I. Vývoj celkového dluhu územních rozpočtů v roce 2018
Územní rozpočty celkem vykázaly ke konci roku 2018 zadluženost ve výši 91,2 mld. Kč, což je o 0,4 % (o 0,4 mld. Kč) více než v roce předchozím. Znamená to zastavení dosavadního trendu meziročního poklesu zadluženosti, dluh územních rozpočtů v roce 2018 však stále zůstává o čtvrtinu nižší nežli v roce 2013.
Zadluženost vzrostla pouze na úrovni rozpočtů krajů, obce a dobrovolné svazky obcí svůj dluh mírně snížily. Regionální rady regionů soudržnosti dlouhodobě hospodaří bez dluhů.
Obce (vč. jimi zřizovaných příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2018 celkový dluh ve výši 68,6 mld. Kč. Proti předchozímu roku se jedná o pokles o 0,6 %, přičemž v absolutním vyjádření se dluh snížil o 0,4 mld. Kč.
V celkovém objemu zadluženosti obcí jsou zahrnuty bankovní úvěry od peněžních ústavů, emitované komunální dluhopisy, přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy, vč. půjček ze státních fondů.
Bez zahrnutí čtyř největších měst (tj. hl. m. Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) činí zadluženost ostatních obcí celkem 38,9 mld. Kč. U obcí bez těchto největších měst došlo k meziročnímu nárůstu celkové zadluženosti o 1,0 mld. Kč.
Celková výše dluhu hl. m. Prahy (včetně příspěvkových organizací magistrátu a příspěvkových organizací městských částí) dosáhla 21,1 mld. Kč. Podíl zadluženosti hl. m. Prahy na celkové zadluženosti obcí činil 30,8 %.
Dobrovolné svazky obcí vykázaly dluh ve výši 1,8 mld. Kč, což je o 0,3 mld. Kč méně než předchozí rok. Dobrovolné svazky obcí využívají získané prostředky především na rozvoj a obnovu místní infrastruktury (vodovody a kanalizace), odpadové hospodářství a na projekty zvyšující atraktivitu jejich území.
Kraje (včetně jimi zřízených příspěvkových organizací) vykázaly ke konci roku 2018 dluh v celkové výši 20,8 mld. Kč. Meziročně hodnota dluhu vzrostla o 1,1 mld. Kč (o 5,6 %). Na položce úvěrů byl vykázán meziroční nárůst dluhu o 0,1 mld. Kč; podíl úvěrů na celkové zadluženosti krajů dosáhl 80,8 %. Kraje ani v roce 2018 neemitovaly komunální dluhopisy.
Z hlediska porovnání výše celkového dluhu územních rozpočtů ke stavu finančních prostředků na bankovních účtech nedošlo ve srovnání s předchozími lety k výraznější změně a zůstatky finančních prostředků na bankovních účtech nadále výrazně převyšují celkový dluh územních rozpočtů.
Ke konci roku 2018 stav finančních prostředků na bankovních účtech převýšil hodnotu celkového dluhu územních rozpočtů o 173,0 mld. Kč, tj. téměř trojnásobně (2,9 krát).
Podrobnější informace o zadluženosti územních rozpočtů v roce 2018 lze nalézt ve Státním závěrečném účtu územních rozpočtů.
II. Monitoring hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018
Do monitoringu hospodaření územních samosprávných celků za rok 2018 bylo zahrnuto 6265 územních samosprávných celků České republiky (tj. 6 252 obcí vč. hl. m. Prahy a 13 krajů).
Výsledky monitorujících ukazatelů – souhrnně:
-monitorující ukazatel pravidla rozpočtové odpovědnosti byl u 517 obcí vyšší než 60 %,
-monitorující ukazatel celkové likvidity byl u 125 obcí v intervalu <0; 1>,
-monitorující ukazatel podílu cizích zdrojů k celkovým aktivům byl u 106 územních samosprávných celků (98 obcí a 8 krajů) vyšší než 25 %.
Do kategorie územních samosprávných celků s vyšší mírou rizika hospodaření se zařadilo 10 obcí. Tyto obce vykázaly překročení hraničních hodnot všech tří monitorujících ukazatelů současně.
Výsledné hodnoty ukazatelů pouze indikují možné riziko hospodářských problémů, ale nutně neznamenají, že je obec v tíživé finanční situaci. To lze vyhodnotit až na základě důkladnější analýzy finančních a účetních výkazů.
Výsledné hodnoty ukazatelů monitoringu hospodaření ÚSC jsou veřejně dostupné na informačním portálu Monitor https://monitor.statnipokladna.cz/ (tabulku ukazatelů lze nalézt na profilu vybrané obce či kraje v záložce Monitoring a audit). (8.10.2019)
