Zájem zaměstnanců o benefity z oblasti podpory duševního zdraví skokově vzrostl. Kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím opatřením se totiž lidé cítí více vystaveni stresu. Protože stres má často vliv i na jejich pracovní výkon, roste zároveň i počet firem, které svým lidem začínají tyto benefity nabízet. V kancelářských oborech je například poskytuje ve spolupráci s psychology a kouči až 40 % zaměstnavatelů. Vyplývá to z šetření asociace ABSL, která v ČR sdružuje centra podnikových, IT a zákaznických služeb.
Dle asociace ABSL by benefitů souvisejících s podporou duševního zdraví využila polovina pracovníků, další třetina by to zvažovala. „Z našeho šetření vyplynulo, že největší zájem mají zaměstnanci o individuální konzultace a mindfulness kurzy. Řada zaměstnavatelů zejména z kancelářských oborů tak již spolupracuje s externími i interními psychology a kouči a tyto služby svým pracovníkům nabízí,“ říká ředitel asociace ABSL Jonathan Appleton s tím, že největší zájem o tyto služby projevují především mladší generace pracovníků, nejčastěji jde o skupinu pod 30 let. Zatímco v dubnu 2020 se dle průzkumu společnosti Soulmio nějakým způsobem staralo o duševní zdraví svých zaměstnanců pouze 18 % zaměstnavatelů, v říjnu téhož roku už to bylo 31 %. V kancelářských oborech pak jejich podíl v roce 2021 vystoupal dokonce na 40 %. Nejčastěji se jedná o vzdělávání v oblasti duševního zdraví a well-beingu, mindfulness kurzy a workshopy, osobní konzultace s psychologem či koučem a možnost využít krizovou linku. Cílem je pomoci zaměstnancům překonat pocity izolace, stres a obavy z budoucnosti.
Psychické zdraví zhoršila pandemie koronaviru
Zvýšený zájem zaměstnanců o tyto benefity souvisí především s pandemií Covidu-19, která se na duševním zdraví lidí výrazně podepsala. Dokládá to i nedávná studie The mental health emergency, v rámci níž uvedla více než polovina dospělých (60 %) a více než dvě třetiny mladých lidí (68 %), že se jejich duševní zdraví zhoršilo právě během lockdownu. Nárůst depresivních a úzkostných stavů potvrzuje řada světových i českých studií. Podíl na tom mají jak obavy z nemoci Covid-19, tak i zavedená restriktivní opatření, která způsobují izolaci, přesun lidí na home office nebo uzavření škol. „Společnost ovládla celková nejistota a je tedy i na zaměstnavatelích, aby své pracovníky v těchto nelehkých časech podrželi a nabídli jim patřičnou oporu. Náš obor jde v tomto ohledu svým lidem rychle vstříc, příkladem mohou být programy našich členů, k nimž patří například SAP Services, ABInBev či Deutsche Telekom Services Europe Czech Republic,“ říká Jonathan Appleton.
Nižší produktivita práce i ekonomický dopad
Z podpory duševní pohody zaměstnanců profitují i samotní zaměstnavatelé. Duševní nepohoda má totiž výrazný vliv na pracovní výkon i fluktuaci. Dle průzkumu společnosti Grafton Recruitment zažívá v práci alespoň někdy stres 86 % lidí, což je zhruba stejně jako v loňském roce. Na dvojnásobek však vzrostl počet těch, kteří uvádí nárůst stresu v osobním životě. Jde zejména o pracovníky, kteří se s vypuknutím pandemie přesunuli na home office a do online prostředí. Chybí jim přímá sociální interakce a často bojují se smazáváním hranic mezi pracovním a osobním životem. „Investice do jejich podpory se v každém ohledu vyplácí. Náklady na prevenci duševního zdraví jsou dle World Health Organization průměrně 4x menší než případné ztráty z důvodu snížené produktivity zaměstnanců,“ říká Jonathan Appleton a dodává: „Pracovníci, kteří se cítí dobře jsou ve své práci spokojenější, díky čemuž nemají potřebu změny a jsou ke svému zaměstnavateli loajálnější. Starost o duševní zdraví lidí ve firmě je tedy jednou cest, jak snížit nejen ušlé náklady, ale také fluktuaci pracovníků a tento fakt si uvědomuje stále více zaměstnavatelů.“ (14.12.2021)
