Sestry Kamila a Pavla Novotná z Mladé Boleslavi vyvinuly unikátní konstrukční systém pro stavbu nízkoenergetických domů. Revoluční nápad v bydlení a první koncepty ale nevznikly v Čechách, nýbrž v Austrálii, kam se Kamila odstěhovala v roce 2006. S úspěšným projektem a nově založenou firmou chtěly sestry expandovat na evropský trh. Legislativa EU však vyžadovala zásadní inovaci produktu.
„Podobně jako většina startupů i my jsme čelily hlavnímu problému s nedostatkem financí. Po založení firmy bylo potřeba co nejdříve začít s vývojem. Vzhledem k absenci účetní historie nebylo možné získat komerční úvěr a bohužel i většina dotačních programů vyžadovala minimálně dvě uzavřená účetní období,“ říká Pavla Novotná (na snímku) a dodává: „Až díky programu SIC pro startupy a následnému propojení s experty z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT se nám podařilo úspěšně dokončit analýzu evropského trhu a rozpracovat nový koncept uplatnitelný v EU.“
Odlišné podmínky pro podnikání i klima ČR a Austrálie. Jak to ovlivnilo začátek vašeho projektu?
Pavla Novotná: Před emigrací do Austrálie pracovala Kamila, tak jako mnoho rodáků z Mladoboleslavska, v automobilovém průmyslu. Fascinovala jí míra technických inovací a automatizace procesů. Její srdce ale bilo spíš pro architekturu, ekologii a udržitelný způsob života.
V Austrálii si vyzkoušela práci na různých, často i nekvalifikovaných pozicích a vybudovala si během let dostatek zkušeností s místní kulturou, trhem a podnikatelským prostředím. Ve chvíli, kdy se rozhodla usadit, začala se poohlížet na trhu s nemovitostmi, aby po vzoru Australanů naspořené peníze nespotřebovala, ale investovala.
Nevalná australská nabídka, převážně nekvalitních domů, jí donutila celou investici přeplánovat. Australské domy jsou v porovnání kvality velmi daleko za komfortem, na který jsme zvyklí v Evropě. I přes velké rozdíly denních a nočních teplot mají domy často špatnou či žádnou izolaci. Starší domy postrádají jakékoli topení, což vede k tomu, že ranní teplota v průměrném domě se tak v průběhu zimních měsíců pohybuje kolem 10°C.
Co bylo hlavním milníkem pro realizaci snu o vlastní firmě?
Kamila se rozhodla navrhnout si dům sama. Jelikož si ho chtěla také sama postavit, vrhla se rovnou na návrh konstrukčního systému pro stavbu. Svou ideu a následně i proces návrhu sdílela na sociálních mediích. Dostala nečekaně pozitivní zpětnou vazbu a množství žádostí o sdílení konceptu či postavení stejného domku. Díky tomu se rozhodla na daném konceptu postavit firmu a změnit tak celé odvětví stavebnictví, které za obory jako je strojírenství nebo automobilový průmysl, zaostávalo až o desetiletí.
V roce 2015 tak založila v Austrálii firmu ecokit, která vyvinula konstrukční systém pro stavbu nízkoenergetických prefabrikovaných domů z moderních udržitelných materiálů jako je kvalitní lepené dřevo, doplněných o nejmodernější koncepty a technologie, které jsou v odvětví stavebnictví k dispozici. Například ventilace s rekuperací, neprůvzdušná obálka, inteligentní membrány, koncept pasivního domu a další.
Vy jste se k sestřinu nápadu připojila až později. Díky tomu nevznikly první dva prototypy domů ecokit® v Austrálii, ale už v ČR. Čím to bylo způsobené?
Především nedostatečnou kvalifikací a nedostupností technologií na australském trhu. Otázka, zda máme využít všech získaných zkušeností a představit moderní konstrukční systém a celou ideu udržitelného bydlení i na českém, respektive evropském trhu visela ve vzduchu téměř od začátku naší spolupráce. Český trh a podnikatelské prostředí jsme dobře znaly. Doufaly jsme, že stačí jen upravit produkt na míru zákonům a standardům v EU a přeložit web do češtiny. Nebylo to ale nakonec tak jednoduché.
V čem byla tedy hlavní překážka?
Z naší analýzy evropského trhu vyplynulo, že produkt, podobný australskému systému ecokit®, má na EU trhu své místo. Mělo to však háček – normy a standardy jsou natolik odlišné, že bylo třeba vyvinout speciální verzi pro evropský trh. Vzhledem k odlišnostem obou trhů, odlišné kvalifikaci pracovní síly a míře dostupných technologií jsme se rozhodly založit zcela nezávislou firmu ecokit ČR, vyvinout nový produkt vyhovující EU normám a uvést ho na evropský trh samostatně, nezávisle na Austrálii. Firmu jsme založily se sídlem v rodné Mladé Boleslavi, což se brzy prokázalo být dobrým rozhodnutím.
Jako začínající firma jste čelili řadě problémů a výzev, včetně nedostatku financí nebo expertízy. Pavla se posléze rozhodla využít podpory SIC v podobě Startup voucheru. Jak konkrétně vám tento program pomohl?
V první polovině letošního roku probíhal vývoj základního konceptu nového produktu vhodného pro EU prostředí. Nejednalo se o kompletní vývoj. Ten je časově i finančně náročnější. V rámci projektu spolufinancovaného SIC jsme však provedli důkladnou analýzu jednotlivých aspektů, ve kterých australský produkt nevyhovoval EU normám.
Ale nejen to, vzaly jsme v potaz odlišný způsob života a zvyklostí v oblasti bydlení mezi občany Austrálie a EU. V neposlední řadě samozřejmě také odlišné normy a rozhodly se navrhnout zcela nový produkt na míru EU trhu.
Ve chvíli, kdy jsme měly jasno, co musí nový produkt splňovat, bylo nezbytné projít druhou fází – důkladným průzkumem existujících řešení, které jsou pro koncové zákazníky substitutem našeho produktu a následný brainstorming ohledně toho, jakým směrem se s naším evropským systémem vydat.
V jaké fázi vstoupili do projektu odborníci z UCEEB ČVUT?
Jakmile jsme měli jasno o konceptu konstrukčního systému, potřebovaly jsme získat více detailů. Analyzovat a otestovat systém alespoň ve dvou nejdůležitějších oblastech – z hlediska statiky a energetiky. V rámci projektu tak vznikla podrobná analýza trhu, konkurence, dostupných technologií a konkurenčních řešení, až po výrobu testovacích těles a testování jejich pevnosti.
Od začátku projektu jsme věděly, že v každé fázi projektu budeme potřebovat odborníky s teoretickými i praktickými zkušenostmi, jejichž srdce bije pro vývoj a inovace. A tak jsme se na doporučení SIC rozhodly oslovit UCEEB ČVUT, přestože na získání Startup voucheru nebyla spolupráce s výzkumnou organizací požadavkem.
Byla to vaše první spolupráce s výzkumnou organizací? Překvapilo vás něco?
Ano, jednalo se o první spolupráci s výzkumnou organizací a probíhala nad očekávání skvěle. Tady byl zbořen jeden z mýtů a obav, které jsme na začátku identifikovaly – a to že prostředí univerzity bude zkostnatělé, neznalé nejnovějších trendů a inovací ze světa a až příliš orientované na teorii. Nemohly jsme se víc mýlit.
Spolupráce s UCEEB ČVUT byla tak špičková, že v ní pokračujeme i po dokončení původního projektu – dál pracujeme na konceptu, který jsme společně vyvinuli a rozpracováváme další detaily.
V průběhu spolupráce jsme vždy dostaly k ruce odborníky na jednotlivé oblasti, ať už se jednalo o vývoj dřevěných konstrukcí a jejich spojů, statiku, energetiku nebo testování zkušebních těles. Jsme opravdu překvapené velmi vysokou kvalitou odbornosti jednotlivých pracovníků i výbavou, kterou má UCEEB ČVUT k dispozici.
