Česká republika je posledním státem Evropské unie, kterému dosud chybí speciální zákon o soukromých bezpečnostních službách (SBS). Experti společnosti SECURITAS ČR a další odborníci přitom upozorňují, že letos v lednu je to už „rekordních“ 30 let od termínu, kdy měl v roce 1994 podle návrhu tehdejší vlády zákon vejít v platnost. Legislativa, která má přinést zvýšení úrovně bezpečnosti a státní úspory, u nás dosud opakovaně figuruje pouze v programech vlád.
PRAHA 30. ledna 2024 – Od „divokých devadesátých“ až dodnes v České republice platí, že se bezpečnostní služby řadí mezi běžnou podnikatelskou činnost posuzovanou podle živnostenského zákona. „Neexistence speciální legislativy pro segment komerční bezpečnosti má trvale negativní vliv na úroveň služeb a podmínky, v jakých pracují desítky tisíc lidí, navíc zde stát přichází o značné peníze. Na tom, že je to potřeba řešit, se shodujeme i s dalšími odborníky z bezpečnostních společností ve sdružení zaměstnavatelů Security Club,“ komentuje Pavel Adamovský, ředitel největší tuzemské bezpečnostní agentury SECURITAS ČR. „Je proto až kuriózní číst vládní návrh z roku 1993 podepsaný Václavem Klausem a Janem Rumlem, který se chystal uvést tento zákon v platnost už k 1. lednu 1994. Ačkoli některé verze zákona o SBS navrhované v průběhu let nebyly šťastné, základní dobrá myšlenka – svěřit soukromé bezpečnostní služby do kompetence ministerstva vnitra a zlepšit jejich úroveň i možnosti spolupráce – zůstala po 30 let bohužel jen na úrovni teorie.“
Strážných je víc než policistů – jakou úroveň mají jejich služby?
Odborníci se shodují, že speciální zákon o SBS je potřeba hlavně proto, aby se stanovily minimální standardy jak pro bezpečnostní pracovníky (zdravotní stav, kvalifikace, bezúhonnost a spolehlivost), tak pro firmy, které bezpečnostní služby poskytují. Jasná definice kompetencí by pak umožnila lepší spolupráci mezi státními složkami, například integrovaným záchranným systémem, a komerčními bezpečnostními službami. Kolika lidí a firem se to týká? „Aktuálně je na trhu 6 698 živnostenských oprávnění, z toho 316 koncesních listin pro soukromé detektivy a 1 974 pro technické služby pro ochranu majetku a osob – což je v evropském srovnání velmi vysoké číslo. S novým zákonem a po určení odůvodnitelných požadavků na udělení licence by se tento počet určitě snížil, odpadli by totiž nespolehliví dodavatelé,“ říká Radek Zapletal, tajemník Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR. „Zákon by měl také bezprostřední vliv na kvalitu práce zaměstnanců SBS, kterých je k 31. 12. 2023 celkem 44 216, z toho 900 soukromých detektivů – tedy víc, než je například příslušníků Policie ČR. “
Výběrová řízení vypsaná na dotace pro zdravotně postižené – běžná praxe
„Podle našeho výpočtu k lednu 2024 činí minimální mzdový náklad na objekt, který je střežen jedním zaměstnancem po dobu 24 hodin po celý měsíc, zhruba 202 Kč na jednu hodinu střežení,“ říká Radek Zapletal. „Přesto se ve státních výběrových řízeních na bezpečnostní agentury opakovaně objevují zcela směšné částky, například o 30 % nižší, než je aktuální minimální mzdový náklad. To svědčí o šedé ekonomice, kterou výběrovými řízeními podporuje sám stát. Problém je často v dotacích na zaměstnávání zdravotně postižených – zákon o SBS by právě měl řešit, za jakých okolností a na jakých pozicích je práce v bezpečnostním oboru, která často vyžaduje fyzickou zdatnost a další kompetence, k takovému využívání dotací vhodná.“
Technologie a jejich integrace ve správných rukou
Podle Pavla Adamovského i Radka Zapletala by dobře formulovaný zákon o SBS měl přinést lepší koordinaci například s policií, hasiči a zdravotní záchrannou službou, což by nejen při živelních pohromách a mimořádných událostech mohlo vést ke značným úsporám státního rozpočtu. To se týká i zabezpečovacích a sledovacích technologií. „Dnes neexistují zákonné podmínky pro subjekty, které smějí komerčně zajišťovat kamerový dohled, na druhé straně úřady de facto brání zavádění autonomních systémů, jako jsou například strážní drony a roboty – snadno se tak může stát, že se tyto technologie buď dostanou do nedůvěryhodných rukou, nebo v případě druhého extrému, že nás jejich zavádění do praxe úplně mine. Navíc by koordinace soukromých a státních zabezpečovacích systémů opět uspořila peníze a zvýšila bezpečnost veřejnosti,“ uzavírá Pavel Adamovský.
30 let zákona o soukromých bezpečnostních službách
