Zalando padá do ztráty, lidé kvůli inflaci přestávají nakupovat zejména oděvy a obuv střední cenové kategorie, mohou se „ulouct“ po slevách

Komentář Lukáše Kovandy

Lidé mají kvůli inflaci méně peněz, takže přestávají nakupovat oblečení a obuv střední cenové kategorie, plyne z dnes zveřejněných údajů společnosti Zalando. Ta je největším provozovatelem e-shopů s oblečením a obuví v Evropě, od roku 2018 působí také v Česku.

V Česku letos oděvy a obuv zdraží nejvýrazněji od 90. let. Lidé v ČR přitom v uplynulém čtvrtstoletí byli zvyklí na jen drobné nárůsty cen oblečení a obuvi. A protože byl růst mezd citelně rychlejší než růst cen oblečení a obuvi, reálně – ve vztahu k výši průměrné mzdy v ČR – tyto položky od počátku milénia zlevnily o desítky procent. Jinými slovy, za průměrnou mzdu si člověk koupil v roce 2021 opravdu znatelně více obuvi nebo oděvů než za průměrnou mzdu v roce 2000.

Jenže i segment oblečení a oděvů neblaze zasahuje současná prudká celoevropská inflační vlna. Lidé po celé Evropě, včetně ČR, se podle Zalanda mohou doslova „utlouct“ po slevách. O slevové nabídky je větší zájem než před nástupem inflace. Navíc opadá zájem o oděvy a obuv střední cenové kategorie. Zajímavé přitom je, že sháňka po luxusním zboží nejvyšší cenové kategorie nijak neopadá.

Zdá se tedy, že současná inflační krize nejhůře doléhá na střední vrstvy. Nejen v Česku, ale i jinde v Evropě. Tyto vrstvy se musí uchylovat k nákupu toho nejlevnějšího oděvního zboží nebo nejlacinější obuvi. Bohatí lidé přitom nadále nakupují, jak byli zvyklí. Ti se totiž mohou lépe než střední třída popasovat s růstem cen energií, pohonných hmot, bydlení nebo i potravin. Prostě proto, že si díky nadprůměrnému příjmu vytváří tlustší finanční polštář, jenž ochraňuje jejich životní úroveň právě i v době rapidní inflace.

Celkově ovšem tržby, jež firma Zalando rovněž zveřejnila dnes, zaostaly za očekáváním. Firma se propadla do nejhlubší ztráty od prvního čtvrtletí 2020, kdy ji dolů stáhla tehdy začínající pandemie. Její akcie se dnes v reakci propadly o skoro pět procent. Důvodem propadu je celkově neuspokojivá poptávka po oblečení a obuvi v celé Evropě. Ale také to, ani firmy jako Zalando, jež kvůli inflaci mají vyšší náklady, nejsou s to přenášet veškeré své takto rostoucí náklady na zákazníky.

Benzín a nafta prudce zdražují kvůli chystanému embargu EU na dovoz ruské ropy a paliv. Hrozí „dieselový hladomor“

Pohonné hmoty druhý týden po sobě zdražily o desítky haléřů, tempo bylo rychlejší než v předchozím týdnu. Cena benzinu od minulé středy stoupla v průměru o 50 haléřů na 43,22 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 62 haléřů více než před týdnem, nyní stojí průměrných 45,57 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Na rekordní maxima vystoupaly ceny benzinu i nafty kolem 10. března v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, benzin stál v průměru víc než 47 korun za litr, průměrná cena litru dieselu přesáhla 49,50 koruny.

Ceny pohonných hmot citelně porostou i v příštích sedmi dnech, a to v rozsahu vyšších desítek haléřů na litr. Důvodem je markantní zdražování velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Například cena nafty se tam v pondělí tento týden vyšplhala v přepočtu až na více než 29 900 korun, plyne z dat Bloomberg. To je nejvyšší cena od letošního 8. března. Právě z velké části v důsledku zdražování paliv v první polovině března se ceny benzinu a nafty dostaly na uvedený cenový rekord. Přispěla k tomu tehdy také maržová politika rafinérií a čerpacích stanic, resp. to, že tyto marže byly stanovovány nadměrně.

Od zavedení vládních kontrol marží čerpacích stanic v polovině března se závažnost tohoto problému snížila, ovšem zejména na úrovni rafinérií historicky rekordní marže evidentně zůstávají. Například maďarský MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, včera oznámil, že nezveřejní svoji rafinační marži za měsíc duben. Zřejmě by byla opět rekordní či poblíž březnového rekordu, takže by MOL měl kvůli tomu negativní publicitu. Rekordní marže je totiž především výsledkem rafinace výrazně zlevněné ruské ropy. Ropné produkty, jako je benzin či nafta, se pak ovšem prodávají za ceny, které žádnou slevu vstupní suroviny neodrážejí. MOL neuveřejní svoji rafinační marži poprvé od roku 2012, kdy s jejím zveřejňováním začal.

Zmíněné zdražování paliv na burze v Rotterdamu zrcadlí obavu obchodníků z dopadu chystaného embarga EU na ruskou ropu. EU také zvažuje, že znemožní pojišťování tankerů převážejících ruskou ropu. Evropě tak hrozí nejen nedostatek ropy, ale také paliv. Například takřka polovina dováženého dieselového paliva pochází z Ruska. Nelze tedy vyloučit evropský „dieselový hladomor“. Obava z něj je klíčovým zdrojem zmíněného opětovného růstu cen velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. V příštím týdnu napjatá atmosféra v Rotterdamu nepoleví, takže benzín v ČR zdraží průměrně o zhruba osmdesát haléřů na litr a dostane se k úrovni 44 korun za litr, zatímco nafta zdraží o devadesátník na přibližně 46,50. (5.5.2022)