.jpg?s3=1)
Vládní nařízení ze dne 27. ledna 1939, č. 14 Sb. II, o domovní evidenci obyvatelstva a některých opatřeních obmezujících jeho pohyb.
Vláda republiky Česko-Slovenské nařizuje podle čl. II ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb. z. a n.:
Část I.
Založení a vedení domovní evidence obyvatelstva.
§1.
(1) Pro každý dům se podle jednotlivých bytů založí a vede se seznam osob v domě ubytovaných (dále „domovní seznam“). K tomu účelu se poschodí a byty, pokud nejsou očíslovány, očíslují nebo jinak vhodně označí (např. podzemní, mezipatro, podkroví, výměnek atd.).
(2) Domovní seznam se založí:
a) pro domy, jichž se užívá k bydlení dne 15. března 1939, k tomuto dni,
b) pro domy, jichž se začne užívati k bydlení teprve po tomto dnu, ke dni, kdy se jich začne k bydlení užívati.
§ 2.
(1) Do domovního seznamu se pojmou všechny osoby, které jsou v domě toho dne, k němuž se seznam zakládá, ubytovány.
(2) U každé osoby se uvede její:
a) jméno a příjmení;
b) den, měsíc a rok narození;
c) místo narození (obec, politický okres, jde-li o cizinu, stát);
d) státní příslušnost;
e) poměr k majiteli bytu (rodinný příslušník a jaký, zaměstnanec, podnájemník, nocležník, návštěvník atd.);
f) povolání (zaměstnání);
g) den, měsíc a rok, kdy ubytování v domě začalo;
h) přesné označení předchozího ubytování a v seznamech zakládaných ke dni 15. března 1939 přesné označení všech dřívějších ubytování po dni 1. ledna 1938;
ch) trvalé bydliště (obec, politický okres, jde-li o cizinu, stát).
§ 3.
Domovní seznam se založí z bytových seznamů, které si majitelé bytů zaopatří a vyplněné odevzdají majiteli domu nebo jeho podle § 10 pověřenému zástupci (dále „zástupce“), a to:
a) majitelé bytů v domech, jichž se užívá k bydlení dne 15. března 1939, do 16. března 1939 do 12 hodin;
b) majitelé bytů, kteří se ubytují v domě po tomto dni, do 18 hodin po tom, kdy jejich ubytování v domě začalo.
§ 4.
(1) Majitel bytu vyplní bytový seznam za sebe a za všechny u něho ubytované osoby.
(2) Ubytované svéprávné osoby, které nejsou příslušníky domácnosti majitele bytu, jsou povinni mu pravdivě udati a přiměřeně osvědčiti všechna potřebná data a bytový seznam spolu podepsati.
§ 5.
Brání-li majiteli bytu nějaké překážky, aby vyhověl povinnosti podle §§ 3 a 4, učiní to za něho osoba, kterou tím pověří, a není-li jí, majitel domu.
§ 6.
(1) V obcích, které podle posledního sčítání lidu nemají více než 500 obyvatelů, založí a vede domovní seznam četnická stanice, leží-li však obec v obvodu státního policejního úřadu, jenž v ní vykonává plnou svoji působnost, tento úřad.
(2) V ostatních obcích založí, vede a uschovává domovní seznam majitel domu (jeho zástupce).
§ 7.
(1) Domovní seznam jest trvale vésti v souhlase se skutečným stavem. Zapíší se proto do něho nově ubytované osoby a změny dat zapsaných podle § 2, odst. 2, písm. a) a d). Poznamená se také, kdy ubytování v domě skončilo.
(2) Změny podle odstavce 1 ohlásí majitel bytu majiteli domu (jeho zástupci) do 48 hodin po tom, kdy změna nastala. Narození nebo úmrtí stačí ohlásiti do 8 dnů. Ustanovení § 4, odst. 2 platí zde přiměřeně.
(3) Úmrtí majitele bytu zapíše (ohlásí) majitel domu (jeho zástupce).
(4) Změny se hlásí v případech, na něž se vztahuje ustanovení § 8, vždy na tiskopisech (§ 21, odst. 1); v ostatních případech lze hlášení provésti přímo doplněním bytového seznamu.
§ 8.
V obcích, které podle posledního sčítání lidu nemají více než 500 obyvatelů, je majitel domu (jeho zástupce) povinen odevzdati bytové seznamy (§ 3) a hlášení nastalých změn (§ 7, odst. 2 a 3) do dalších 24 hodin četnické stanici (státnímu policejnímu úřadu). V obcích, ve kterých četnická stanice (státní policejní úřad) nemá sídlo, lze tak učiniti prostřednictvím obecního úřadu, který opatří, aby bytové seznamy (hlášení) byly četnické stanici (státnímu policejnímu úřadu) zaslány. Úřad (četnická stanice) přijetí bytového seznamu (hlášení) potvrdí.
§ 9.
Má-li majitel domu (jeho zástupce) důvodnou pochybnost o správnosti údajů bytového seznamu nebo hlášení majitele bytu, anebo nebude-li mu včas řádně bytový seznam předložen nebo učiněno hlášení, jest povinen oznámiti to do 3 dnů státnímu policejnímu úřadu (četnické stanici). Ustanovení § 8, věty druhé a třetí platí zde přiměřeně.
§ 10.
(1) Majitel domu, kterému náleží vésti domovní seznam, a nebydlí-li v domě nebo je-li to právnická osoba, musí tím pověřiti svéprávnou v domě ubytovanou osobu; výjimečně může tím pověřiti svéprávnou osobu z blízkého sousedství. Na příhodném místě v domě buď vývěskou vyznačeno, kdo domovní seznam vede a kde je ubytován.
(2) Je-li v domě ustanoven domovník, buď zpravidla pověřen vedením domovního seznamu, což se v takovém případě považuje za práci týkající se správy domu. Nekoná-li ji domovník řádně, je to důležitou příčinou, aby s ním byl domovnický poměr bez výpovědi zrušen.
(3) Byl-li majitel domu nebo jeho zástupce (odstavce 1 a 2) dvakráte v jednom roce potrestán pro nepořádné vedení domovního seznamu, může okresní (státní policejní) úřad majiteli domu uložiti, aby do dané lhůty pověřil podle odstavce 1 jinou osobu. Nevyhoví-li majitel domu tomuto příkazu, učiní – bez újmy trestního stíháni – okresní (státní policejní) úřad vhodné opatření na jeho náklad sám.
Část II.
Výjimky a úlevy.
§ 11.
Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují:
1. na ubytování v bytech, kterých používají členové cizí diplomatické mise nebo cizí konsulové z povolání,
2. na hromadné ubytování příslušníků česko-slovenské branné moci, četnictva, policejních strážních sborů, finanční stráže a stráže obrany státu,
3. na přechodné ubytování zaměstnanců podniku „Česko-Slovenské dráhy a pošty v zemích českých“ v kasárnách a nocležnách pro tyto zaměstnance,
4. na hromadné ubytování příslušníků pracovních útvarů,
5. na ubytování ošetřovanců ve veřejných nemocnicích a jiných veřejných léčebných ústavech, porodnicích, nalezincích a ústavech pro duševně choré,
6. na ubytování chovanců ve výchovnách vězňů, trestanců a káranců a
7. na přechovávání cizinců v živnostech hostinských a výčepnických (§ 16, odst. 1, písm. a) živnostenského úřádu)
§ 12.
Pro domy, jichž se užívá k bydlení pouze přechodně, jako jsou rekreační kolonie, skautské a dělnické tábory apod., založí a vede se domovní seznam jen tehdy, má-li ubytování podle úmyslu nebo předvídatelných okolností trvati alespoň 14 dnů, nebo trvá-li již 14 dnů.
Část III.
Zvláštní ustanovení o osobách ubytovaných v obci po dni 1. ledna 1938.
A. Evidence.
§ 13.
(1) V obcích, které podle posledního sčítání lidu mají více než 500 obyvatelů, sestaví majitel domu podle bytových seznamů seznam osob ubytovaných v domě dne 15. března 1939, které se ubytovaly v téže obci po dni 1. ledna 1938.
(2) Tento seznam se pořídí ve dvou vyhotoveních.
(3) Jedno vyhotovení tohoto seznamu, obsahující údaje podle § 2, odst. 2, odevzdá majitel domu do 20. března 1939 do 12 hodin okresnímu (státnímu policejnímu) úřadu. Ustanovení § 8, věty druhé a třetí platí zde přiměřeně. Toto vyhotovení seznamu se dále nedoplňuje.
(4) Druhé vyhotovení seznamu, obsahující pouze data podle § 2, odst. 2, písm. a), d), f) a ch), vyvěsí majitel domu nejpozději dne 20. března 1939 v domě na příhodném místě veřejně přístupném. V obcích, které podle posledního sčítání lidu mají více než 1 000 obyvatelů, vyvěsiti jest i seznam negativní.
(5) Seznam ve vyhotovení podle předchozího odstavce budiž stále vyvěšen po dobu, jejíž ukončení určí zemský úřad vyhláškou v Zemském věstníku. O vedení tohoto seznamu platí přiměřeně ustanovení § 7. Majitel domu (jeho zástupce) je povinen provésti doplnění (změnu) seznamu do 24 hodin poté, kdy mu bylo učiněno hlášení majitele bytu.
B. Obmezení volnosti pohybu.
§ 14.
(1) Po dobu, jejíž ukončení určí vláda nařízením, mohou zemské a okresní (státní policejní) úřady osobám, které se ubytovaly v některé obci na území, v němž platí toto nařízení, po dni 1. ledna 1938 a před tímto dnem měly bydliště mimo toto území,
a) nařizovati, aby se usadily nebo zdržovaly na místě, které úřad určí, nebo
b) zakázati, aby se usazovaly nebo zdržovaly na místech, která úřad určí.
(2) Nařízení nebo zákazy podle odstavce 1 mohou býti vydány všeobecně nebo jednotlivě.
Část IV.
Výklad některých pojmů.
§ 15.
(1) Za dům podle tohoto nařízení se považuje každá stavba (část stavby), ve které se skutečně bydlí. Nezáleží na tom, vyhovuje-li stavba předpisům stavebního řádu.
(2) Nemá-li dům popisného čísla, označuje se pro účely evidence podle tohoto nařízení svým vžitým názvem, a nemá-li ho, jménem majitele.
§ 16.
Pokud se v tomto nařízení mluví o majiteli domu, rozumí se tím vlastník domu, trvalý nebo dočasný poživatel nebo uživatel domu a jejich zákonný nebo smluvní zástupce.
§ 17.
Bytem rozumí se místnost nebo více místností, kterých jedna domácnost užívá k bydlení; nezáleží na tom, zda trvale či přechodně, a vyhovují-li místnosti předpisům stavebního řádu.
§ 18.
(1) Majitelem bytu jest,
a) kdo užívá bytu v domě, jehož jest majitelem,
b) kdo užívá bytu v cizím domě ze smluvního poměru s majitelem domu a není příslušníkem jeho domácnosti,
c) kdo užívá bytu v cizím domě z jiného právního důvodu.
(2) V pochybnosti považuje se za majitele bytu hlava rodiny (§ 5,odst. 3 zákona o přímých daních).
§ 19.
(1) V domě jest ubytován, kdo
a) v domě nepřetržitě prodlévá aspoň po dobu 14 dnů, nebo
b) v něm opětovně prodlévá zpravidla každotýdenně, trvá-li tento stav již čtvrt roku.
(2) V době do 15. dubna 1939 se považuje za ubytovanou v domě každá osoba, která v domě prodlévá
a) v obcích, které podle posledního sčítání lidu nemají více než 500 obyvatelů, po dobu 3 za sebou jdoucích dnů,
b) v ostatních obcích po dobu 24 hodin.
Část V.
Obecná ustanovení.
§ 20.
(1) Okresní (státní policejní) úřad, úřady finanční a úřad obecní mohou kdykoli požádati o výpis z domovního seznamu, po případě do něho svými orgány nahlédnouti.
(2) Každý, kdo vede domovní seznam, musí kromě toho majiteli bytu, požádá-li o to, udati, je-li určitá v témže domě ubytovaná osoba zapsaná v domovním seznamu, a je-li zapsána, jaké má povolání (zaměstnání) a státní příslušnost. Ostatní obsah domovního seznamu jest neveřejný.
(3) Vede-li domovní seznam zástupce majitele domu (§ 10), je majitel domu povinen čas od času přesvědčiti, je-li seznam řádně veden.
§ 21.
(1) Bytové seznamy (§ 3), seznamy podle § 13 a hlášení změn (§ 7) se vyhotovují na úředně stanovených tiskopisech.
(2) Osobám podporovaným z veřejných prostředků vydá tiskopisy obec ubytování na svůj náklad.
§ 22.
Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení a předpisů podle něho vydaných. Zejména jsou povinny podle příkazů a pokynů okresního (státního policejního) úřadu obstarati, čeho jest třeba k řádnému provádění evidence.
§ 23.
(1) Bytové seznamy týkající se osob, jichž ubytování v domě již skončilo, nesmějí býti zničeny nebo poškozeny; od ostatních bytových seznamů buďte však uschovány odděleně.
(2) Přestne-li se užívati domu k bydlení na dobu delší tří měsíců, odevzdá majitel domu domovní seznam v obcích majících více než 500 obyvatelů do úschovny obecnímu úřadu.
Část VI.
Ustanovení trestní.
§ 24.
(1) Okresní (státní policejní) úřad potrestá pro přestupek pokutou od 50 do 5 000 K nebo vězením od 3 dnů do jednoho měsíce nebo obojím trestem toho,
a) kdo jako ubytovaná osoba vědomě nesprávně udá majiteli bytu data potřebná pro bytový seznam (hlášení);
b) kdo vědomě nesprávně vyplní bytový seznam (seznam podle § 13) nebo hlášení o nastalých změnách;
c) kdo včas a řádně neodevzdá bytový seznam nebo neučiní hlášení o nastalých změnách;
d) kdo včas a řádně neodevzdá seznam ve vyhotovení podle § 13, odst. 3 nebo nevyvěsí seznam ve vyhotovení podle § 13, odst. 4;
e) kdo jako majitel domu (jeho zástupce) nevede řádně domovní seznam (seznam ve vyhotovení podle § 13, odst. 4) nebo neučiní státnímu policejnímu úřadu (četnické stanici) oznámení podle § 9;
f) kdo zfalšuje nebo potlačí bytový seznam, hlášení o nastalých změnách, domovní seznam u majitele domu (jeho zástupce) nebo seznam pohybu (§ 14)
g) kdo se nepodrobí nařízení nebo zákazu úřadu o obmezení volnosti pohybu (§ 14)
(2) Ostatní přestupky tohoto nařízení potrestá okresní (státní policejní) úřad pokutou do 500 K nebo vězením do 7 dnů.
(3) Byla-li uložena pokuta, budiž pro případ její nedobytnosti zároveň uložen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin stanovené. Byl-li vedle pokuty uložen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení převyšovati nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.
Část VII.
Ustanovení závěrečná.
§ 25.
(1) Na věci upravené tímto nařízením se nevztahují ustanovení vládního nařízení ze dne 11. listopadu 1938, č. 292 Sb. z. a n., jímž se zřizuje Ústav pro péči o uprchlíky.
(2) Platné předpisy o hlášení zůstávají tímto nařízením nedotčeny.
(3) Toto nařízení platí jen v zemích České a Moravskoslezské a nabývá účinnosti dnem 15. března 1939; provede je ministr vnitra.
Pokračování, vše na tomto webu pod odkazem Historie/Heydrich