřela-li matka nemanželského dítěte následkem poškození, obdrží toto sirotčí důchod. Sirotčí důchod činí pětinu vdoveckého důchodu, a když otec dítěte již nežije, třetinu vdoveckého důchodu.
(5) Pro sirotčí důchod při smrti matky platí ostatně stejná ustanovení jako pro sirotčí důchod při smrti otce.
2. oddíl.
Řízení.
§ 9.
Všeobecné předpisy.
Pro řízení platí ustanovení Pátého dílu zákona o péči a zaopatření branné moci, pokud není dále nic jiného stanoveno nebo v prováděcích předpisech stanoveno nebude.
§ 10.
Služební místa pro péči a zaopatření.
(1) Pro péči a zaopatření, jež se mají prováděti podle tohoto nařízení, utvoří se při úřadech pro péči a zaopatření branné moci a při odděleních branných krajských velitelství pro péči a zaopatření zvláštní pododdělení a při říšském soudu pro péči a zaopatření branné moci zvláštní senáty.
(2) Referenti zvláštních pododdělení uvedených v odst. 1. budou ustanoveni říšským ministrem vnitra v dohodě s vrchním velitelstvím branné moci.
(3) Zvláštní senáty uvedené v odst. 1. rozhodují v tomto složení:
a) stálí členové:
Jeden civilní úředník v hodnosti rady vrchního správního soudu nebo senátního presidenta jako předsedající, dále jeden důstojník (štábní důstojník) nebo úředník branné moci nebo civilní úředník, kteří mají způsobilost k soudcovskému úřadu, a jeden sanitní důstojník nebo úřední lékař.
b) nestálí členové:
Jeden správní úředník vyšší služby a jeden člen Národně socialistického zaopatřování obětí války, které ustanoví říšský ministr vnitra.
3. oddíl.
Závěrečná ustanovení.
§ 11.
Prováděcí nařízení.
Právní a správní předpisy nutné ku provedení a doplnění tohoto nařízení vydá ministr vnitra v dohodě s vrchním velitelstvím branné moci a říšským ministrem financí.
§ 12.
Účinnost nařízení.
Toto nařízení vstupuje v platnost s účinkem od 26. srpna 1939.