.jpg)
Průkaz rodového původu
(Dr. Josef Hoffmann)
Úprava židovské otázky byla vyvolána jednak recepcí norimberského zákona o ochraně německé krve a německé cti pro německé obyvatelstvo. Protektorátu Čechy a Morava (a dříve již pro Sudety), jednak zásahem říšských orgánů do úpravy židovské otázky na poli hospodářském. Nařízení, týkající se posléze uvedené věci, byla očištěna v sešitě 5 Nových zákonů a nařízení na str. 485 (pro Čechy) a na str. 487 (pro Moravu). Mezi usnesením dále otištěného vládního nařízení a jeho publikací došlo k vydání nařízení říšského protektora ze dne 21. června 1939 o židovském majetku, jež potřebu oné úpravy znovu zaktualisovalo.
Dále otištěné vládní nařízení bylo vydáno a nabylo účinnosti dne 17. července 1939.
Vládní nařízení ze dne 19. května 1939, č. 166 Sb., o opatřování dokladů pro úřední důkaz rodového původu.
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb. z. a n.:
Část I.
Opatřování dokladů o rodovém původu a jich průzkaznost.
§ 1.
Doklady pro úřední důkaz rodového původu obstarává ministerstvo vnitra.
§ 2.
Úřady, orgány a soudy jsou povinny vydávati ministerstvu vnitra podle jeho dožádání
a) listiny o osobním stavu (výtahy ze státních a církevních matrik), jakož i doslovné opisy zápisů v knihách o osobním stavu (státních a církevních matrikách);
b) výpisy z veřejných knih a soudních spisů, zvláště ze spisů pozůstalostních a poručenských (opatrovnických);
c) osvědčení o zápisech v seznamu obyvatelstva, zvláště v konskripčních arších.
§ 3.
(1) Doklady (§ 2) se vyhotoví v jazyku, v kterém je sepsán příslušný zápis (spis); ministerstvo vnitra určí den, od něhož bude přípustno používati pro tyto doklady jen předtisků jim stanovených.
(2) Ministerstvo vnitra bude pořizovati ověřené překlady.
§ 4.
Doklady označené v § 2, které byly obstarány ministerstvem vnitra, nevyžadují dalšího ověření, jsou-li opatřeny podpisem a úřední pečetí nebo úředním razítkem úřadu nebo soudu, který má v úschově knihy nebo spisy, z nichž jsou doklady pořízeny.
Část II.
Taxy.
§ 5.
(1) Za vyhotovení písemností uvedených v § 2, písm. a) se vybírá taxa 6 K. Za pořízení překladu (§ 3, odst. 2) se vybírá další taxa 6 K. Kromě těchto tax se vybírá ještě taxa za hledání, vyžaduje-li pořízení písemností mimořádné práce při hledání. Taxa za hledání činí 7.50 K za každou započatou půlhodinu hledání; první půlhodina se nepočítá.
(2) Za vyhotovení písemností zmíněných v § 2, písm. b) a c) se vybírají pouze taxy uvedené v odstavci 2, větě první a druhé; taxa za hledání se nevybírá.
(3) Písemnosti uvedené v § 2 jsou kolku prosty. Jejich vyhotovení není podrobeno dávkám za úřední úkony ve věcech správních ani jiným dávkám. Na těchto písemnostech jest vyznačiti, že jsou vyhotoveny podle tohoto vládního nařízení; k jinému účelu než pro úřední důkaz rodového původu nesmí jich býti užito.
§ 6.
(1) Žádá-li se o doklady výslovně v zájmu úředním nebo pro osobu, která předloží osvědčení příslušného úřadu svého bydliště o své nemajetnosti, nevybírají se taxy podle § 5.
(2) Úřední zájem nelze předpokládati, musí-li nějaká osoba prokázati svůj rodový původ.
§ 7.
Taxy podle § 5 vyměřuje a vybírá ministerstvo vnitra, jemuž jest též oznámiti, jsou-li zde podmínky pro požadování taxy za hledání.
§ 8.
Z taxy 6 K uvedené v § 5, odst. 1, větě první obdrží orgán, který písemnost pořídil, částku 5 K, není-li ve státním služebním poměru. Z taxy za hledání obdrží orgán, který písemnost pořídil a není ve státním služebním poměru, částku 5 K za každou započatou půlhodinu. Jinak plynou taxy podle § 5 do státní pokladny.
§ 9.
Předchozích ustanovení lze přiměřeně použíti na doklady o rodovém původu, vydané na žádost České spisové komise při ministerstvu vnitra v době od 1. května 1939 do dne počátku účinnosti tohoto nařízení.
Část III.
Závěrečná ustanovení.
§ 10.
Právo požadovati vyhotovení dokladů uvedených v § 2 přímo u příslušných úřadů, orgánů a soudů podle obecně platných předpisů není tímto nařízením dotčeno.
§ 11.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je všichni členové vlády.
Důvodová zpráva.
Ustanovení na ochranu čistoty rasy, platná v říši Německé, jakož i předpisy toho druhu vydané, resp. připravované na území Protektorátu, vyžadují v četných případech podání důkazu o rodovém původu.
Doklady k tomu potřebné byly opatřovány zájemci z části přímo u matričních úřadů, pro příslušníky Německé říše pak nejprve německým vyslanectvím, resp. konsuláty, později prostřednictvím Německé spisové komise (úřaduje v Praze od 16. listopadu 1938) za spolupráce s Českou spisovou komisí.
O postupu v této věci byly sjednány prozatímní směrnice dne 27. října 1938. V § 7. odst. 2 úmluvy o správním spisovém materiálu ze dne 14. listopadu 1938 bylo pamatováno na uzavření zvláštní dohody o vydávání opisů nebo výpisů z matrik a usnesení vlády ze 4. listopadu a 6. prosince 1938 byla mimo jiné pověřena delimitační subkomise (V.) pro spisovou rozluku při ministerstvu vnitra (Česká spisová komise), aby projednávala přímo s Německou spisovou komisí otázky v úvahu přicházející.
Ježto rychlé a spolehlivé opatření dokladů je v eminentním zájmu veřejném, není možno nadále vystačiti s dosavadním postupem opatřování dokladů rodového původu a je nutno přikročiti k reorganizaci celé akce na řádném právním podkladě.
Vzhledem ke státoprávnímu postavení Protektorátu a k povaze věci je třeba tyto věci upraviti vládním nařízením na základě ústavního zákona zmocňovacího; do připojené osnovy tohoto nařízení jsou přejaty v podstatě zásady dosud ujednané.
Pokračování, vše na tomto webu pod odkazem Historie/Heydrich
.jpg?s3=1)
