Zdravotní benefity v roce 2025: Díky zdravějším lidem můžete být silnější firmou

Benefit Plus, přední český poskytovatel volnočasových zaměstnaneckých benefitů a digitálních stravenek, uspořádal na konci února HR event s názvem Za hranice nových zdravotních benefitů. Cílem bylo představit šíři možností jejich čerpání, která spočívá v podpoře wellbeingu a zdravého životního stylu, v prevenci i péči o duševní zdraví zaměstnanců. Účinkující, mezi nimiž byl i chirurg Tomáš Šebek, vysvětlili, proč jsou zdravotní benefity, jejichž limit se nově navýšil na 46 557 Kč ročně, klíčové nejen pro firmy, ale také pro celou společnost.

Na akci vystoupil jako první chirurg, podnikatel v oblasti zdraví a spisovatel Tomáš Šebek, který účastníky seznámil s pojmem délka života ve zdraví. U českých mužů, kteří se průměrně dožívají 76,9 roku, dosahuje délka života ve zdraví 61,2 let a u českých žen 62,4 let oproti průměrné délce života 82,8 roku. Aktuální limit pro odchod do důchodu je 65 let, což znamená, že poslední 3–4 roky v zaměstnání už lidé v podstatě nepracují, ale spíše stonají. A právě z tohoto důvodu by se zdraví zaměstnanců měly aktivně věnovat i firmy.

Tomáš Šebek na datech z portálu dataozdravi.cz ukázal, co ovlivňuje zdraví jednotlivce:

● 35 % jeho či její individuální chování,

● 26 % genetika a biologie,

● 22 % socioekonomické faktory,

● 10 % zdravotní péče,

● 7 % životní prostředí.

Ve výdajích Ministerstva zdravotnictví však tvoří náklady na zdravotní péči celých 49 %. Oproti tomu se k individuálnímu chování směřují pouhá 4 % z celkových výdajů, které v roce 2024 překročily 500 miliard korun. „Nemá smysl si za extrémně draze vynaložené prostředky prodlužovat délku života, je třeba soustředit se na prodlužování průměrné délky života ve zdraví,” argumentoval Tomáš Šebek.

„Zdraví nejvíc ovlivňuje to, jak se o něj staráme my sami. My jej máme ve svých rukou. A zdraví se neodehrává v nemocnicích a poliklinikách, ale ve firmách a v domácnostech. A jsou to právě firmy, které přispívají zhruba polovinu do státního rozpočtu, proto by měly na stát apelovat, aby s prostředky nakládal smysluplně a zaměřil se v rozpočtu na to, co může zdraví skutečně ovlivnit,” apeloval Tomáš Šebek.

Na akci dále vystoupil Petr Šrámek z LongevityTech.fund, který ukázal například studii, která dokazuje, že pokud by se v USA průměrná délka života ve zdraví prodloužila o 10 let, což už je dnes možné, ušetřilo by se 367 bilionů dolarů.

Mezi řečníky se objevil také daňový poradce specializující se na zaměstnanecké benefity Robert Bezecný, který na praktických příkladech vysvětloval, co do daňově zvýhodněné oblasti zdravotních benefitů spadá a co už ne. „Zjednodušeně platí, že výdaje ve státem uznaných certifikovaných zdravotnických zařízení do daňového zvýhodnění s limitem 46 557 Kč spadají,” popsal.

Na závěr vystoupil CEO společnosti Benefit Plus, jenž event pořádala, Ondřej Tyl (malý obrázerk), který vysvětlil, že zdravotní benefity nejsou jen další daňová výhoda: „Otevírá se zcela nová, zákonem schválená kategorie benefitů, která firmám dává jedinečnou příležitost aktivně podpořit zdraví, vitalitu a produktivitu svých zaměstnanců. V Benefit Plus je vnímáme jako klíčový krok k celkovému zlepšení pracovního prostředí a kvality života. Léky a zdravotní pomůcky jsou jen jedním dílkem skládačky, možnosti jsou mnohem širší,” popisoval.

A poodhalil i plány společnosti Benefit Plus v oblasti zdraví: „Přicházíme s novým programem MúzaLife, který se zaměřuje na zdraví zaměstnanců a podporu dlouhověkosti. Chceme spolu s našimi partnery posunout zdravotní benefity od řešení následků k aktivní prevenci a celkové podpoře wellbeingu.”

Věděli jste, že:

• Zaměstnanci, kteří se cítí fyzicky a psychicky dobře, jsou v průměru o 12 % produktivnější? (Zdroj: University of Warwick, 2014)

• V roce 2023 bylo v České republice nahlášeno celkem 2 535 000 případů dočasné pracovní neschopnosti, přičemž průměrná délka trvání jednoho případu byla 31,4 dne? To představuje významné náklady pro zaměstnavatele a ztrátu produktivity. (Zdroj: University of Warwick, 2014)

• Chronická onemocnění, jako jsou srdeční choroby, mrtvice, rakovina, cukrovka a artritida, jsou hlavní příčinou úmrtí a invalidity ve vyspělých zemích a významně ovlivňují pracovní schopnost? (Zdroj: CDC)

• V roce 2022 byly nejčastější příčinou pracovní neschopnosti v České republice nemoci dýchací soustavy, které tvořily 28 % všech případů? Nemoci svalové a kosterní soustavy byly druhou nejčastější příčinou, představovaly 11 % případů, ale podílely se na 28 % celkového počtu prostonaných dnů kvůli jejich delší průměrné délce trvání. (Zdroj: University of Warwick, 2014) (5.3.2025)