Na konci června měla Česká republika téměř 10,67 milionu obyvatel. Od počátku roku vzrostl počet obyvatel o 18,8 tisíce. Veškerý přírůstek zajistila zahraniční migrace. Živě narozených dětí bylo o 2,1 tisíce méně než zemřelých osob. Sňatků opět meziročně přibylo.
Podle předběžné statistické bilance se počet obyvatel České republiky mezi 1. lednem a 30. červnem navýšil o 18,8 tisíce na necelých 10,67 milionu. Veškerý růst zajistila zahraniční migrace, jejíž saldo činilo 20,9 tisíce osob. Přirozená měna naopak působila ve směru úbytku obyvatelstva, když počet živě narozených dětí byl o 2,1 tisíce nižší než počet zemřelých osob.
Během prvního pololetí se podle předběžných údajů živě narodilo 54,7 tisíce dětí, o 1,8 tisíce méně než ve stejném období roku 2018. Téměř 25,9 tisíce dětí se narodilo prvorodičkám, 21,0 tisíce dětí bylo druhorozených a u 7,9 tisíce dětí šlo o třetí či další živě narozené dítě matky. Meziročně nižší byl počet dětí jak u vdaných, tak u nevdaných žen. Podíl dětí narozených mimo manželství, který v roce 2018 poprvé po dvaceti letech klesl, se meziročně dále snížil ze 48,6 % v 1. pololetí roku 2018 na letošních 48,2 %. Nejvíce dětí, více jak jednu pětinu, porodily ženy ve věku 29 až 31 let. U prvorodiček převažovaly
(z 34 %) ženy ve věku 27–30 let.
V období měsíců leden až červen podle předběžných údajů zemřelo 56,8 tisíce obyvatel Česka, o 1,6 tisíce méně než v prvním pololetí předchozího roku. Nejvyšší byl počet zemřelých v lednu (10,4 tisíce), zatímco v roce 2018 to bylo v březnu. Mezi zemřelými bylo 28,9 tisíce mužů a 27,9 tisíce žen. Nejvíce zemřelých, 9,6 tisíce, bylo ve věku 85–89 let. Tato věková skupina převažovala také u zemřelých žen, zatímco u zemřelých mužů bylo nejvíce 70–74letých. Před dosažením jednoho roku věku zemřelo 151 dětí, resp. 28 z deseti tisíc živě narozených.
Podle předběžných údajů se v prvním pololetí letošního roku konalo 22,4 tisíce sňatků, o necelých 0,6 tisíce více než v témže období roku 2018. Téměř polovina z nich, 10,5 tisíce, připadla na měsíc červen. Dvě třetiny párů snoubenců tvořili dosud svobodný muž a svobodná žena (14,7 tisíce sňatků). Druhou nejpočetnější skupinu snoubenců představovaly páry dvou rozvedených osob (3,2 tisíce). Z pohledu věku při uzavření manželství byli mezi ženichy nejpočetnější 30–34letí a mezi nevěstami 25–29leté.
Podle dosud dostupných údajů nabylo do konce června právní moci 12,2 tisíce rozsudků o rozvodu, meziročně o 0,2 tisíce méně. V šedesáti procentech rozvedených manželství žily nezletilé děti, těchto dětí bylo celkem 11,5 tisíce. Naopak 4,9 tisíce rozvodů se dotýkalo manželů bez nezletilých dětí. Většina mužů a žen, čtyři pětiny, se rozváděla poprvé.
Zahraničním stěhováním se zvětšila populace České republiky během prvního pololetí o 20,9 tisíce osob. Hodnota salda byla meziročně vyšší o 2,7 tisíce. Ze zahraničí se do České republiky přistěhovalo 34,1 tisíce osob, naopak 13,2 tisíce osob se z ní vystěhovalo. Ve srovnání s prvním pololetím roku 2018 zesílily oba proudy migrace. Zahraničnímu stěhování nadále dominují občané Ukrajiny. Převažovali jak mezi přistěhovalými, tak vystěhovalými, měli i nejvyšší saldo stěhování (8,6 tisíce). Druhé nejvyšší bylo saldo s občany Slovenska (2,1 tisíce), na dalších místech pak s občany Ruska (1,1 tisíce) a Rumunska (1,1 tisíce). Bilance zahraničního stěhování českých občanů byla záporná (-0,6 tisíce). (11.9.2019)
