Více než polovina českých firem nenaplňuje zákonná kritéria o zaměstnávání zdravotně postižených osob. Namísto toho volí větší společnosti některou z forem náhradního plnění. Řada pracovně znevýhodněných tak o získání příležitosti k profesnímu sebenaplnění prozatím marně usiluje. Poskytnutím pracovní pozice lidem s hendikepem přitom může zaměstnavatel nejen ušetřit na výdajích, ale zejména získat loajální pracovníky a prokázat svůj společensky odpovědný přístup.
Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením (OZP) má v České republice každá firma s více než 25 pracovníky. Dle zákona by měl počet OZP v takovýchto společnostech odpovídat minimálně 4procentnímu podílu všech zaměstnanců. Tuto normu však podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) v současnosti naplňuje pouze 46 procent zaměstnavatelů. Zbylí přistupují k některé z forem náhradního plnění. Mezi ně lze zařadit odebírání výrobků a služeb od firem působících na chráněném trhu práce (49 %) nebo odvádění finančních prostředků do státního rozpočtu (5 %).
Podle Českého statistického úřadu žilo v roce 2019 v Česku přes 1 152 000 osob se zdravotním postižením. Ačkoli je většina z nich ekonomicky neaktivní, představují OZP dlouhodobě 15–20 procent uchazečů o práci. „Pracovní trh by měl být co možná nejvíce otevřený a vytvářet rovné příležitosti a podmínky podporující důstojnost a diverzitu. V našich zákaznických servisech zaměstnáváme více než 70 procent kolegů se zdravotním postižením. Umožňujeme jim se profesně rozvíjet a seberealizovat. Zároveň vždy rádi spolupracujeme se zaměstnavateli, kteří na volné pozice hledají OZP. Pomáháme jim získat oddané zaměstnance, jejichž práci si navíc mohou odepsat v rámci náhradního plnění. Momentálně je součástí našeho týmu 116 zdravotně znevýhodněných kolegů, kteří spolupracují na projektech pro celkem 26 klientů,“ popisuje Ivana Smejkalová, ředitelka společnosti Comdata PRO působící v oblasti zákaznického servisu.
Právě s touto společností spolupracuje při hledání práce pro své těžce tělesně postižené klienty také Liga vozíčkářů. „Problémem při hledání uplatnění na trhu práce často bývá nejen bariérové prostředí, ale také náročné požadavky na praxi či vzdělání. Snažíme se proto naše klienty motivovat a posunout v jejich kariéře tak, aby práce odpovídala jejich schopnostem a zdravotním možnostem. To se v tomto případě daří, naši klienti jsou s prací v zákaznickém servisu velmi spokojeni, práce s lidmi je baví,“ vysvětluje sociální pracovnice z Ligy vozíčkářů Tereza Hejduková.
Zaměstnávání OZP je sociálně odpovědný krok, lze počítat i s podporou státu
OZP jsou na trhu práce jednou z nejvíce ohrožených skupin a jejich přístup k zaměstnání je oproti uchazečům bez zdravotního omezení výrazně ztížen. Firmy jsou tak různými cestami podněcovány, aby zdravotně znevýhodněné do svých struktur začleňovaly. „Zaměstnavatelé jsou motivováni k zaměstnávání OZP mimo jiné nárokem na příspěvky spojené s jejich pracovním uplatněním, které jim může poskytnout místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce ČR. Kromě toho čerpají společnosti zaměstnávající OZP roční slevu na dani z příjmů v částce 18 tisíc korun za každého pracovníka se zdravotním postižením a 60 tisíc korun za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením,“ uvádí Eva Davidová, tisková mluvčí MPSV.
Kromě ekonomických výhod v podobě zrušení povinnosti náhradního plnění a možnosti čerpání bonusů je zaměstnávání OZP významným deklarováním sociální odpovědnosti dané firmy. Začleňování zdravotně postižených na pracovní trh přispívá k jejich úspěšné integraci a pomáhá odbourávat řadu neopodstatněných předsudků, jimž tito lidé ze strany veřejnosti mnohdy čelí. „Jediným skutečně destruktivním hendikepem je nechuť či nezájem pracovat. Vše ostatní je relativní a překonatelné. Pokud dáme hendikepovaným kolegům šanci být užiteční stejně, jako ji dáme komukoli jinému, a současně zajistíme, aby jejich hendikep práci přímo nebránil, neměli bychom se k nim stavět jinak než ke komukoli jinému,“ radí sociolog Vojtěch Bednář.
Při správném nastavení benefituje firma i pracovník
Zaměstnavatel je za zákona povinen zajistit, aby OZP pracovaly pouze v rozsahu a za podmínek odpovídajících jejich zdravotnímu stavu. Podle Bednáře by se měla firma zejména v začátcích snažit zdravotně postiženému vytvořit ideální podmínky k náplni profese, ale současně mu dát dostatek prostoru pro to, aby mohl samostatně pracovat a realizovat se. „Aktivní pomoc či podpora má smysl na začátku adaptace a v mimořádných situacích, ve kterých hendikepovaný není s to fungovat plnohodnotně. Vždy jindy je nejlepší, když na něj pohlížíme jako na kteréhokoli jiného zaměstnance. Pokud jde o adaptaci do kolektivu, kolegové by si měli být hendikepu vědomi, ale není dobré na něj upozorňovat, nemá-li přímou souvislost s prací,“ doporučuje sociolog.
V minulém roce se dle dat MPSV v rámci chráněného pracovního trhu zdravotně postižení nejvíce uplatňovali v administrativě (42 %), zpracovatelském průmyslu (17 %) a velkoobchodě i maloobchodě (13 %). Oblast zákaznických služeb, v níž nabízí své služby společnost Comdata PRO, je z pohledu zaměstnávání OZP ideálním sektorem. „Na poli zákaznického servisu úspěšně spolupracujeme s velkými společnostmi jako O2, Vodafone či ČEZ. Naši zdravotně znevýhodnění kolegové se při práci na projektech klientů častokrát pyšní nadprůměrnými, či dokonce nejlepšími výsledky z celého týmu. Základem úspěchu je nastavit vzájemnou kooperaci tak, aby z ní benefitovala jak daná firma, tak zaměstnanec. V tomto směru máme již více než dvouleté zkušenosti. Své know-how tak rádi nabídneme dalším klientům. Dveře otevřené u nás rovněž mají všichni zdravotně znevýhodnění s touhou po profesním uplatnění,“ uzavírá Jan Nedělník, CEO Comdata Czech a Hungary. (12.5.2022)
