Na otázky CzechIndustry odpovídá Helena Miškovičová, ředitelka Sekce IROP Centra pro regionální rozvoj
Integrovaný regionální operační program 2014-2020 je minulostí. Byl to největší operační program v Česku. V jeho rámci bylo vyplaceno přes 150 miliard korun, z nich převážná část pocházela z prostředků Evropské unie. Kolik konkrétně?
Integrovaný regionální operační program (IROP) rozděluje primárně prostředky od Evropské unie. Jde tedy o celých 150 miliard korun, které zmiňujete. Ráda dodávám, že byly vyčerpány všechny peníze, které nám unie pro roky 2014-2020 prostřednictvím IROP nabídla, za což patří poděkování především všem žadatelům. U většiny projektů tvořila dotace EU 85 % tzv. způsobilých výdajů, k tomu se připojila dotace ze státního rozpočtu v rozmezí 0 % až 20 % (podle typu žadatele) a zbytek si žadatelé hradili z vlastních prostředků.
Letos si připomínáme 20 let našeho členství v EU. V souvislosti s předcházející otázkou bych se chtěl zeptat, zda je dostatečně ceněn přínos, který nám z něho plyne?
Věřím, že ano, ale možná to bereme jako samozřejmost a nevnímáme, že se s přínosy členství v EU setkáváme téměř na každém kroku našeho života: když jedeme ráno do práce po silnici, která byla zmodernizovaná díky dotacím EU, či využijeme moderní a ekologické trolejbusy a tramvaje, dáváme své děti do škol, na jejichž vybudování a modernizaci se podílela unie, ve volném čase navštěvujeme památky a muzea, jejichž kulturní a historickou hodnotu můžeme zachovat a obdivovat právě díky evropským prostředkům, vyšetření v nemocnici proběhne na nejmodernějším přístroji, který tam je díky evropským penězům, rekonstruujeme naše obydlí s cílem snížit spotřebu energie díky dotační podpoře a tak dále.
Nejde pouze o zcela zásadní přísun stovek miliard dotačních peněz, které prokazatelně přináší multiplikační efekty pro naši ekonomiku a výrazně nám zlepšují životy, ale jde hlavně o volný pohyb lidí, kapitálu a služeb v rámci unie. Díky tomu se prohloubila i evropská spolupráce v řadě oblastí, mladí lidé studují v zahraničí a firmy z unijních zemí tu masivně investují.
Není projekt jako projekt, čím se vyznačují ty, které byly podpořeny z prostředků IROP, komu jsou prostředky především určeny?
Prostředky z IROP jsou směřovány do veřejné infrastruktury, a jejich nositeli jsou především kraje, města, obce, neziskové organizace a státní instituce. IROP byl pro ně zcela zásadním zdrojem jejich investic. Uživateli výstupů projektů jsme pak my všichni a hlavním cílem těchto projektů je zlepšovat životy lidí v regionech. Takže vás asi nepřekvapí široký záběr oblastí, do kterých z IROP putovaly peníze: mateřské, základní i střední školy, silnice II. a III. třídy vč. obchvatů, přestupní terminály, nové trolejbusy a tramvaje, cyklostezky a chodníky, vybavení pro integrovaný záchranný systém, modernizace nemocnic, revitalizace kulturních památek a muzeí, moderní zázemí pro poskytování sociálních služeb, sociální bydlení, zateplování bytových domů, komunitní centra a digitalizace veřejné správy.
Na webu MMR jsem si přečetl, že jich bylo více než 12 tisíc. Můžete je charakterizovat řečí statistiky?
Pokud jde o jejich velikost, pak je rozmanitost značná: od projektu vybudování Městského okruhu v úseku Křimická – Karlovarská, který zrealizovala Správa a údržba silnic Plzeňského kraje s dotací ve výši 1,454 mld. Kč až například po vybavení pro sbor dobrovolných hasičů v Obrnicích, na který stačila dotace ve výši 58 800 Kč.
Statistiky jsou v následující tabulce: Proplacené dotace IROP 2014-2020. Specifické cíle REACT a FAST CARE byly přidány později v reakci na pandemii koronaviru v roce 2021 a uprchlickou krizi v roce 2023. Pro přehlednost tam není technická pomoc, která slouží pro samotnou administraci projektů.
Ačkoliv IROP 2014-2020 už je minulostí a pro většinu příjemců skončila i realizace jejich projektů, mají povinnost udržet projekty v souladu s projektovou dokumentací a plně funkční alespoň po dobu pěti let, uvádí se v tiskové zprávě MMR, které je nadřízeným orgánem Centra pro regionální rozvoj. Znamená to přes 12 000 kontrol ročně. Dá se to vůbec fyzicky zvládnout?
Musíme to zvládnout. Vycházíme tu ze dvou principů: nechceme zatěžovat příjemce žádnou zbytečnou byrokracií a zároveň musíme důsledně kontrolovat využití evropských dotací, tedy peněz daňových poplatníků. Za sebe musím říct, že se nám v tom povedlo najít balanc.
V praxi to znamená, že každý příjemce dotace nám jednou ročně zašle prostřednictvím monitorovacího systému informace o tom, jak za uplynulý rok provozoval výstupy projektu. Podstatná část těchto kontrol je zpracována tzv. „od stolu“, což znamená, že nejezdíme na kontrolu na místo realizace. To však nijak nesnižuje míru a vypovídací schopnost naší kontroly. V dnešní době moderních technologií, digitalizace a sociálních sítí jsme schopni řadu informací verifikovat, aniž bychom jeli na místo realizace. Vždycky máme možnost, pokud se nám něco nezdá, provést kontrolu na místě, ať již dopředu ohlášenou, či bez oznámení.
Přitom nejen kontrolami živ je zaměstnanec IROP, v běhu je IROP 2021-2027, který přináší další spoustu práce…
Samozřejmě, úspěšně pokračuje IROP na roky 2021-2027, kterému přezdíváme IROP 2. To je aktuálně hlavní část naší práce. V IROP 2 jsme již hodnotili cca 4 000 projektů, u dalších cca 500 projektů hodnocení probíhá. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obdrželo více než 2 350 projektů a proplaceno bylo již 3,9 mld. Kč. Zároveň dle našich predikcí očekáváme přísun další 6 000 nových projektů.
A pomalu se díváme na další programové období, protože je čas na jednání s EU o prioritách na roky 2028-2034. Spolupracujeme s MMR i na dalších aktivitách a díky našim regionálním pracovištím jsme připraveni být důležitým bodem, který umí zprostředkovat komunikaci mezi regiony a MMR nejen v oblasti dotací.
Administrace projektů se mění takříkajíc za chodu, v čem je zásadní rozdíl mezi těmi, které jste přijímali v roce 2014 a současnými?
Žadatelé už mají víc zkušeností s dotacemi. Když podáváte druhý projekt, děláte méně chyb než u prvního, líp se orientujete v podmínkách získání dotace, v průběhu realizace projektu a zajištění jeho udržitelnosti.
Potenciální žadatele navíc školíme, nabízíme bezplatný konzultační servis, pořádáme řadu seminářů o veřejných zakázkách a o jednotlivých vyhlášených výzvách, upozorňujeme na nejčastější chyby v průběhu realizace projektu, a opravdu veřejně komunikujeme o naší práci. Nezáleží na tom, zda jste zkušený žadatel, nebo jste dotaci získal poprvé, u nás vždy získáte potřebné informace. Na tom si opravdu zakládáme.
Můžete našim čtenářům přiblížit, co vše obnáší sousloví administrace projektů, tedy cestu od podání žádostí k přijetí dotace?
Žadatel předkládá žádost o podporu elektronicky prostřednictvím monitorovacího systému. Mimochodem, projekt s námi může konzultovat i před podáním. Každý projekt hodnotí 2 naši pracovníci podle předem nastavených hodnoticích kritérií, které jsou žadatelům k dispozici k datu vyhlášení výzvy. Hodnotíme, zda byly předloženy všechny požadované dokumenty (kontrola formálních náležitostí), zda žádost o podporu splňuje všechny nastavené podmínky výzvy a zda dosahuje požadované kvality, aby mohla dotaci získat (kontrola přijatelnosti projektu). A vyhodnocujeme také potenciální rizika, jako jsou například nezpůsobilé výdaje či riziko dvojího financování. Když zjistíme nedostatky, žadatel má dvě možnosti na opravu.
Projde-li úspěšně procesem hodnocení, a nachází-li se v disponibilní alokaci výzvy, je mu ze strany Řídicího orgánu IROP, což je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace. V tu chvíli se z žadatele stává příjemce.
A kdy dostane samotnou dotaci?
Dotace jsou propláceny ex-post, tzn. příjemce nejprve část či celý projekt zrealizuje a zaplatí dodavatelům a poté jsou mu prostředky refundovány z dotace. Příjemce tedy může předkládat tzv. průběžné žádosti o platbu, aby snížil tlak na své cash flow.
V samotné žádosti o platbu předkládá faktury doplněné o čerpání stavebních prací, dodací listy, fotodokumentaci, dokumenty z průběhu stavby, bankovní výpisy prokazující úhradu faktur a další dokumenty, které potřebujeme pro kontrolu. Naší kontrole podléhá také průběh výběru dodavatelů. I při samotné kontrole realizace projektu má příjemce možnost doplňovat a vysvětlovat svůj postup.
Pokud zjistíme pochybení, adekvátně krátíme požadovanou částku dotace. Po naší kontrole žádosti o platbu následuje proplacení dotace ze strany Řídicího orgánu IROP. V průběhu realizace projektu nastává v projektu řada změn, které je vždy nutné posoudit nejen z pohledu věcného (tj. způsobilosti), ale také zakázkového.
No a pak je tu samozřejmě kontrola udržitelnosti projektu. Součástí administrace projektů jsou také veřejnosprávní kontroly či monitorovací návštěvy. Po celou dobu administrace projektu je žadateli a následně tedy příjemci přidělen konkrétní pracovník Centra, na kterého se může obracet se svými dotazy.
Podle jakého klíče se rozhoduje, který projekt bude nebo nebude podpořen z IROP?
Podmínky jsou jasně stanoveny v konkrétní výzvě. Základní požadavky definují obecná kritéria hodnocení, která jsou shodná napříč všemi podporovanými aktivitami. Současně existují specifická kritéria hodnocení, která odrážejí požadavky jednotlivých témat (neboli podporovaných oblastí). Do specifických kritérií byly promítnuty také požadavky na kvalitu projektů a nahradily tak dřívější věcné hodnocení (bodování), což nám umožnilo zrychlit proces posouzení projektu.
Centrum je při svém procesu hodnocení maximálně transparentní, a také proto v okamžiku vyhlášení výzvy na našich webových stránkách zveřejňujeme tzv. kontrolní listy, podle nichž hodnocení projektu probíhá. Žádosti, které vyhovují těmto kritériím, jsou dále seřazeny podle data a času podání. Na základě tohoto pořadí jsou ze strany Řídícího orgánu IROP podpořeny do výše dostupných finančních prostředků. Projekty, které sice splňují kritéria, ale jsou nad alokací výzvy, jsou zařazeny na seznam náhradních projektů.
Krácení dotací proběhlo, jak jsem si přečetl na webu Centra pro regionální rozvoj, jen u necelého procenta žádostí, to je velice málo. Dokládá to jak odpovědný přístup žadatelů, tak dobrou práci poskytovatelů dotace. Souhlasíte s tím?
Jednoznačně. Zmínila jsem v předchozích odpovědích hned několik věcí, kterými se snažíme pomoct žadatelům, aby se vyvarovali chybám při podání žádosti o podporu. Příjemci mají také možnost průběžně konzultovat své kroky při realizaci projektu s pracovníkem Centra a našimi dalšími specialisty a poradit se s nimi o správném postupu, který bude odpovídat dotačním podmínkám. My opravdu nejednáme jako úřad, který má zájem na vyřazování a krácení projektů. Pokud objevíme nezpůsobilý výdaj, má příjemce možnost si jej ještě před proplacením dotace nahradit případně jiným výdajem, který s projektem souvisí a splňuje dotační podmínky, takže fakticky ke krácení dotace nedochází. Pokud již finálně krátíme, tak je to zpravidla z důvodu, že vznikla chyba při zadání zakázky a za ní následuje sankce, kterou nijak zhojit nejde, nebo nastalo jiné závažné pochybení.
Nyní Vám položím hypotetickou otázku. Může být vyplacena podpora, aniž by proběhla kontrola díla na místě, to, zda splňuje všechny náležitosti?
Odpověď musím rozdělit do dvou částí. Většina projektů je proplacena bez provedení fyzické kontroly místa realizace projektu. Takto by ani systém při takovém množství projektů (12 649 projektů v IROP 2014-2020) nemohl fungovat. Avšak, projekty kontrolou před proplacením procházejí. Kontrolujeme veškeré potřebné dokumenty, kterými příjemce prokazuje realizaci projektu, a které nám předkládá elektronicky prostřednictvím monitorovacího systému včetně fotodokumentace. K součinnosti v rámci kontroly můžeme vyzvat i jiné úřady, nebo provádět neohlášené monitorovací návštěvy v místě realizace.
V dnešní době moderních informačních technologií existují nástroje, jak případné podvodné jednání odhalit, a to i zpětně. Řídicí orgán IROP má navíc možnost kdykoliv v průběhu udržitelnosti projektu požadovat vrácení části či celé dotace v závislosti na nedostatcích, které naše následné kontroly na místě či od stolu odhalí. Je však potřeba dodat, že drtivou většinu peněz rozdělujeme obcím, krajům a státní správě, které mají nastaveny kontrolní mechanismy dohlížející na jejich počínání. K soukromým subjektům, kterými jsou primárně neziskové organizace, míří kolem 10 % celkového objemu peněz. Případné krácení není věcí podvodů, ale spíše chyb ve vypisování veřejných zakázek, uznatelnosti nákladů a podobně.
Pokud by došlo k vyplacení dotace včetně uhrazení neoprávněných nákladů a dodatečně se to zjistilo, což je malá pravděpodobnost, jak by se to řešilo? Ptám se z toho důvodu, že jsem se setkal s názorem, že byly dotace vyplaceny bez důkladné kontroly na místě a s minimem všech dokladů, které měly být přílohou faktury.
Samozřejmě i na takové situace podmínky poskytnutí dotace pamatují. Postup závisí na výši neoprávněně proplacené částky, důvodu proplacení a postoji příjemce. Zpravidla to bývá jen část dotace, nikoliv celá. Příjemce s touto skutečností seznámíme a dáme mu možnost, aby se vyjádřil. Pokud neprokáže opak, vyčíslíme finální hodnotu neoprávněné proplacené částky dotace a postupujeme podnět na Řídicí orgán IROP, který vyzve příjemce k vrácení stanovené částky. V ideálním případě příjemce vratku dotace uhradí, a nebyla-li předmětem vratky celá poskytnutá dotace, může příjemce pokračovat v udržitelnosti projektu.
Pokud příjemce vratku dotace nezaplatí, předá Řídicí orgán IROP podnět na příslušný finanční úřad jako tzv. podezření na porušení rozpočtové kázně. Finanční úřad si následně provede vlastní daňovou kontrolu a aplikuje její závěry. Pokud jednání příjemce nese znaky podvodu, na řadu se dostanou orgány k tomu určené: policie, státní zastupitelství a soudy.
Z našich statistik však vyplývá, že nejčastějším důvodem vracení části proplacené dotace jsou případy, kdy v udržitelnosti projektu příjemce neplní některou z nastavených podmínek, a my pak tzv. proporčně, tj. úměrně době neplnění podmínky, vyčíslíme vratku dotace.
Nicméně, a to bych chtěla zdůraznit, požadavek EU, který nově aplikujeme nejen my, ale také další poskytovatelé dotací, je tzv. vzorkování kontrol, kdy detailní kontrolou neprochází všechny žádosti o platbu. Provádíme u nich pouze kontrolu základních skutečností. Větší odpovědnost leží na příjemcích, aby zajistili správný a průkazný průběh realizace projektu, protože i k těmto žádostem o platbu se kdykoliv v budoucnu můžeme my či jiné kontrolní orgány vrátit a provést detailní kontrolu.
Ve výše uvedené tiskové zprávě MMR je dále uvedeno, že se budete věnovat minimálně 78 projektům zařazeným do režimu tzv. nedokončených nebo nefungujících. Jde o příjemce, kteří pod vlivem nejrůznějších okolností nestihli své projekty dokončit a požádali o prodloužení jejich realizace. Všechny proto Centrum řeší individuálně. Jak konkrétně?
Intenzivně s nimi řešíme, zda směřují k ukončení svých projektů, nebo zda se nevyskytují další neočekávané situace, které by dokončení oddálily. Jsou to zpravidla finančně náročnější projekty (v řádu desítek až stovek milionů korun), které byly např. dlouhou dobu náhradními projekty a rozhodnutí o poskytnutí dotace získaly později, nebo se do jejich realizace promítla doba Covid-19 či válečný konflikt na Ukrajině.
Letos už dokončilo své projekty 30 příjemců a do konce roku očekáváme dokončení podstatné části ze zbývajících. I když náklady vzniklé po 31. 12. 2023 si již hradí ze svých prostředků, díky možnosti prodloužení doby realizace a dokončení projektu později zůstává příjemcům již vyplacená dotace. A aby pojmy nedokončené a nefungující projekty nebudily mylný dojem, že jde o nějaké nepovedené projekty, tak chci jen dodat, že nedokončené projekty jsou takové, které svou realizaci musí ukončit do 14. 11. 2025 a nefungující pak do 31. 10. 2026. I u těchto projektů pak začne běžet doba udržitelnosti 5 let a budeme ji kontrolovat.
V tisku proběhla v minulých dnech zpráva o odsouzení dvou podnikatelů, kteří si údajně v letech 2013 – 2015, tedy v čase předchůdce IROP, kterým byl Integrovaný operační program, do faktur přidávali neoprávněné náklady a ty jim byly propláceny. Obžalovaní vinu odmítají a tvrdí, že proces proplácení faktur probíhal v souladu s platnými předpisy a byly dodrženy všechny náležitosti ze strany příjemce i poskytovatele dotace. Zmiňuji se o tom proto, že jeden případ, vrhá špatné světlo na veškerou práci poskytovatelů dotace, jak jsme o tom hovořili…
Ta závěrečná věta je pravdivá, ale zároveň neférová. Bavíme se o tisících projektech, které se povedly, zlepšují životy, fungují, mají často multiplikační efekt a tak dále. Ale nerozebíráme jeden po druhém a nediskutujeme, co přinesly, jak jsou správně zacílené. Bohužel se vždycky dostaneme k rozboru projektů, ve kterých někdo podváděl. Rozumím tomu, ale po pravdě, jde o promile případů, a víme všichni, že se vždy najde někdo, kdo se pokusí podvádět. Program a jeho kontrola je ale nastaven tak, aby těch podvodů bylo opravdu jen minimum případů.
V souvislosti s probíhajícím IROP 2021-2027 bych se chtěl zeptat, v čem se liší od předcházejícího a jaký je zájem o dotace?
Odlišnosti se týkají podporovaných aktivit. Některé oblasti, například zateplování bytových domů nebo podpora vzniku územně plánovací dokumentace, už nejsou z IROP podporovány. Objevují se nová témata, například v oblasti cestovního ruchu nebo veřejného zdraví. Zcela novou oblastí je revitalizace veřejných prostranství měst a obcí, kde se silně akcentuje politika Evropské unie směřující k zelenější, nízkouhlíkové a odolné Evropě. Například vyžadujeme smysluplné využití srážkových vod v urbanizovaných územích.
Zájem o dotační podporu je značný. Od vyhlášení 1. výzvy IROP v červenci 2022 do 30. 6. 2024 bylo podáno celkem 5 384 žádostí. V posledních měsících se příjem žádostí pohybuje kolem 60 týdně. Snažíme se co nejrychleji hodnotit žádosti, aby žadatelé dostali včasnou zpětnou vazbu a mohli případně upravit své žádosti tak, aby byly v souladu s pravidly IROP. Žadatelé si zvykli, že díky dotaci z IROP mohou modernizovat a zlepšovat veřejnou infrastrukturu, a tak se zpravidla ve všech výzvách setkáváme se situací, že je převis projektů nad částkou, kterou můžeme ve výzvě rozdělit.
IROP je součástí Centra pro regionální rozvoj České republiky. Představte nám ho?
Centrum pro regionální rozvoj má zhruba 550 zaměstnanců, z toho cca 450 pracuje na programu IROP, který administrujeme. Je to právě Sekce I – IROP, kterou vedu. Vedle toho máme i Sekci II, která má na starosti programy přeshraniční spolupráce a domácí dotační programy. Součástí Centra je i Enterprise Europe Network (EEN), české pracoviště mezinárodní sítě poradenských míst pro menší a střední podnikatele. Centrum pro regionální rozvoj má v jednotlivých krajských městech vybudovaná regionální pracoviště, kde naši odborníci hodnotí a kontrolují projekty a veřejné zakázky, zajišťují konzultační činnost pro žadatele a příjemce a zprostředkovávají případnou komunikaci mezi územím a Řídicím orgánem IROP.
Děkujeme za rozhovor
Zdroj: časopis CzechIndustry 2/2024