.jpg?s3=1)
Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Zájem stoupá o poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty
V neděli začala „vrcholná valentýnská sezóna“. Zpravidla totiž trvá od 9. do 14. února, což je „Den D“, Den svatého Valentýna, „svátek všech zamilovaných“, který tedy letos připadá na pátek.
Obliba Valentýna rostla v Česku v uplynulém deseti až patnácti letech rychleji než ve světě. Alespoň tedy po přihlédnutí k růstu valentýnských výdajů v ČR a ve světě. Vyplývá to ze studií Mastercard Love Index, podle nichž Češi navyšovali své výdaje ve vyšších stovkách procent, zatímco zvýšení ve světě bylo „jen“ v jednotkách stovek procent, dvakrát až třikrát pomalejší. V Česku i ve světě však růst valentýnských výdajů zásadně zbrzdila nejprve covidová pandemie a pak na ni částečně navazují inflační krize, umocněná dopady války na Ukrajině.
Je třeba ovšem vzít v potaz odlišné cenové hladiny v ČR a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi skutečně slaví, rozdílnou počáteční srovnávací základnu či makroekonomický vývoj v ČR a v zahraničí, včetně vývoje kursů měn. Teprve pak bychom mohli spolehlivěji určit o kolik výrazněji skutečně narůstá obliba Valentýna v ČR a jinde ve světě.
K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují online, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat.
Valentýna tak či onak slaví zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti lety, tedy necelé 2,3 milionu lidí. Letos lze na základě dat z minulých let předpokládat, že muži za dárky na Valentýna utratí v průměru mírně přes 1000 korun, ženy zase průměrně takřka 900 korun.
Letos valentýnské výdaje obyvatel ČR navýší tržby příslušných obchodníků o zhruba 2,2 miliardy korun. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících.
Češi na Valentýna nejčastěji utrácí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Dále za šperky, masáže, spodní prádlo, parfémy, ale i sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky.
Z rostoucí obliby se po odeznění covidu opět těší valentýnské zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů.
Běžně platí, že zhruba čtyřicet procent z těch obyvatel ČR, kteří Valentýna slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Letos utratí zhruba 1400 korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu stoupnou až o zhruba 640 milionů korun.
Celkově tedy Valentýn letos na tržbách prodejcům a provozovatelům restaurací vynese přes 2,8 miliardy korun.
Valentýnské výdaje Čechů v běhu let postupně citelně narůstají. Celkově však i tak hluboce zaostávají za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.
V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2015 na více než dvojnásobek. To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s ekonomickou prosperitou druhé poloviny desátých let, tehdejší rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet. Tuto náladu narušila nejprve pandemie a posléze zmíněná inflační krize a související spotřebitelská recese, z níž se Česko stále ještě teprve zotavuje.
Vždyť teprve letos by se reálná spotřeba domácností měla dostat zpět na úroveň roku 2019. Část domácností, které si Valentýna připomínají, jej budou mít chudšího než před rokem 2020, případně oslavu tohoto svátku zcela vypustí. Ti, co si jej připomenou, pak sice utratí v průměru více než v minulosti, ale pořídí kvůli inflaci uplynulých let zhruba stejně „valentýnského“ zboží nebo služeb jako před šesti lety, roku 2019, tedy v posledním roce před pandemií a válkou.
Míra nezaměstnanosti vyskočila nejvýše od roku 2017
Vynecháme-li specifické období vrcholu covidové pandemie. Průmysl snižuje stavy kvůli drahým energiím a slabší poptávce
Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu poskočila na 4,3 procenta, z prosincové úrovně 4,1 procenta. Míra nezaměstnanosti je tak nejvyšší od přelomu let 2020 a 2021, kdy činila rovněž 4,3 procenta, ovšem byla z podstatné důsledkem probíhající covidové pandemie. Letos je tedy míra nezaměstnanosti nejvyšší od roku 2017, pokud vynecháme právě její vrchol ve specifickém pandemickém období. Do letošního června míra nezaměstnanosti klesne na úroveň čtyř procent, než o prázdninách opět o něco povyroste, a zůstává nejnižší v EU, i tak je ovšem patrné určité ochlazování trhu práce. Trh práce v ČR byl dlouhé roky silně přehřátý, což vlastně příliš nezměnila ani zmíněná covidová pandemie. Nyní však na něj doléhá snižování stavů v průmyslu, který už přes 2,5 roku vykazuje soustavné zhoršování provozních podmínek. Průmyslové podniky sužují drahé energie, ale také nedostatečná poptávka, související například s hospodářským chřadnutím Německa. Hrozba celních válek ve světě zvyšuje nejistotu stran dalších investic, což se opět negativně propisuje také do situace v českém průmyslu a na českém trhu práce.
Cena plynu v EU vyskočila na více než dvouleté maximum, i kvůli novým clům, jež Trump chystá na ocel a hliník
Ukrajina také musí nově dovážet plyn ze Slovenska, kvůli vlastnímu ukončení přepravy plynu právě i na Slovensko, na ukrajinskou plynovodní infrastrukturu totiž více útočí Rusové.
Cena plynu v EU 10. 2. vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 %, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 %. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Plyn zdražuje také hrozba obchodní války mezi EU a USA. Americký prezident Donald Trump oznámí nová cla na ocel a hliník, 25procentní. Z evropských zemí zasáhnou hlavně Německo, jež patří mezi největší dodavatele oceli do USA. Nicméně některé asijské nebo latinskoamerické země budou zasaženy více, o Kanadě a Mexiku ani nemluvě. Ovšem obava z dalších cel specificky zaměřených na EU by zvýšila pravděpodobnost eurounijní odvety, jež by se mohla týkat i dovozu amerického zkapalněného plynu. USA jsou přitom největším dodavatelem zkapalněného plynu do EU, takže kdyby tento dovoz Brusel zatížil novými cly, cena plynu v EU dále stoupne.
Ukrajina od tohoto pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. Graf Bloombergu níže zachycuje denní průtok plynu předávací stanicí Budince na slovensko-ukrajinském pomezí. Například v pátek touto stanici proteklo 7,3 milionu metrů krychlových, což je na poměry posledního více než roku nebývale velké množství.
Kyjev totiž hned dvojitě strádá kvůli svému ukončení tranzitu ruského plynu letos začátkem roku.
Ukrajina navyšuje svůj odběr plynu ze Slovenska či Maďarska poté, co ruské síly zahájily letos v lednu intenzivní sérii raketových a dronových útoků na ukrajinské plynové zásobníky, včetně těch na západě země, ve Lvovské oblasti. Po útocích ztrácený plyn musí Kyjev zjevně kompenzovat právě vyšším dovozem ze Slovenska či Maďarska. Jde o paradoxní situaci, neboť obě země jsou s Kyjevem ve střetu právě ohledně plynu. Vadí jim právě to, že Kyjev od začátku letošního roku neumožňuje přepravu plynu přes své území. Ukrajina se obává, že by nadále šlo o plyn ruský. Také chce odebírat více plynu amerického, zkapalněného, aby se vemluvila do přízně prezidentu USA Donaldu Trumpovi.
Jenže ukončení tranzitu povzbuzuje Rusy k útokům na ukrajinskou plynovodní síť, neboť nyní již nemají, co ztratit, když jí ruský plyn stejně neteče. Navíc, co hůř, Ukrajina už nemůže z tranzitu odebírat plyn sama pro sebe. Dokud tranzitem tekl ruský plyn, jeho část si brala pro sebe. Nakoupila jej oficiálně třeba od Slovenska, kam už tedy ovšem nikdy nedotekl. Kyjev si jej jakoby odčerpal pro sebe ještě na ukrajinském území. Tomuto režimu se říká virtuální zpětný tok, protože ruský plyn – mezitím koupený už Slovenskem, tedy obchodně již plyn slovenský – proudí jakoby, tedy virtuálně, zpětně, ze Slovenska na Ukrajinu. S ukončením tranzitu ruského plynu však Kyjevu skončila možnost ruský plyn v rámci virtuálního zpětného toku odebírat. A čelí tedy také, jak víme, intenzivnějším útokům na svoji plynovodní infrastrukturu.
Z obou těchto důvodů musí ve zvýšené míře dovážet plyn ze Slovenska či Maďarska. A patrně také narůstá pravděpodobnost, že se tranzit přes ukrajinské území zase poměrně brzy obnoví; i s tím rizikem, že jím poteče ruský, a nikoli třeba ázerbájdžánský plyn. (10.2.2025)
