.jpg)
Komentář Lukáše Kovandy
Zhruba setinu toho, co na Vánoce.
Zítra se ulice i vsi zase jednou zaplní čerty i anděly. Mikuláš je z hlediska obchodníků 8. nejvýnosnější událost v roce (viz tabulka níže). Češi během něj ve zvýšené míře utrácí zejména za sladkosti, půjčení či koupi kostýmu nebo kostýmových doplňků typu mikulášského plnovousu či čepice, drobnější dekorativní předměty a menší dárky. Mikuláš totiž v některých rodinách představuje „zahřívací kolo“ před Vánoci.
Obdarovanými jsou v drtivě většině případů děti. V mnohem menší míře se symbolickou mikulášskou nadílkou obšťastňují také dospělí. Naopak některé rodiny s dětmi – zejména sociálně slabší – mikulášské obdarovávání vynechávají, neboť kvůli finančně napjatým rozpočtům upřednostňují šetření na dárky vánoční. Letos takových rodin bude kvůli energetické drahotě a obecně inflaci více, než tomu bývá obvykle.
Letos se tak bude mikulášské obdarovávání v ČR týkat necelých dvou milionů lidí, kteří se na nějaký ten dárek mohou těšit. Lidé v ČR své výdaje spjaté s mikulášskou oslavou navýší průměrně na zhruba 290 korun, z loňských 270 korun. Mikulášské výdaje tedy celkově přesáhnou půl miliardy korun, měly by činit přibližně 550 milionů korun. Mikulášské výdaje tak představují ani ne setinu výdajů vánočních, které letos dosáhnou zhruba 55 až 60 miliard korun.
TOP 10 svátků, které letos vydělají obchodníkům v ČR nejvíce peněz (platí pro rok 2021)?
1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – 9 000 Kč na osobu, celkově až 60 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 1 700 Kč na osobu, celkově zhruba 15 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 900 Kč na obyvatele, celkově zhruba 8 miliard korun za všechny obyvatele ČR
4. Dušičky (věnce, svíčky) – 160 Kč na osobu, celkově zhruba 1,2 miliardy korun za všechny obyvatele ČR
5. Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen
6. Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let
7. Den matek (květiny, šperky, kosmetika) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček
8. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let
9. Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
10. Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
EU zastropuje ruskou ropu
Přičemž každý dolar stropu znamená pro Rusko ztrátu dvou miliard dolarů. Vypne Rusko v rámci odvety ropu také Česku?
Evropská unie se v pátek dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve.
Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou. Vždyť Rusko většinu své ropy nyní prodává za cenu nižší, než je tento strop. Cena ruské ropy Ural v tomto týdnu klesla až na úroveň 45,31 dolaru za barel, vyplývá z dat Bloombergu.
Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by ruskou ekonomiku skutečně poškodila teprve úroveň stropu stanovená v pásmu od 30 do 40 dolarů za barel. Nicméně každé snížení stopu o jediný dolar se podle ní počítá. Dle její kalkulace znamená snížení stropu o jediný dolar ztrátu pro Rusko z prodeje ropy čítající dvě miliardy dolarů ročně.
Snížení úrovně stropu z 65 dolarů na 60 dolarů za barel tak Rusko připraví o deset miliard dolarů ročně. Přitom některé země EU, hlavně Řecko, Kypr či Malta, lobovaly dokonce za stanovení stropu na úrovni 70 dolarů za barel. Jedná se o státy citelné závislé na příjmech z námořní přepravy, jež se tedy obávají citelného poklesu objemu přepravované ruské ropy.
Zastropování cen ruské ropy vstoupí v platnost v souvislosti se zavedením dalšího, v pořadí osmého sankčního balíčku, k němuž dojde toto pondělí. V rámci dané sankce například nebudou západní pojišťovací společnosti, které celosvětově zajišťují drtivou většinu pojištění tankerů, moci poskytnout pojištění těm plavidlům, jež by vyvážela ruskou ropu za cenu nad úrovní stropu.
Otázkou tak nyní je, jak na zavedení stropu zareaguje Rusko. To se nechalo slyšet, že nebude svoji ropu prodávat kterékoli zemi, jež strop odsouhlasí. Vzhledem k tomu, že jakožto člen EU se stropem souhlasí i Česko, vyvstává klíčová otázka, zda Rusko v rámci odvety a naplnění své pohrůžky přestane signatářům zastropování dodávat jen ropu vyváženou námořní cestu, které se sankce přímo týká, nebo i tu ropu vyváženou pozemní cestou, včetně ropovodu Družba.
Pokud by Rusko zastavilo své dodávky Družbou, na Česko by taková situace dolehla tíživě. Stále zhruba polovina veškeré ropy do ČR přitéká právě Družbou, resp. její jižní větví. Ta dodává ropu v rámci EU také Maďarsku a Slovensku. I tyto země by tedy byly dotčeny.
Největší americká banka JP Morgan v létě zveřejnila analýzu, podle níž by v případě extrémní ruské reakce na zastropování stoupla cena barelu ropy Brent na světovém až na 380 dolarů za barel. V takovém případě by se pohonné hmoty v Česku prodávaly o několik desítek korun na litr dráže než nyní, až bezmála za 90 korun za litr. Extrémní ruská reakce by dle jednoho ze scénářů zmíněné analýzy JP Morgan – toho nejpesimističtějšího – spočívala v omezení vlastní produkce ropy o zhruba pět milionů barelů denně. Zdražení pohonných hmot v Česku by však nastalo i při méně pesimistických scénářích dalšího vývoje.
Daný extrémní scénář se sice s velkou pravděpodobností nenaplní, nicméně nad ruskou odezvou i tak visí zásadní otazník a nelze zcela předjímat, co vše se na trhu s ropou může v jejím důsledku odehrát. Trh s ropou se však nyní celosvětově nachází v určitém útlumu, což snižuje riziko nějaké jeho vyhrocené reakce na novou situaci.
Češi se bojí utrácet, ale ne až tak, jak se čekalo
Takže i proto tuzemská ekonomika podává lepší než vyhlížený výkon.
Český statistický úřad dnes zpřesnil svůj předběžný odhad výkonu české ekonomiky v letošním třetím čtvrtletí. Ta podle něj meziročně rostla o 1,7 procenta, zatímco mezičtvrtletně ztratila 0,2 procenta. Jedná se tedy o dvojí zlepšení oproti předběžnému odhadu. Podle něj měla česká ekonomika vykazovat růst jen 1,6 procenta meziročně a propadat se mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Pro drtivou většinu expertů oslovených agenturou Bloomberg je zlepšení oproti předběžnému odhadu příjemným překvapením, neboť i po zpřesnění čekali výsledky na úrovni předběžného odhadu – jak v případě meziročního, tak mezičtvrtletního údaje.
Poměrně nečekané zlepšení předběžného odhadu má na svědomí zejména vyšší než předpokládaná odolnost tuzemské průmyslové výroby, ale také maloobchodních tržeb vůči současné náročné ekonomické situace u nás i v zahraničí, dané dopady války na Ukrajině, odeznívající pandemie a mimořádně inflace. Zároveň se projevily příznivější než očekávané zahraniční vlivy, hlavně překvapivě silný vývoj německé ekonomiky.
Meziroční růst české ekonomiky pramení předně ze stále poměrně silné zahraniční poptávky po českém exportu a přispěly k němu také investice. Průmyslové výrobě, a tedy i exportu pomáhá to, že se obnovují mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce, takže výrobní vstupy jsou stále dostupnější. Naopak výkon ekonomiky stahovala ve třetím čtvrtletí dolů zejména spotřeba domácností a z menší části také vládní výdaje.
Domácnosti své výdaje meziročně snížily o 5,9 procenta, v porovnání se druhým čtvrtletím pak o 3,2 procenta. V tomto ohledu se tedy zhmotnil pesimismus tuzemských domácností stran jejich vlastní finanční situace a příslušeného výhledu. Ten byl totiž letos ve třetím čtvrtletí dosud nejvýraznější v celé historii sledování od roku 2003. Na domácnosti tíživě dolehla zejména energetická drahota a obecně mimořádně silné inflační tlaky napříč celou ekonomikou. Ty letos snižují kupní sílu domácností suverénně nejvýrazněji v celé historii ČR. Reálně letos výdělky v Česku poklesnou o přibližně devět procent, přičemž dosud nejhorší byl v tomto ohledu rok 2013, kdy ovšem klesly pouze o 1,5 procenta.
Za celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky o 2,5 procenta, přičemž se v něm projeví i ponížená srovnávací základna loňského roku, kdy se ještě ekonomika zejména v prvním pololetí potýkala s covidovými restrikcemi. V příštím roce se tuzemská ekonomika propadne nejspíše o 0,4 procenta. Recese se ovšem odehrává už nyní, neboť i v probíhajícím čtvrtém čtvrtletí je třeba počítat s mezičtvrtletním poklesem HDP. (4.12.2022)
.jpg?s3=1)
