V pozdní době římské užívali k zakrývání oken žaluzií složených ze svislých prkének, otáčivých nahoře i dole kolem čepů v okenním rámu. R. 1712 vynalezl Francouz Godefroy ž. zasouvací, ze svislých prkének pohyblivých v žlábcích nahoře a dole a zasunovatelných, jedny na druhé, polovička na jednu stranu, polovička na druhou. Ž. nyní obvyklé, vytahovací, z vodorovných prkének, sklopitelných z vodorovné polohy až téměř do svislé, si dal patentovat r. 1812 pařížský truhlář Cochot.