Původ zámku není zatím znám. Babyloňané znali někdy v 3. tisíciletí z. západkový, až s 8 západkami, ve starém Egyptě znali vedle západkového z. i z. se zástrčkou posouvanou provázkem. Jakýsi zámek znali Řekové již někdy před 8. stol. př. Kr., neboť v Homérově Odyssei je řeč o „umně zahnutém klíči z kovu“. Staří Římané znali z. západkový a v době císařské i pružinový. Užívali z. různých tvarů, také z. visacích. Od 16. století se dělaly z. velmi složité, ale nevalně spolehlivé.
Kombinační z. (bez klíče). Nejstarší z. toho druhu je znám z technického obráz. rukopisu ital. technika J. Fontany (asi z r. 1420); skládá se z řady kotoučků, každý s písmenky na obvodu; natáčením kotoučků proti sobě lze vytvořit různá hesla, a podle známého hesla lze z. pak zpětným otáčením otevřít. Podobný zámek sestrojil r. 1778 franc. ipat Boissier, umožňoval prý na 49 mil. kombinací.
Patentní z. První p. z. sestrojil pokud je známo, r. 1778 angl. mechanik Barron, r. 1784 pak J. Bramah (vynálezce hydraulického lisu); B-ův z. zlepšil r. 1818 angl. mech. Chubb. R. 1848 sestrojil amer. mech. L. Yale známý patentní z. válcový.