Za Heydrichem stín 19: Marný pokus

Rozkaz přišel 7. listopadu. Ve čtyři hodiny odpoledne, po silném jídle odjela skupina Silver A s dispatcherem -  průvodcem štábním kapitánem Šustrem autem z Bellasis na letiště Newmark, kde je čekal letoun typu Whitley s českou posádkou. Start byl opět určen na 18. hodinu, měli tedy ještě čas překontrolovat s pilotem na mapě místa seskoku: prostor u Heřmanova Městce. Odlet se o čtvrt hodiny zpozdil montáží pum, jichž shození mělo krýt pravý účel letu. Nakonec byly po obtížích zavěšeny jen dvě po 250 librách, určené pro rafinerii benzinu v Kolíně.

V 18.14 hod. se značně přetížený a přeplněný letoun odlepil. Konečně na cestě domů! Čemu se dříve věnovat: vzrušení, napjatému očekávání, čím překvapí nejbližší chvíle nebo pocitům nepohodlí a zimy? Letoun Whitley je zastaralá a nedostatečná bedna. Tři lidé, kteří z něho mají po staru vyskakovat dvířky, se ve svém těžkém navlečení třesou chladem. A nenesou toho na sobě málo: Přes oblek a kabát leteckou kombinézu, na zádech složený padák. Ale všechna ta tíha látek, popruhů a provazů nedostačuje; v uzoučkém vnitřku letadla jejich těla při malé možnosti pohybu tuhnou. Spát, ano, měli by ty čtyři hodiny letu prospat, ale kdo dokáže usnout?

Po přeletu kanálu se v 19.21 hod. letoun ocitá nad belgickým pobřežím u Zeebrugge. Krátce nato je v kříži světlometů a v protiletadlové palbě v prostoru Ostende a Dunkerque. Ve 20.43 dochází k přeletu Rýnu mezi Manheimem a Mainzem; znovu palba. Bílé proudy světlometů se nyní táhnou jako hrozivá slavobrána až k Frankfurtu nad Mohanem. Odtud již pilot nabírá kurs přímo na Kolín nad Labem. Silver A zapomínají na zimu a nepohodlí. Jejich okamžik se řítí z hloubek temnoty.

České pohraniční hory… Ta tmavá propast pod nimi, to už je domov. Dívají se na sebe, snaží se proniknout nocí v letounu a zachytit na druhově tváři úsměv, který by zanítil vlastní odvahu. Je 22 hodin. Kolik minut ještě než se otevrou dvířka?

Ve 22.10 dosahuje starý Whitley Vltavu jižně od Prahy. Vltavou tu nejčeštější z řek. Jak dlouho ještě, než první vyskočí do prázdna? Vznášejí se ve studené tmě, která se najednou rozdivočuje hrozbou. Prudká sněhová bouře. Silný nárazový vítr cloumá letadlem, nutí pilota, aby se odchýlil od přímého směru a snažil se bouří oblétnout.

Marný pokus, bouře je tak rozlehlá, tak mohutná, že s tou zásobou benzinu, kterou letadlo ještě má, se pilot nemůže podobného prodloužení letu odvážit. Rozkaz: návrat do Anglie, aniž by skupina byla vysazena.

Do krajnosti vyčerpání, vystupují za předjitřního šera účastníci letu na domácím letišti. Český pilot konstatuje, že mu zůstala zásoba benzinu jen na jednu hodinu. Znamená to, že kdyby byl dodržel příkaz a doletěl až nad cíl, nebylo by se už letadlo dostalo zpátky.

Silver A tedy odjíždí zpět na Bellasis. Stejnou cestu se stejným cílem podniká téhož dne skupina Anthropoid.

Antrhropoid? Ano, to jsou přece ti dva nerozluční: Gabčík a Kubiš.

Pokračování, vše na tomto webu pod odkazem Z historie/Heydrich