Když má kukačka klid, snese vejce do hostitelského hnízda v průměru za 16 sekund, pokud se ale majitel hnízda brání, vetřelec svou aktivitu zrychlí. Snese vejce za osm sekund, v extrémním případě dokonce za čtyři sekundy. Zjistili to ornitologové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR po analýze více než 150 videozáznamů. Kamery několik let sledovaly hnízda rákosníků velkých, kteří u nás patří mezi druhy nejčastěji zneužívané kukačkami.
Husté vodní traviny u rybníka dávají rákosníkům naději, že jejich hnízda jsou dobře ukrytá. Před lidskými zraky určitě. Kukačce se ale bohužel neschovají. Opeřenec známý hnízdním parazitismem hlídkuje, několik dní pozoruje okolí a všímá si překotné aktivity dvou hnědých ptáků poletujících kolem rákosin. Ví, že si staví hnízdo a čekají rodinu. Využije prvního nestřeženého okamžiku, přilétne k hnízdu a vyhodí jejich vejce ven. Vmžiku do něj snese vlastní.
Kukačku neodradí ani zuřivá reakce rákosníka. Napadení může vést až k její smrti, videa však ukázala, že ani velmi brutální útoky, kdy rákosníci sedí kukačce na zádech a klovou ji plnou silou do hlavy, jí ve snesení vejce nezabrání. Výsledky sledování chování obou druhů ptáků uveřejnili ornitologové Václav Jelínek a Marcel Honza v odborném časopise Ibis – International Journal of Avian Science.
Dosud se o průběhu chování kukaček v hnízdech hostitelů příliš nevědělo, takto rozsáhlou sbírkou videonahrávek (více než 150 záznamů) nikdo nedisponoval. Výzkum tak zásadně rozšířil povědomí o procesu tohoto typu parazitace.
Je to jako rituál
„Vedle toho, že jsme přesně popsali průběh a rychlost parazitace hostitelského hnízda kukačkou obecnou, jsme ukázali, že průběh samotného parazitačního aktu je vysoce ritualizovaný proces. Samice kukačky po příletu na okraj hnízda uchopí jedno z vajec, které se v hnízdě nachází, a až poté snáší svoje vlastní vejce,“ říká Václav Jelínek.
Hledání vejce, jež by mohla odnést, provádí samice vždy, a to i v případě, že na ni rákosníci útočí či je hostitelské hnízdo prázdné. „Jedná se tedy o zjevně naprosto zásadní součást její parazitické životní strategie,“ dodává ornitolog.
Jako vejce vejci
Jednotlivé populace kukaček se přizpůsobují různým druhům hmyzožravých pěvců, nejčastěji rákosníku velkému a rákosníku obecnému, ale také konipasu bílému, pěvušce modré či lindušce luční. V Evropě se podařilo odborníkům najít kukaččí vejce u více než stovky různých druhů ptáků. Vejce, které kukačka snese do hostitelského hnízda, je zpravidla o něco větší než původní, barvou i velikostí se ale evolučně přizpůsobuje hostitelskému.
„Například v Maďarsku jsou rákosníci parazitováni kukačkami historicky déle než u nás a kukačky se stihly přizpůsobit. Někdy je skutečně těžké stoprocentně na první pohled rozeznat kukaččí vejce od vajec rákosníků velkých,“ řekl již dříve Marcel Honza (pro náš časopis AΩ / Věda pro každého).
Více se o bojových strategiích kukaček a obranných metodách hostitelských druhů dozvíte na stránkách zmíněného časopisu v článku Bojové strategie kukaček a jejich pěstounů.
Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (11.3.2021)