Posunutí termínu zákazu používání neekologických kotlů na tuhá paliva je podle prodejců otopné techniky jen odkladem nevyhnutelného problému. Kotle stále zbývá vyměnit ve čtvrt milionu domácností, aktuální prodeje přitom naznačují, že výměna se do 1. září 2024 dotkne jen části z nich. Důvodem je aktuální nedostupnost nových zařízení i váhavý přístup uživatelů. Ti vnímají nejistotu u dodávek plynu, zároveň kvůli zdražování více zvažují své výdaje. Všichni navíc i přes vypsané dotační tituly na příspěvek na nový zdroj tepla nedosáhnou.
Kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy bude možné vyměňovat až do 1. září 2024. Dvouletý odklad zákazu provozu těchto zařízení zdůvodnila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková snahou o ulehčení domácnostem zatíženým inflací, růstem cen energií či úvahami o odklonu plynu. Podle odborníků je však kromě toho nutné zmínit i další důvody. „Samozřejmě kvůli vývoji cen komodit lze nyní jen těžko vybírat zdroj tepla na příští roky. Zároveň ale nesmí být opomenuta skutečnost, že vyměnit kotle v původním termínu bylo absolutně nereálné. Důvodem je mimo jiné i jejich aktuální nedostupnost, v některých případech se na dodání čeká i rok,“ řekl Roman Švantner, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem otopné techniky.
Podle něj však odklad termínu neznamená, že by se aktuálně stále velké množství nevyhovujících kotlů do září 2024 opravdu stihlo vyměnit. A zatímco ministerstvo životního prostředí zmiňuje, že se problém týká více než 150 tisíc domácností, podle Švantnera je jich okolo čtvrt milionu. „Odložení termínu znamená pouze posunutí problému o 2 roky. V posledních letech se v Česku prodává mezi 15 a 20 tisíci moderních kotlů na tuhá paliva ročně. Potřebujeme jich ale vyměnit 250 tisíc. Pro nás jako dodavatele se toho z hlediska poptávek moc nezmění – akorát se rozloží do delšího časového úseku,“ řekl Švantner.
Hlavním důvodem průtahů při pořizování nového kotle jsou zejména dodávky jednotlivých komponent a materiálů pro nová zařízení. Dodavatelé se musí také vyrovnávat s kolísáním cen materiálů, tento faktor však pro ně v současné době přestává mít hlavní význam. „Naopak se zvyšuje důležitost rychlosti dodání zboží, ta je v posledních měsících naprosto klíčová,“ řekl Švantner.
Lidé více zvažují velké investice, dotace nepokryjí všechny domácnosti
Kromě průtahů v dodavatelském řetězci však do procesu výměny kotlů v Českých domácnostech zasahuje i spotřebitelské chování. Poptávky po náhradách neekologických zdrojů vytápění totiž v posledních dvou letech výrazněji nerostly. A to i přes skutečnost, že původně mělo být používání kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy zakázáno už 1. září letošního roku. V současnosti pak do situace promlouvá i zdražování, spotřebitelé se tak do koupě nového zdroje vytápění stále příliš nehrnou. „Lidé začínají obracet každou korunu a ne každý má po ruce 200 tisíc korun na rekonstrukci kotelny. I přes existenci dotačních titulů je prakticky jisté, že nebudou stačit pro všechny. Navíc vše je nutné nejdříve zaplatit a o dotaci žádat zpětně,“ zdůvodnil problém Švantner.
Do výměny kotlů na tuhá paliva 1. a 2. třídy vstupuje i faktor nejistoty týkající se dodávek ruského plynu. „Panika ohledně plynu se již projevuje – spousta lidí, kteří původně chtěli kondenzační kotel na plyn, dnes váhá a uvažuje o jiném zdroji tepla. Obrovský nárůst nastává v poptávce u tepelných čerpadel v kombinaci s fotovoltaikou a soláry,“ řekl Roman Švantner.
Preference většiny uživatelů z minulých let však zároveň ukazují na jejich konzervativní přístup. Při výměně starého kotle na tuhá paliva totiž sahali zpravidla ke stejnému, pouze ekologičtějšímu typu, případně volili právě zmíněný plynový kondenzační kotel. „Nyní si lidé touto volbou nejsou jisti, zároveň ale počítáme s tím, že domácností, které by plánovaly přechod z kotle na tuhá paliva rovnou na tepelné čerpadlo, nebude ani v následujících měsících většina, i kvůli zmíněné finanční náročnosti. Plynové kondenzační kotle nicméně i tak stále zůstávají dobrou a ekonomickou volbou jak z hlediska pořizovacích nákladů, tak z hlediska nákladů na provoz,“ uzavřel Švantner. (23.5.2022)