.jpg)
Načíná se druhých čtyřiadvacet hodin po atentátu. Koho dopadlo jejich vševědoucí a všemohoucí gestapo, kolik vinníků zneškodnily ty zástupy esesmanů, SA-manů a všech ostatních horlivých pomocníků?
Je tu ten chlapík s pořezanou tváří, ten z tramvaje, ale s tím se nedá nic dělat, z toho už atentátník nebude.
A tak se musí pustit s řetězu strach a zachřestit naloupenými miliony. Na nárožích vyskakují červené skvrny vyhlášek:
Atentát na Zastupujícího říšského protektora 10,000.000 korun odměny za předmětné údaje, které povedou k dopadení pachatele.
Dne 27. května 1942 asi v 10.30 hod. byl spáchán atentát na Zastupujícího říšského protektora SS-Obergruppenführera Heydricha. Zastupující říšský protektor přijížděl svým autem směrem z Panenských Břežan Kirchmaierovou třídou v městské čtvrti Praha-Libeň a právě chtěl zabočit do ulice V Holešovičkách, aby jel dále do města. Tu se postavil vozu v cestu muž, jenž se pokoušel vystřelit z automatické pistole na osoby sedící ve voze. Současně hodil druhý muž proti vozu třaskavinu, která při nárazu vybuchla. Po atentátu prchal jeden pachatel Kirchmaierovou třídou a ulicí Na Kolínské do ulice Na Zápalči do řeznického obchodu Františka Braunera, číslo domu 22. Odtud pak, když byl vypálil několik výstřelů, pokračoval v útěku ulicí Na Zápalči k ulici V Holešovičkách, patrně směrem do města. Druhý pachatel uprchl na připraveném velocipedu Kirchmaierovou třídou směrem k městské čtvrti Stará Libeň.
Tento pachatel byl muž střední velikosti, měl na sobě tmavé až černé šaty a černý klobouk.
Druhý pachatel, ten, který uprchl Kirchmaierovou třídou a ulici Na Kolínské, je popisován takto:
Vysoký 160-162, široký v ramenou, silná postava, plný, okrouhlý, sluncem opálený obličej, široká ústa s ohrnutými rty, tmavé dozadu sčesané vlasy; stáří asi 30-35 let.
Tento muž měl na sobě tmavé až tmavohnědé šaty se světlými proužky a hnědé střevíce. Pokrývku hlavy při útěku neměl.
Jeden z pachatelů zanechal na místě činu světle béžový plášť z balonového hedvábí se světlými knoflíky. Každý z pachatelů měl temně hnědou aktovku, které byly nalezeny na místě činu. V jedné z těchto aktovek byla pošpiněná balonová čepice béžové barvy z velbloudí srsti, na níž je velká okrouhlá modrožlutá značka firmy obchodního domu „Bílá labuť“. Pachatel, jenž uprchl pěšky, zanechal v blízkosti místa činu dámský velociped značky „Moto-Velo J. Krčmar, Teplice,“ tovární číslo 40.363. Tento dámský velociped má černé věnce kola (ráfy) s 9 mm širokými červenými pruhy, slonovinově červené ozdobené vidlice a rám, červená, černě lemovaná řídítka, červenohnědé dobře zachovalé pérované sedlo, hnědou torbu na nástroje, černé chránidlo řetězu a značně poškozenou tmavě až světle zbarvenou ochrannou síť. Na kole je poniklovaná hustilka s nožním držadlem a 25 cm dlouhou hadicí. Na tomto kole visela jedna z aktovek, nalezených na místě činu.
Pachatelé jistě čekali delší dobu, snad dokonce několik hodin, na místě činu na Zastupujícího říšského protektora.
S poukazem na vypsanou odměnu
1,000.000 korun,
která je stanovena na údaje z řad obyvatelstva, jež povedou k dopadení pachatelů a bude plně vyplacena, se předpokládají tyto otázky:
1. Kdo může učiniti údaje o pachatelích?
2. Kdo pozoroval pachatele na místě činu?
3. Komu patří ony blíže popsané věci, obzvláště pak komu chybí onen popsaný velociped, plášť, čepice a aktovky?
Tyto výše popsané věci jsou od dneška, od 9. hodiny vystaveny ve výkladní skříni obchodu s obuví Baťa, Praha II., Václavské náměstí 6.
Kdo by mohl podati žádané informace, ale nesdělí je z vlastní vůle policii, bude ve smyslu vyhlášeno nařízení Říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. května 1942 se svou rodinou zastřelen. Všem osobám se zaručuje, že jejich údaje na přání budou pokládány za přísně důvěrné. Kromě toho je povinností všech majitelů domů, majitelů bytů a majitelů hotelů atd., počínajíc dnem 28. května 1942, všechny policejně dosud nepřihlášené osoby v celém Protektorátě přihlásit s poukazem na tuto vyhlášku příslušným policejním přihlašovacím úřadům. Provinění proti tomuto nařízení se trestá smrtí. Sdělení přijímá tajná státní policie, hlavní úřadovna státní policie Praha v Praze II., Bredovská ulice čís. 20, čís. telefonu 30041, jakož i každý německý nebo protektorátní policejní úřad, a to ústně, písemně nebo telefonicky.
Vyšší vedoucí SS a policie u říšského protektora v Čechách a na Moravě
podepsán: K. H. Frank.
Ano, K. H. Frank se činí jak, může. Od státního tajemníka k říšskému protektorovi měl už jen krok. Ale v půli toho kroku narazil na Kurta Daluegeho.
SS-Oberstgruppenführer a General der Polizei Daluege? Ano, dědičně zatížený Kurt Daluege, jinak diplomovaný inženýr, jinak jeden z prvních nacistů v Německu, velitel Hitlerovy osobní stráže a jeho oddaný obdivovatel. K tomu všemu Heydrichův kamarád.
Což si kdysi neslíbili, že kdyby se jednomu z nich něco stalo, druhý mu kamarádsky vypomůže?
Nuže, okamžik je zde. Daluege přispěchal hned první den, aby vypomohl. Nejdůležitější Heydrichovou prací v protektorátu bylo podepisovat rozsudky smrti.
Tohle SS-Oberstgruppenführer a Generaloberst der Polizei dokáže také.
.jpg?s3=1)
