Politika soudržnosti je klíčový investiční nástroj Evropské unie. Shodli se na tom představitelé šestnácti zemí sdružených v uskupení Přátelé koheze, kteří se zúčastnili 5. listopadu 2019 summitu na Pražském hradě.
Zástupci zemí skupiny Přátel koheze, kteří na pozvání českého premiéra Andreje Babiše přijeli do Prahy na společné jednání nad návrhem víceletého finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027, přijali společnou deklaraci (její kompletní znění naleznete na stránkách Úřadu vlády), v níž deklarují jednotný názor na návrh nového rozpočtu EU na další sedmileté období. Ze sedmnácti států účastnících se summitu se nepřipojila k deklaraci pouze Itálie, která je čistým plátcem do evropského rozpočtu a není formálním členem skupiny Přátel koheze. „Je to jasná zpráva pro ostatní členské země a pro Evropskou komisi,“ prohlásil český premiér Andrej Babiš.
V přijatém prohlášení se zúčastněné země shodly, že politika soudržnosti představuje klíčový investiční nástroj EU, který významně a viditelně přispěl ke skutečné konvergenci regionů a členských států v rámci EU a k fungování vnitřního trhu. Aby mohla i nadále pomáhat slabším členským zemím EU dohánět silnější ekonomiky, ale aby přispěla i k řešení nových výzev, jakými jsou změna klimatu, průmyslová transformace či stárnutí populace, je nutné v rámci celkového rozpočtu EU zachovat dosavadní objem financování kohezní politiky z let 2014–2020.
„Pro naše občany je to klíčový investiční nástroj Evropské unie, který významně přispívá k proměně regionu. I pro Českou republiku je to nejdůležitější – jsou to peníze na výstavbu dálnic, na výstavbu škol, mateřských škol, do zdravotnictví a dalších, které skutečně potřebujeme a kde z hlediska investic máme velký dluh,“ uvedl premiér Babiš.
Nezbytným předpokladem pro zajištění plynulého, účinného a efektivního provádění politiky soudržnosti je přitom flexibilita ve fázi programování a implementace. Členské země uskupení Přátelé koheze proto zdůrazňují nezbytnost dát jednotlivým členským zemím přiměřeně volnou ruku, aby společné evropské peníze mohly čerpat na projekty, které skutečně potřebují s ohledem na konkrétní hospodářské podmínky v daném členském státě či regionu.
Jednání na Pražském hradě se zúčastnili premiéři či zástupci vlád České republiky, Bulharska, Kypru, Chorvatska, Estonska, Řecka, Maďarska, Itálie, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska. Evropskou komisi, která předložila současný návrh nového víceletého finančního rámce, zastupoval komisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger.
„Návrh komise na kohezi, na investice, je v porovnání se stávajícím obdobím o 37 miliard eur nižší. Jsem přesvědčen, že v rozpočtu najdeme podstatně více peněz, které by mohly být použity lépe,“ poznamenal předseda vlády a konkrétně zmínil například rozpočtové rabaty, což jsou slevy z odvodů do společného rozpočtu, které byly zavedeny v roce 1984 z popudu tehdejší britské premiérky Margaret Thatcherové. Současný brexit je podle mínění kohezních zemí příležitostí tuto praxi ukončit. „Rabaty za minulý rok pro pět zemí činily téměř devět miliard eur a pro příští období to má být 14,5 miliardy eur. Je to věc, která nemá smysl a která zakládá nerovnost mezi členskými státy,“ upozornil Andrej Babiš.
Jednání skupiny Přátelé koheze orámovaly schůzky premiérů zemí Visegrádské čtyřky, jíž v současnosti Česká republika předsedá. Hlavním tématem jednání předsedů vlád České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska byla rovněž politika soudržnosti, ale politici se věnovali i problematice ochrany klimatu, rozšiřování EU a dalším evropským tématům.
Společná deklarace k víceletému finančnímu rámci 2021–2027
My, zástupci Bulharska, České republiky, Kypru, Chorvatska, Estonska, Řecka, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Malty, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska a Španělska jsme se sešli v Praze dne 5. listopadu 2019 u příležitosti summitu Přátel koheze, abychom diskutovali o společných názorech týkajících se víceletého finančního rámce 2021–2027. Přivítali jsme přítomnost evropského komisaře pro rozpočet a lidské zdroje G. H. Oettingera a Itálie.
Připomínáme deklaraci ze Sibiu, přijatou dne 9. května 2019, stejně jako novou Strategickou agendu EU, přijatou Evropskou radou dne 20. června 2019, které uznávají potřebu posílit soudržnost v EU, mimo jiné prostřednictvím dosažení vzestupné konvergence našich ekonomik udržitelným a sociálně inkluzivním způsobem;
odkazujeme se na deklaraci bratislavského summitu Přátel koheze ze dne 29. listopadu 2018, v němž jsou nastíněné hlavní zásady budoucího víceletého finančního rámce, na nichž se účastníci shodují a které zůstávají nadále platné;
znovu potvrzujeme, že silná, bezpečná a prosperující Evropa vyžaduje dostatečnou úroveň financování jak nových výzev, tak i stávajících politik vycházejících ze Smluv s jasnou evropskou přidanou hodnotou, konkrétně politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky;
opakujeme, že systém vlastních zdrojů musí být spravedlivý, racionalizovaný, zjednodušený a že odchod Spojeného království nabízí jedinečnou příležitost odstranit veškeré rabaty a korekce od roku 2021;
zdůrazňujeme, že dohody o víceletém finančním rámci by mělo být dosaženo včas, aby byl umožněn hladký přechod na další programové období, přičemž se musí jednat o vyvážený kompromis ve prospěch všech členských států a jejich občanů;
podtrhujeme, že s blížící se závěrečnou fází jednání o víceletém finančním rámci je nezbytné připomenout ústřední úlohu a význam politiky soudržnosti v rámci rozpočtu EU a zdůraznit, že přiměřené implementační podmínky jsou klíčové pro to, aby tato politika zajišťovala požadované přínosy pro regiony a členské státy, stejně jako pro jejich občany, a vytvářela tak přidanou hodnotu pro EU jako celek;
shodujeme se, že:
-
Politika soudržnosti představuje klíčový investiční nástroj EU, který významně a viditelně přispěl ke skutečné konvergenci regionů a členských států v rámci EU a k fungování vnitřního trhu, a tím napomohl k podpoře růstu, posílení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a také usnadnění přechodu na nízkouhlíkovou EU. Měla by se i nadále soustředit na své cíle založené na Smlouvách, jak je stanoveno v článku 174 SFEU, a významně přispívat ke snižování rozdílů v úrovni rozvoje mezi různými regiony a členskými státy. Zároveň je to také důležitý nástroj k řešení nových výzev, včetně změny klimatu, průmyslového transformace i demografických výzev. Je proto nezbytné zabezpečit financování politiky soudržnosti na úrovni VFR 2014–2020 v reálném vyjádření. Výrazné snížení rozpočtu obsažené v návrhu VFR 2021–2027 může být překážkou pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách.
-
V této souvislosti je flexibilita ve fázi programování a implementace nezbytným předpokladem pro zajištění plynulého, účinného a efektivního provádění politiky soudržnosti. Implementační pravidla, která hrají důležitou roli v dosahování skutečného dopadu politiky soudržnosti, by měla zajistit jak přátelské prostředí pro příjemce, tak přiměřenou flexibilitu pro regiony a členské státy při řešení jejich priorit a investičních potřeb s ohledem na různé a proměnlivé hospodářské podmínky v každém členském státě a regionu. Tento přístup by se měl rovněž odrazit v provádění cílů evropského semestru v rámci politiky soudržnosti.
-
Unijní míra spolufinancování v rámci sdíleného řízení by měla být zachována na úrovni současného období 2014–2020 s dostatečně pružnými pravidly, protože přílišná rigidita v této oblasti by měla významný dopad na příjemce a mohla by ohrozit účinnou absorpční kapacitu. V tomto ohledu a s přihlédnutím k výzvám především na začátku implementace je rovněž nutné zachovat dostatečně vysoké předfinancování a stávající pravidlo o zrušení závazku n+3.
-
Kromě toho je zásadní nalézt rovnováhu mezi společnými cíli EU a možností, aby členské státy přidělovaly prostředky v souladu se svými vnitrostátními a regionálními prioritami, potřebami nebo měnícími se okolnostmi. Flexibilnější pravidla pro tematickou koncentraci na regionální úrovni i na úrovni členských států pro fondy politiky soudržnosti, zejména EFRR, by tuto rovnováhu umožnila.
-
K zajištění vhodného řešení usnadňujícího intervence na míru regionům a členským státům je navíc nezbytné umožnit členským státům vyšší procento převodu prostředků mezi různými fondy politiky soudržnosti na začátku i v průběhu programového období a upravit alokaci jednotlivých fondů podle jejich investičních potřeb.
-
Úroveň prostředků a implementační podmínky představují klíčovou prioritu při jednáních o víceletém finančním rámci. Všechny tyto prvky je třeba posuzovat společně a s ohledem na jejich celkový dopad na příjemce a na vnitrostátní rozpočty členských států. Jakýkoli přepočet národních obálek by měl zajistit, aby investiční síla dotčených členských států byla zachována na odpovídající úrovni.
-
S ohledem na všechny tyto skutečnosti jsme připraveni – a vyzýváme k tomu všechny vedoucí představitele a orgány EU – usilovat o dokončení vyjednávání a nalezení spravedlivého a vyváženého kompromisu o víceletém finančním rámci.
V Praze, 5. listopadu 2019