Začíná jaro i sezóna pesticidů. Doplácí na to včely a další hmyz, lidé proto šíří výzvu na jejich záchranu

V EU sílí občanská iniciativa za záchranu včel a farmářů a omezení používání pesticidů, které představují problém pro zdraví krajiny i lidí. Hrozbou jsou například jejich vzájemné kombinace, které zatím unikají zdravotnímu dohledu. Ve Francii proto 100 zákonodárců požaduje změnu evropských pravidel pro ověřování bezpečnosti pesticidů. Riziko představují tyto “koktejly” i v Česku, kde se podle studií nachází ve více než polovině vzorků půdy. Hnutí DUHA se proto připojuje k celoevropské akci “Pesticide action week” a vyzývá veřejnost ke sdílení podpory udržitelného hospodaření a na záchranu hmyzu na sociálních sítích.

Již více než půl milionu podpisů nasbírala celoevropská výzva „Save bees and farmers”, která usiluje o snížení užívání syntetických pesticidů. Ty totiž i přes mnohaleté úsilí ekologických a zdravotních organizací zůstávají pro člověka i životní prostředí problémem, o jehož celkových důsledcích toho stále mnoho nevíme. V české krajině se jejich rezidua a metabolity nachází v 90 % povrchových vod a ve 40 % podzemních vod dokonce v nadlimitním množství.

Pesticidy se ve vodě, ale i v potravinách často nacházejí v „koktejlech”, kdy jednotlivé látky mohou být v zákonné normě, avšak společný vliv více pesticidů na lidské zdraví či životní prostředí většinou není znám. Rezidua pesticidů byla v roce 2019 objevena v 71 % potravin a ve 2 % v nadlimitním množství. Kromě hojně nacházených již zakázaných pesticidů jsou ve vodách problémem hlavně pesticidy spojené s pěstováním řepky (metazachlor) a kukuřice (metolachlor).

Studie francouzských výzkumníků z minulého roku ukázala na nedostatky ověřovacího procesu bezpečnosti pesticidů. Evropská agentura EFSA (European Food Safety Agency) zkoumá jen tzv. aktivní látky, které označí sám výrobce; nezkoumá však už doprovodné látky v prostředku na ochranu rostlin a zejména kumulativní a dlouhodobý efekt těchto látek. Studie objevila ve zkoumaných prostředcích jako doprovodné látky některé těžké kovy překračující až několikasetnásobně povolené normy a karcinogeny jako benzo(A)pyren až tisícinásobně.

Na tuto skutečnost reagovalo mj. 100 francouzských zákonodárců, kteří upozornili, že EFSA tím porušuje rozhodnutí Evropského soudního dvora, který v rozhodnutí z roku 2019 potvrdil, že při povolování prostředků na ochranu rostlin musí být zkoumány i potenciální účinky kombinace prvků, které prostředek tvoří. Evropský účetní dvůr zase minulý rok kritizoval, že při povolování pesticidů není zkoumán vliv na divoké opylovače či kumulativní vliv na včely, ačkoli hmyzu v zemědělské krajině dlouhodobě ubývá.

V Česku na tyto hrozby dlouhodobě upozorňuje Hnutí DUHA, které sbírá podpisy pod českou verzi výzvy na záchranu opylovačů a podporu šetrného zemědělství. Nyní se připojuje i k celoevropské akci Pesticide Action Week, jejímž cílem je upozornit veřejnost na rizika plynoucí z plošného užívání pesticidů. Symbolicky v první jarní den, sobotu 20. 3. 2021, vyzve na sociálních sítích k zapojení do výzvy „A jaké je vaše protože?”, tj. ke sdílení důvodu, proč se lidé za záchranu hmyzu a zdravé krajiny podepisují. Svoji účast ve výzvě připojují i známé osobnosti, například herci Robert Mikluš nebo Simona Babčáková.

Cyklus akcí doprovodí také odborné webináře, např. ve středu 24. 3. o pesticidech s Jakubem Hofmanem, profesorem výzkumného centra RECETOX na Masarykově univerzitě a vedoucím výzkumné skupiny Půdní environmentální chemie a ekotoxikologie. 30. 3. v 17 hodin pak proběhne veřejná online debata s odborníky a zemědělci.

Martin Rexa, koordinátor kampaně Zasaďme se z Hnutí DUHA, řekl:

„Statisíce podpisů pod výzvou Save bees and farmers ukazují, že evropští občané chtějí podpořit zemědělce v přechodu k udržitelnější zemědělské praxi a přejí si snižovat používání pesticidů. To je vzhledem k mnoha neznámým, které okolo dopadů pesticidů panují, a ke kritickému stavu hmyzu a opylovačů, zcela legitimní požadavek.” (19.3.2021)