Zavřené doly na Karvinsku mají energetický potenciál

DIAMO spolupracuje na jejich využití s ministerstvem, krajem, městy i firmami

Na základě rozhodnutí vlády převzal státní podnik DIAMO na začátku roku od společnosti OKD dříve utlumené doly a následně také dva doly, které ukončily těžbu uhlí na konci února. Dostal za úkol provést bezpečnou a ekologickou likvidaci dolů, postarat se o zaměstnance dolů a revitalizovat území zasažené těžbou. Má ale také hledat možnosti budoucího využití zavřených šachet. Jedním ze směrů, který by mohl mít významný přínos pro transformaci regionu, je využití energetického potenciálu dolů.

Důlní plyn

Už dnes se na Karvinsku využívá k výrobě tepla a elektřiny důlní plyn a víme, že i po skončení těžby se ještě mnoho let v podzemí uvolňuje, nabízí proto reálnou cestu i do budoucna. „Chceme těžbu a využívání důlního plynu rozšířit ve prospěch regionu, ať už pro průmyslové zóny a jiné projekty v areálech dolů nebo obecně pro odběratele z řad dodavatelů tepla a elektřiny, pokud budou mít zájem. Možností je více, které budou optimální, má ukázat studie proveditelnosti. Ta by měla doporučit, jak důlní plyn na Karvinsku co nejlépe využít a jaký zvolit postup, a to jak v případě dříve uzavřených dolů, tak dolů, které ukončily těžbu letos,“ vysvětlil Ludvík Kašpar, ředitel státního podniku DIAMO.

Likvidace hlavních důlních děl se už nyní připravuje s tím, že některé jámy zůstanou jako plynové. Vydatný na metan je například Důl Staříč (malý obrázek). Důlní plyny, z nichž nejznámější je metan, mají však svá specifika, zejména nestálé koncentrace, které budou navíc záviset na zatápění podzemí. Proto je potřeba kromě určení zbytkové plynodajnosti jednotlivých lokalit a vyhodnocení budoucího časového vývoje množství odsávaného plynu zhodnotit také časový postup zatápění uhelných slojí, popřípadě stanovit hydrologickou studií potřebnou udržovanou hladinu důlních vod.

Obr. Čerpací systém odčerpávání důlní vody v podzemí Dolu Staříč

Geotermální energie

Zajímavým směrem by mohlo být i využití geotermální energie. Tepelná energie vznikající v nitru Země zahřívá podzemní horniny a vody na různou teplotu v závislosti na hloubce a geologických poměrech v daném místě. Teplotu důlní vody (27 °C) zatím DIAMO využívá jen v Ostravě ve svém areálu na Dole Jeremenko, který čerpáním udržuje hladinu důlní vody v podzemí pod městem.

Ještě větší energetický potenciál má teplota hornin. DIAMO má k dispozici závěry průzkumu teplotního pole v horninovém masivu ve velkých hloubkách. Na základě měření vznikla 3D mapa teplotních polí původního masivu v hloubce kolem 1000 m (projekt ústavu Geoniky a HBZS Ostrava), ze které se dá nyní vycházet. Teploty v této hloubce se pohybují od 42 do 50 °C. „Využití geotermálního potenciálu likvidovaných dolů spočívá v umístění systému výměny tepla na nejhlubším patře likvidovaného dolu, který bude napojen na dvě cirkulační potrubí s čerpadlem a dále na tepelná čerpadla umístěná na povrchu. U tohoto systému lze uvažovat rovněž o vrtech do hlubšího podloží z nejnižšího patra důlního díla pro dosažení vyšších teplot ohřevu teplonosného média,“ popsal Kamil Kaufman ze závodu DARKOV státního podniku DIAMO.

Obr. Největší degazační stanice je u Dolu Staříč

Fotovoltaické elektrárny

Třetím směrem budoucího využití areálů zavřených dolů, který by zároveň pomohl regionu v přechodu od uhlí k čistším zdrojům energie, jsou fotovoltaické elektrárny. Podle závěrů studie proveditelnosti, kterou si nechal státní podnik DIAMO zpracovat, by takto mohlo být využito na Karvinsku (a Frýdeckomístecku) až zhruba 30 hektarů pozemků v areálech dolů, případně i na odvalech. Fotovoltaické elektrárny by mohly vzniknout například v areálech dolů Lazy, Doubrava nebo Staříč a vyrobit cca 26 MWp.

Gravitační potenciál

Kromě záměrů, které prověřuje DIAMO, přicházejí i další návrhy a ne jen z tuzemska. Britská firma Gravitricity chce využít tisíc metrů hlubokou uhelnou šachtu, spouštět do ní obří závaží a pomocí síly gravitace vyrábět elektřinu. Britové se spojili s ostravskou Vysokou školou báňskou, která připravuje na Dole Staříč velký projekt Underground Lab. Ten plánuje v podzemí dolu testovat a zkoumat slibné technologie budoucnosti, které by VŠB-TU ve spolupráci s firmami dotahovala do vzniku start-upů a prototypů. Jde o jeden z projektů, jež si chtějí sáhnout na desítky miliard korun z EU na proměnu uhelných regionů.

Obr. Základní model teplotního pole pro Karvinskou dílčí pánev

Velké i malé projekty…

Mimo velkých projektů strategického významu budou nepochybně vznikat na severu Moravy a ve Slezsku i menší projekty, které však mohou mít velký význam pro danou lokalitu a oživit jinak „mrtvé“ nebo zapomenuté místo. Aktivní je například obec Trojanovice na Frenštátsku, která připravuje plán jak využít areál Dolu Frenštát. V Karviné už má konkrétní vizi POHO Park, na kterém spolupracuje DIAMO s krajskou společností Moravskoslezské Investice a Development. Projekt zahrnuje kompletní rekonstrukci zpustlého Dolu Gabriela v Karviné a okolního prostoru včetně propojení s šikmým kostelem, který teď proslavila knižní podoba. Mají tam vzniknout sdílné prostory pro pořádání akcí, gastro dvůr, expozice staré Karviné i showroom moderní vize pohornické krajiny.

Jak úspěšně se nápady a záměry „přetaví“ do konkrétních projektů, bude záviset na mnoha aspektech, hlavně ekonomických, v případě dolů ještě navíc technických a bezpečnostních. O využití dolů jedná jejich správce DIAMO se státními institucemi, ale i municipalitami, firmami a Moravskoslezským krajem. Ten se transformací kraje a rozvojem pohornické krajiny intenzivně zabývá. Je zřejmě, že všichni by měli spojit své síly. Budoucnost kraje bude totiž do značné míry záviset na tom, jak zvládne odchod od uhlí, na kterém tento region vyrostl.

Ing. Jana Dronská, MBA

Zdroj: časopis CzechIndustry 3/2021