Zájem o alternativní potraviny v českých obchodech roste. Hlavní slovo bude mít zákazník

Zájem o alternativní potraviny mezi českými spotřebiteli stabilně roste. Významnými faktory při rozhodování zůstává cena a také chuť. Spotřebitelům stále ovšem chybí dostatek informací a zkušeností při výběru rostlinných náhražek živočišných produktů. Kupují je přitom nejen vegetariáni. Shodli se na tom účastníci odborného semináře nazvaného Alternativní potraviny jako příležitost pro výrobce i obchod, který zorganizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) ve spolupráci s Radou kvality České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Záštitu poskytli ministr zemědělství Marek Výborný a Ministerstvo zdravotnictví.

„Alternativní potraviny představují vedle reformulovaných a udržitelně vyrobených potravin jeden z velkých trendů současnosti. Změny klimatu i aktuální energetická krize jasně ukázaly, že změny v přístupu k produkci potravin jsou nejen nevyhnutelné, ale hodiny doslova ukazují za pět minut dvanáct,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR, a dodal: „Alternativní potraviny nevnímám jako nějakou hrozbu. Naopak se domnívám, že je to nejen pro výrobce potravin, ale i pro retail obrovská šance. Velice mě těší, že již existuje celá řada českých výrobců, kteří se alternativních potravin nebojí a v této souvislosti investují a inovují.“

Jindřich Fialka, vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství, v souvislosti s alternativními potravinami zmínil problém s jejich označováním. Jednotlivé evropské země se vydaly cestou zákazů, které mají zabránit jejich zaměnitelnosti s živočišnými produkty, jež mají nahradit, například s mlékem nebo s masnými výrobky. „Pro spotřebitele jsou často názvy a zobrazení alternativ zavádějící a matoucí. Za ideální považuji harmonizaci pravidel na úrovni EU,“ zdůraznil J. Fialka. Za Ministerstvo průmyslu a obchodu informoval Pavel Vinkler, ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání a 1. místopředseda Rady kvality ČR: „Uvědomujeme si, že jen zdravá populace může prosperovat a být ekonomicky úspěšná. Správné stravování považuji za základ, i proto jsme neváhali a do pořádání tohoto semináře jsme se aktivně zapojili.“

Podle Martina Krystiána, předsedy Platformy pro alternativní potraviny Potravinářské komory České republiky a generálního ředitele mlékárny OLMA, je však legislativní prostředí pro alternativní potraviny v ČR teprve na počátku. To se týká zejména oblasti označování potravin a nastavení vhodné výrobní praxe. „Označování alternativních výrobků je otázka, která se intenzivně řeší v řadě evropských zemí i celosvětově. Vždy však platí, že zákazník nesmí být v žádném případě označením klamán. Důležitá je tedy především odpovědná a seriózní komunikace výživové hodnoty a vlivu na životní prostředí, a to jak v případě rostlinných, tak i živočišných potravin,“ upozornil M. Krystián.

Alternativní potraviny mohou mít vedle udržitelnosti pozitivní vliv i v boji s pandemií obezity a s řešením potravinových intolerancí. Podíl obezity v Česku za posledních 15 let stoupl o více než 30 %. V současnosti se s ní potýká 19 % české populace. „Léčba obezity nás ročně stojí 30 miliard korun, což představuje 10 % nákladů na zdravotní systém. Na špatné stravování připadá 23 % všech předčasných úmrtí u nás. Podle údajů Eurostatu z roku 2019 až 49 % Čechů nesní ani jednu porci ovoce a zeleniny denně,“ informovala Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu. Správně zvolená náhrada může mít výrazné přínosy pro zdraví člověka. Složení by však mělo být v souladu s nutričními doporučeními.

Tereza Trávníčková z organizace ProVeg shrnula, jak se mění stravovací návyky Čechů směrem k rostlinným alternativám, a vyzvala producenty, aby se stali součástí změny. „Cena hraje zásadní roli při rozhodování spotřebitelů. Nabídněte rostlinné produkty za přijatelné ceny a směřujte k cenové paritě. Dejte spotřebitelům možnost produkty vyzkoušet. Mnoho lidí neví, jak rostlinné produkty chutnají,“ doporučila T. Trávníčková potravinářům. Obchody by pak měly rozšiřovat rostlinnou nabídku napříč kategoriemi a zredukovat stávající produktové portfolio.

„Hlavním hybatelem vývoje jsou zákazníci. Roste poptávka, ale problém je často s dostupností, cenou a se složením. Výrobci a potravináři na to reagují a nabídka roste. Dnes máme na trhu 664 rostlinných alternativ mléka a mléčných výrobků a 372 rostlinných alternativ k masu a masným výrobkům,“ konstatoval Patrik Dojčinovič, viceprezident SOCR ČR, a dodal: „Závazkem maloobchodu je reformulace a vznik privátních značek alternativních potravin, navyšování počtu zdravých potravin v sortimentu a stanovení konkrétních cílů v prodejích.“

S jeho závěry souhlasili přítomní zástupci obchodních řetězců Albert, Kaufland a Tesco a online obchodu Košík.cz, kteří představili své strategie a plány rozvoje alternativních potravin, edukace zákazníků a příklady alternativních potravin svých privátních značek.

„Těší mě, že dialog funguje. Na potřebě navyšování nabídky alternativních potraviny se shodujeme nejen v rámci celého potravinářsko-dodavatelského řetězce, ale i s lékaři a dalšími odborníky na výživu. Registrujeme i vůli ze strany státu a Evropské komise. Shodujeme se rovněž na tom, že zásadním hlediskem pro navyšování prodejů alternativních potravin jsou i socioekonomická hlediska. Řada spotřebitelů, především z nízkopříjmových skupin, si v současnosti nemůže dovolit nakupovat zdravější potraviny. Pokud budou alternativní potraviny dražší než živočišné potraviny, které mají nahradit, bude to vždy představovat brzdu jejich rozvoje,“ uzavřel T. Prouza. (14.9.2023)