Společnost ZAT a.s., dodavatel inteligentních systémů řízení pro energetiku a průmysl, zveřejnil své hospodářské výsledky za fiskální rok 2018. „Máme za sebou úspěšný rok, objem tržeb přesáhl 700 milionů korun. Růst zaznamenaly všechny tržní segmenty, především divize Smart systémů, tedy nových technologií z oblasti Průmyslu 4.0,“ říká Ivo Tichý, člen představenstva ZAT.
V oblasti smart systémů firma zaznamenala téměř dvojnásobný růst, kdy výše tržeb dosáhly 75 milionů korun a nový obchod rekordních 117,8 milionu korun. „ZAT se dlouhodobě zaměřuje na vývoj inteligentních systémů řízení. V loňském roce jsme uvedli na trh novou platformu SimONet, která zajišťuje bezdrátový sběr, přenos a zpracování dat pomocí sítí IoT. Mezi strategické cíle společnosti patří rozvoj softwarových služeb spojených se zpracováním velkého množství dat a jejich prezentací na moderních informačních platformách. I proto jsme k prvnímu lednu tohoto roku včlenili do struktury dceřinou společnost Definity Systems, která se na vývoj IoT technologií zaměřuje. Chceme tím posílit naše kompetence a nabídnout zákazníkům nové inteligentní systémy,“ doplňuje Vladislava Česáková, členka představenstva ZAT.
Pevné postavení v jádře
Stabilně silnou oblastí dodávek ZAT je jaderná energetika. V tomto segmentu firma realizovala tržby v objemu 400 milionů korun. Mezi významné zakázky patří ukončení modernizace čtyř bloků VVER 440 jaderné elektrárny Pakš I. v Maďarsku, výměna řízení regulačních tyčí reaktoru na druhém bloku jaderné elektrárny Mochovce na Slovensku či obnova počítačového informačního systému na dalším bloku jaderné elektrárny Dukovany. V současné době jsou řídicí systémy ZAT nasazeny na 32 blocích jaderných elektráren v sedmi státech Evropy a Asie.
Řídicí systémy i pro výzkumné a malé reaktory
ZAT vyvíjí, vyrábí a nasazuje řídicí systémy jak na velké reaktory typu VVER 440, VVER 1000 a VVER 1200, tak na malé reaktory a související jaderné technologie. „Dodáváme celková řešení pro bezpečné a spolehlivé řízení celé jaderné elektrárny velkého i malého výkonu. Zároveň naše systémy nasazujeme do malých a výzkumných reaktorů, v současné době například pracujeme na vývoji prototypu systému řízení regulačních palivových tyčí do experimentálního reaktoru pro americký trh,“ dodává Karel Stočes, ředitel divize Energetika. Podle něj se chce firma podílet na významných rekonstrukcích či výstavbě nových jaderných bloků u nás i ve světě. Zároveň bude know-how z řízení technologie velkých bloků uplatňovat v produktech pro školní, výzkumné a malé modulární reaktory.
Zaměřeno na obnovitelné zdroje
Segment klasické energetiky prochází dlouhodobě změnou. „I nadále dodáváme naše řešení na velké zdroje typu tepelné elektrárny či teplárny, zároveň se zaměřujeme na oblast obnovitelných zdrojů, jako jsou vodní elektrárny, geotermální nebo solární elektrárny, kde chceme nasadit naše řešení kompaktních kontrolérů pro malé turbíny a buzení synchronních generátorů,“ říká Ivo Tichý. V rámci vodní energetiky ZAT, jako generální dodavatel, nasadil v loňském roce řídicí systém na vodní elektrárně Lipno I. Ta je nově bezobslužná, zároveň má jeden z nejrychlejších systémů připojení do sítě v oblasti vodní energetiky na světě.
Mezi další úspěšné projekty z loňského fiskálního roku patří dodávky pro Elektrárny Opatovice, C-Energy v Plané nad Lužnicí nebo pro Teplárnu Náchod. Ze zahraničí jmenujme výměnu řídicího systému na elektrárnách Felton na Kubě či Empalme II v Mexiku. „V loňském roce jsme pracovali na více než stovce projektů, kdy jsme nasazovali systémy DCS, regulace a ochrany turbín, budicí soupravy generátorů a mnoho neblokových řídicích systémů včetně zajištění servisní podpory,“ upřesňuje František Kural, manažer za segment klasické energetiky. Zájem o řídicí systémy ZAT v tomto segmentu potvrzují i čísla, kde firma dosáhla tržeb ve výši 130 milionů korun.
V letošním roce se chce firma zaměřit na vývoj a nasazení produktů v oblasti služeb pro zdrojovou část energetiky či produkty pro distribuci energie, jako jsou akumulace, dispečinky i bezdrátový přenos dat. „Očekáváme také zvýšení podílu zahraničních projektů především v tradičních teritoriích, jako jsou Slovensko, Polsko, Kuba či Skandinávie,“ doplňuje Ivo Tichý.
Rozvoj inteligentních systémů řízení
Jak už bylo uvedeno, nejmladší divize Smart systémy zaznamenala v loňském roce značný nárůst tržeb i nového obchodu. „V rámci dlouhodobé strategie se soustředíme na vývoj nových produktů především v oblasti IoT technologií. Nová platforma SimONet tak doplňuje platformu SandRA a rozšiřuje dodávky ZAT o technologie Průmyslu 4.0,“ říká Václav Janoch, ředitel divize Smart systémy. Firma chce SimONet nově nabízet i pro bezdrátový monitoring produktovodů a monitoring budov. Podle Václava Janocha tak naplňuje požadavky zákazníků na samotný sběr a archivaci dat i na komplexní dodávky včetně vizualizace.
Tržby divize Smart systémy
V oblasti smart systémů se firma zaměřuje na tři hlavní segmenty: dopravu, plynárenství a průmyslové systémy. Ve fiskálním roce 2018 narostly tržby v oboru doprava a průmyslové systémy dvojnásobně, v plynárenství o více jak 70 procent. Servisní služby ve všech oborech tvořily 10 procent z celkového objemu tržeb 75 milionů korun, což téměř 100procentní nárůst oproti předchozímu roku. Více než polovinu tržeb produkovaly zakázky v oborech doprava a plynárenství. „V letošním roce chceme uzavřít další velké kontrakty na dodávky a servis dispečinků i telemetrických stanic,“ dodává Václav Janoch.
Vývoj v oblasti IoT technologií
Společnost ZAT disponuje kvalitním vývojovým zázemím v Příbrami, jehož technologie řídí náročné průmyslové procesy v téměř 70 zemích světa. V oblasti dopravy chce v letošním roce, ve spolupráci s kolegy z dceřiné společnosti Definity Systems, vyvinout sofistikované softwarové nástroje pro zvýšení úrovně automatické tvorby a testování klíčových produktů. V oboru plynárenství bude firma průběžně inovovat produkty pro telemetrické stanice s využitím technologií Průmyslu 4.0. U inteligentních průmyslových systémů se chce ZAT zaměřit na nasazení produktů pro ekologizaci vodního hospodářství a výměnu řídicích systémů bioplynových stanic, a to na základě loňské úspěšné realizace v Starosedelském Hrádku.
Novinky v řídicím systému SandRA
SandRA Synergy je moderní řídicí systém třídy Distributed Control System (DCS) vytvořený z komponent platformy SandRA (Safe and Reliable Automation) a softwarových nástrojů. Jde o čtvrtou generaci řídicího systému z pera vývojářů firmy ZAT.
V rámci rozvoje této platformy se ZAT v loňském fiskálním roce zaměřil na vývoj elektroniky pro řízení regulačních mechanismů malého výzkumné reaktoru o výkonu 50 MW. Tyto zkušenosti hodlá uplatnit při vývoji řídicích systémů pro malé energetické modulární reaktory. Pro velké reaktory typu VVER 1200 se ZAT společně se ŠKODA JS podílel na vývoji nového, dnes už patentovaného systému měření polohy regulačních tyčí.
Pro oblast menších energetických zdrojů firma uvedla na trh nový produkt Kompaktní regulátor turbíny určený pro řízení všech typů turbín, tzn. parních, vodních i větrných s výkonem v řádu desítek megawattů. Ve vývoji kompaktních přístrojů chce pokračovat i nadále, např. inovací zavedeného produktu Regulátoru buzení synchronních generátorů.
Dlouhodobou koncepcí ZAT je zvyšování kybernetické bezpečnosti řídicího systému SandRA, a to jak v oblasti zabezpečení systémového SW řídicích stanic, tak v oblasti návrhového a projekčního nástroje Pertinax určeného pro tvorbu aplikačního SW. Firma ročně investuje do vývoje přes 30 milionů korun.
Výroba průmyslové elektroniky
Společnost ZAT disponuje špičkovým technickým i technologickým zázemím pro výrobu průmyslové elektroniky jak pro své účely, tak pro potřeby externích zákazníků (pod názvem EMS – Electronic Manufacturing Services). „U externích zákazníků můžete naše výrobky najít především v elektrických lokomotivách, rychlovlacích, trolejbusech, ale i v technologiích pro dálkový přenos energie HVDC. Část produkce je v indikátorech vysokého napětí, ale i v lékařských přístrojích, které ZAT vyrábí,“ doplňuje Vladimír Pikard, ředitel divize Průmyslová elektronika. Teritoria koncových zákazníků se nachází například v Jižní Koreji, Číně a samozřejmě v Evropě. Pro divizi Průmyslová elektronika skončil loňský fiskální rok opět úspěšně, kdy tržby pro externí zákazníky (EMS) dosáhly 91,4 mil. korun a nový obchod 111,5 mil korun.
Firma zaznamenala růst také v oblasti výroby rozvaděčových skříní. Ve fiskálním roce 2018 jich vyrobila 274, což je meziroční růst o 54 procent. „Mezi významné zákazníky patří arménská jaderná elektrárna Metsamor, klasická elektrárna Felton na Kube či elektrárna Mělník v České republice,“ říká Martin Brašna, ředitel divize Výroba dodávek. V letošním roce firma plánuje další kroky v digitalizaci výroby a zefektivňování některých podpůrných činností.
Výrobce lékařských přístrojů
Společnost ZAT je známá především jako dodavatel inteligentních systémů řízení pro náročné průmyslové procesy se zaměřením na jejich bezpečnost a spolehlivost. Zároveň je komplexním dodavatelem inovativních a individuálních řešení a služeb pro zdravotnictví a certifikovaným výrobcem zdravotnických prostředků včetně všech souvisejících procesů. „Jsme členem Asociace výrobců a dodavatelů zdravotnických prostředků. V loňském fiskálním roce jsme realizovali výrobu a prodej lékařských přístrojů do Ruské federace, Slovenska a Slovinska za 5 milionů korun,“ doplňuje Roman Plavec, ředitel divize Medical.
Budoucnost ZAT
ZAT pro všechny obory, na které se zaměřuje, vyvíjí inteligentní systémy řízení a technologie v kontextu Průmyslu 4.0. Řídicí systém SandRA, který je v současné době v polovině svého životního cyklu, je úspěšně nasazen na stovkách realizací po celém světě. „Plánujeme další expanzi především na zahraniční trhy. V současné době máme objem připravovaných či platných nabídek v úrovni 10 miliard korun. Na rozvoj firmy jsme dobře nachystáni. V posledních několika letech jsme investovali do rozvoje technického a technologického zázemí 400 milionů korun a jsme připraveni na dalších 30 let provozu. Máme stanovenu dlouhodobou vizi do roku 2062 tak, aby i v době stého výročí od založení firmy byl ZAT úspěšnou a žádanou společností s vyspělými řídicími a inteligentními systémy,“ uzavírá Vladislava Česáková. (26.6.2019)
