Na otázky CzechIndustry odpovídá Petr Hladík, ministr životního prostředí ČR
Pane ministře, v minulých dnech se uskutečnilo pravidelné zasedání ministrů životního prostředí Evropské unie v Lucemburku. Jaké jsou jeho hlavní výsledky, nakolik odpovídají zájmům České republiky?
Hlavním tématem jednání Rady byla obnova přírody. Schválili jsme společnou pozici k návrhu nového nařízení, které by mělo přispět k obnově degradovaných ekosystémů. Zdravé a odolné ekosystémy mimo jiné přispějí k naplňování klimatických cílů a pomohou zajistit udržitelné zemědělství. Je pro mě podstatná také shoda na tom, že výstavba a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nebude ve střetu s ochranou přírody. Na jednání v Lucemburku jsem také vyzval Evropskou komisi a členské státy, aby zahájily diskuzi o možnosti zařadit vybrané výrobky s recyklovaným obsahem do nižší sazby DPH. Ekonomické nástroje mohou pomoci velmi významně zlepšit využívání zboží nebo služeb, které mají menší dopad na životní prostředí.
Krátce po vašem jmenování ministrem jste při setkání s diplomaty představil národní priority resortu do konce roku 2023 a také hlavní témata, kterým se ministerstvo bude věnovat v Evropské unii a na poli mezinárodní spolupráce. Můžete to více konkretizovat?
Zmíním jedno ukázkové téma, které je pro mě opravdu podstatné a pracujeme na něm i na mezinárodní úrovni, je to regulace světelného znečištění. Česká republika se stala popularizátorem tématu světelného znečištění v celoevropském měřítku za našeho loňského předsednictví EU. Chceme toto téma rozvíjet dál. Během našeho letošního předsednictví ve V4 proto proběhne na podzim 2023 odborný webinář ke světelnému smogu, na který na jaře 2024 ještě naváže další expertní workshop a setkání ministrů V4+. V průběhu nedávno odstartovaného španělského předsednictví v Radě EU navážeme na takzvanou Brněnskou výzvu konferencí ke světelnému znečištění v Granadě v listopadu 2023. Zástupci MŽP také vystoupí s příspěvkem o světelném znečištění a potřebě inovativních osvětlovacích řešení letos v listopadu během kongresu Smart City Expo World v Barceloně. Životní prostředí je třeba chránit ve dne, ale i v noci. Světelný smog je významný celosvětový problém, jehož dopady můžeme pozorovat na lidském zdraví, životním prostředí nebo třeba na viditelnosti noční oblohy. Proto vznikla první technická norma, která poprvé definuje maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy.
Je někde návod, kterým se lidé mohou řídit, aby věděli, jak mají správně zacházet se světlem?
Ministerstvo životního prostředí vydalo Příručku správného osvětlování. Ta shrnuje pravidla pro bezpečné a kvalitní osvětlení, které je současně příznivé k životnímu prostředí a minimalizuje negativní dopady světelného znečištění. Příručka správného osvětlování v první části shrnuje problematiku světelného znečištění, zejména jaké jsou jeho zdroje a nežádoucí dopady. Dále se zabývá možnými způsoby řešení problematiky a objasňuje, proč se Česká republika vydala cestou využití technické normy. Stěžejní část příručky je pak věnována dílčím aspektům uplatnění normy v praxi, ale i dalším radám a doporučením pro osvětlování s ohledem na okolní prostředí nebo energetickou spotřebu.
Jedno z témat, které jste na MŽP otevřel, je vznik povinného zálohového systému pro PET lahve a plechovky. Kdy bychom v Česku mohli začít zálohovat?
Nejbližší možný termín je polovina roku 2025. O zálohování petek a plechovek se diskutuje velmi dlouho, ale teprve naše vláda našla odvahu představit postupné kroky k zavedení systému do praxe. Náklady na jeho zavedení i provoz ponesou výrobci a dovozci nápojů, občané jen zaplatí vratnou zálohu za obal, která se jim zase vrátí bez ohledu na to, zda budou nakupovat ve velkém supermarketu, malém obchodě nebo na internetu. Díky tomu bychom měli být schopni do pěti let od zavedení systému vysbírat 90 % plastových lahví a plechovek, čímž také splníme naše evropské závazky. Cirkulární ekonomika je budoucnost a zálohování je její součástí. Díky zálohování by se k recyklaci mělo dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech a obcích i volné krajiny.
Jakých lahví se zálohování bude týkat?
Do zálohového systému budou moci lidé vracet nealkoholické nápoje v plastových lahvích o objemu 0,1 až 3 litry a alkoholické nápoje do 15 % alkoholu. Dále všechny nealkoholické nápoje v plechovkách o velikosti 0,1 až 3 litry a nápoje s obsahem do 15 % alkoholu. Nespadají sem obaly na mléko a mléčné nápoje, nápoje nad 15 % alkoholu a jednorázové skleněné nápojové obaly.
A kde se budou vracet? Jen v obchodech?
Zálohový systém bude povinně ve všech prodejnách nad 50 metrů čtverečních a na všech čerpacích stanicích nad 50 metrů čtverečních, tedy celkem zhruba na 11 000 místech. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i online prodejci. Pro ně bude povinnost být zapojeni do sběrné sítě. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny, ale také kiosky, školy, obce nebo jednorázové akce jako jsou festivaly a nejrůznější slavnosti. V obcích nad 300 obyvatel, kde nebude prodejna nad 50 metrů čtverečních a obec ani malé prodejny se nezapojí dobrovolně, zřídí odběrné místo operátor. Díky tomu zajistíme dostupnost systému pro většinu obyvatel. Cílem je, aby síť míst, kde bude možné odevzdat použité nápojové obaly, byla co nejhustší a tím pádem co nejlépe využitelná pro zákazníky.
Dnes se potýkáme se dvěma krizemi – klimatickou krizí a krizí biodiverzity. Je lidstvo vůbec schopno je zvládnout?
Je a nic jiného mu také nezbývá. Právě k návratu biodiverzity má přispět zmiňovaný Návrh nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law), který jsme řešili v Lucemburku. Je jedním z právních předpisů, které byly navrženy v rámci naplňování strategie pro biodiverzitu právě v rámci Evropské zelené dohody. A to je jen jeden příklad.
Globální oteplování je realitou. V odborné publikaci, kterou v roce 2007 vydala Česká zemědělská univerzita, se uvádí: Od r. 1940 probíhá období vysoké aktivity Slunce. 8000 let nebyla aktivita Slunce tak vysoká… což přispívá ke globálnímu oteplování spolu se zvýšenou koncentrací skleníkových plynů. Dnes se ve všech pádech skloňuje boj proti klimatické změně. Přitom chceme „bojovat“ proti něčemu, co ve velké míře způsobil člověk. Jedná se spíše o nápravu minulých chyb. Podle mne se více mluví, než koná. Souhlasíte s tímto názorem?
Vždycky jde dělat víc, nemyslím si ale, že si jako Česká republika vedeme špatně. Uvedu jeden příklad - náš dlouholetý program Nová zelená úsporám je evropským vzorem, okolní státy se nás ptají na zkušenosti a chtějí se od nás učit. Tato vláda navíc k ochraně klimatu přistupuje výrazně odpovědněji, než vláda předchozí. Při vyjednávání konkrétních opatření na půdě EU vždy zohledňujeme možné sociální dopady a specifické podmínky České republiky. Politiky ochrany životního prostředí a klimatu musí být na základě odborně zpracovaných studií socio-ekonomických dopadů systémově implementovány. Na národní úrovni se zaměřujeme zejména na účinnou podporu mitigačních a adaptačních opatření k omezení negativních dopadů klimatické změny, návrat vody do krajiny, ochranu biodiverzity nebo přechod na oběhové hospodářství, ukázkovým příkladem je zmiňovaná debata o povinném zálohování PET lahví a plechovek, na kterém na MŽP usilovně pracujeme.
Změna uvažování je naprostou nutností. Lze toho vůbec dosáhnou, když pravé hodnoty vystřídaly velikost bankovního účtu a objem peněženky?
Máte pravdu, že změna uvažování je opravdu nutná. Nechci ale na svět pohlížet skepticky. Jedno si musíme uvědomit, postupná přeměna buď bude sociální, nebo nebude vůbec. Zelená přeměna nesmí být uspěchaná a sociálně necitlivá. Všechny kroky je proto třeba dělat s rozumem, máme ale jasný plán, jak celým procesem projít, není třeba se obávat. Myslí si, že tato změna pohledu na zelenou politiku se nám pomalu začíná dařit. Je to vidět také na faktu, že dnes už nevedeme debatu o tom, zda globální oteplování existuje nebo neexistuje, vedeme debatu o tom, jak nejlépe naši přírodu změně uzpůsobit, aby tu zůstala i pro další generace.
Takže potřebná je Dohoda pro budoucnost, jak zaznělo nedávno od představitele ministerstva na odborné konferenci věnované energetice. Co by měla obsahovat?
Jsem rád, že místo označení Green Deal používáte spojení Dohoda pro budoucnost, občas také říkám Dohoda pro život. Protože tak to skutečně je, Dohoda existuje proto, abychom tu naši planetu mohli v pořádku předat našim dětem a vnukům. Dohoda obsahuje řadu kroků, kterými musíme projít, asi nelze vybrat jen jeden. Když už jste zmínil energetiku, málo kdo si uvědomuje, že i samotným zateplením svého domu nebo bytu podstatu Dohody naplňuje. Skvělý program Nová zelená úsporám nabízí evropské peníze, díky kterým si české domácnosti mohou své domy nejen zateplit, ale například pořídit také fotovoltaiku. Postupný přechod na obnovitelné zdroje je pro nás klíčový. Domácnosti se navíc stanou více nezávislé na velkých dodavatelích energie a ušetří na fakturách. Toto vnímám jako krásnou ukázku Dohody v praxi.
Solární elektrárny u nás rostou rychleji než houby po dešti, nyní k nim mají přibýt i větrné. Do nekonečna je nelze stavět. Existuje údaj, kolik jich potřebujeme?
Ve větrné energii musíme skutečně přidat. Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes 17 GW nového výkonu v obnovitelných zdrojích. Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023–2030. Pro srovnání uvedu, že celková roční výroba čisté elektřiny jen ze solárních elektráren může na konci tohoto desetiletí dosáhnout zhruba 17 terawatthodin ročně. Takové množství elektřiny odpovídá roční spotřebě všech českých domácností. Kdyby se toto povedlo, příjmy domácností by se podle Deloittu zvýšily o 145 mld. Kč, výroba v ČR by se navýšila o 721 mld. Kč a vzniknout by mohlo až 34 tisíc pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně.
Podle Eurostatu z 30. ledna 2023 tvořila fosilní paliva v roce 2021 70 % hrubé dostupné energie v EU a byla tak na stejné úrovni jako v roce 2020. „Toto procento se v posledních desetiletích výrazně snížilo. Od roku 1990, prvního roku, za který jsou k dispozici údaje, klesl o 13 procentních bodů, především kvůli nárůstu obnovitelné energie,“ uvádí se ve zprávě. Ročně tak docházelo k poklesu o 0,433 procenta. Podle mne je to tragicky málo. Co s tím?
Pro Českou republiku je ideální kombinace jádra a obnovitelných zdrojů energie. Nadále platí to, co jsme si vetkli i do programového prohlášení vlády, budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033. Jak jsem ale už uvedl, zelená proměna musí být sociální, nebo nebude vůbec.
.jpg)
Komunitní energetika se u nás pomalu rozbíhá, je to směr s velkou budoucností. V čem je podle Vás její hlavní význam a perspektiva?
Sdílení energií, zjednodušení instalací a rozvoj všech forem OZE, včetně různých forem ukládání energie nebo služeb agregace a flexibility, to jsou věci, ve kterých musíme přidat. Minulá vláda tu bohužel pro rozvoj komunitní energetiky neudělala vůbec nic a jako obvykle to nyní musí Česká republika dohánět. Komunitní energetika je v rámci Evropy už zavedený pojem. Bohaté zkušenosti mají třeba v Rakousku, Německu nebo v Belgii. Jako ministerstvo životního prostředí vznik komunitní energie podporujeme, to asi nikoho nepřekvapí. Máme tu ale taky obrovské množství starostů a místostarostů, kteří chtějí, aby se jejich města a obce staly komunitními, aby si mohly vzájemně vyrábět, sdílet a ukládat energii. Jako ministerstvo k tomu máme dotační tituly, takže teď už nám chybí opravdu jen ta legislativa, která nyní čeká na zařazení v Poslanecké sněmovně. Zároveň ale už dnes nabízíme obcím možnost žádat o dotace na budování solárních elektráren na obecních budovách z Modernizačního fondu. Tyto dotace jsou rozdělené na menší obce do tří tisíc obyvatel a větší obce a celkem jsou v aktuálních výzvách k dispozici čtyři miliardy korun.
Připravuje se aktualizace Státní energetické koncepce. Kdy bude?
Aktuálně finišují práce na aktualizaci Národního energeticko-klimatického plánu ČR (NEKP), na který bude navazovat Státní energetická koncepce (SEK) a Politika ochrany klimatu (POK). NEKP bude dokončen a odeslán Evropské komisi po prázdninách, Evropská komise nám následně do konce roku pošle své doporučení, která zapracujeme do konečné verze NEKP, která bude schválena do 30. 6. 2024. Termín pro předložení SEK a POK do vlády je do konce letošního roku. Obsahově ve všech třech výše zmíněných dokumentech řešíme především příspěvek, respektive způsob naplnění cílů balíčku Fit for 55 ze strany ČR. Tedy obnovitelné zdroje energie, snížení emisí celkově i v jednotlivých sektorech a postupnou transformaci ekonomiky směrem ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Společným průsečíkem všech tří dokumentů je tedy odklon od uhlí v roce 2033?
Takové je vládní zadání. Limity těžby uhlí jsou pro nás konečné a neprolomitelné. Je nutné využít zdroje z EU k transformaci energetiky a průmyslu a ke zvýšení kvality života ve strukturálně znevýhodněných regionech. Zvláštní pozornost si zaslouží kraje – Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký.
Úspory energie jsou cesta do budoucnosti, zejména v budovách. V nedávné době jste představili dotační program Oprav dům po babičce, pro koho je určen? Překvapila vás ta diskuze okolo programu?
Přiznám se bez mučení, že jsem to nečekal. Překvapilo mě to a podle mě je asi největším důvodem té relativně prudké reakce fakt, že žijeme v titulkové době. Většina lidí, a hlavně politiků vnímala program ve zkratce, že majitelé domů mohou dostat na dotacích poměrně velkou částku. Realita je úplně jinde, program Oprav dům po babičce je jen logickým pokračováním úspěšného dotačního programu Nová zelená úsporám. Oproti klasické NZÚ, kde padesátiprocentní dotaci dostanete až po realizaci zateplení, tak u „babičky“ dostanete peníze předem a nemusíte tak mít dopředu našetřené statisíce. Dalším bonusem je zvýhodnění nezaopatřených dětí, na které rodina dostane 50 tisíc korun. Program tak cílí hlavně na mladé rodiny, které potřebují bydlet. Vedle toho máte šanci od ledna dosáhnout na zvýhodněný úvěr od stavebních spořitelen, u kterého bude úroková sazba okolo 4 procent. Na druhou stranu to celé přitáhlo pozornost k renovacím budov a snižováním energetické náročnosti, takže se i o programu dozvědělo daleko víc lidí, za což jsem rád. Důležité je také dodat, že pro nízkopříjmové rodiny, máme program NZÚ Light. Lidé v tomto programu dostanou téměř stoprocentní dotaci do výše 150 tisíc korun například na výměnu oken, dveří nebo zateplení. Dalších 90 tisíc pak na instalaci fotovoltaiky nebo fototermiky na ohřev vody. Stejně tak jsou připravené dotace pro lidi, kteří žijí v bytech. Pro bytové domy ve vlastnictví společenství vlastníků bytových jednotek a bytových družstev, pro byty ve vlastnictví fyzických a právnických osob i pro byty ve vlastnictví obcí. Všechny informace najdete na webu www.novazelenausporam.cz
Existuje i podpora pro veřejné budovy?
Ano, nikam nevymizela ani podpora pro veřejné budovy. Z Operačního programu Životní prostředí podporujeme komplexní zateplení budov včetně instalací OZE. Žádosti se spustí také na podporu novostaveb ve veřejném sektoru v pasivním energetickém standardu a plusových budov, a to je jen pár příkladů z mnoha. Letos už jsme otevřeli v Operačním programu dvě výzvy za celkem pět miliard korun na energetické úspory ve školách, nemocnicích nebo na úřadech a dalších budovách ve vlastnictví obcí. A na podzim budeme otevírat další.
Vážit bychom si měli každého, komu leží na srdci budoucnost planety a podle toho koná. Bohužel, stále více je kolem nás křiklounů, kteří „chtějí chránit Zemi z důvodu osobního prospěchu“. Dotace jim v tom nahrávají. MŽP v rámci dotačních programů, a zde je třeba zdůraznit smysluplných, rozděluje desítky miliard korun. Jste příznivec dotací? Jak je ošetřeno, že takříkajíc neproletí komínem?
Nejsem příznivcem provozních dotací, ale dotací investičních. Dotace, které na MŽP administrujeme, jsou z většiny financované z evropských peněz. Právě proto se jich ani nedotkou zmiňované škrty spojené s konsolidačním balíčkem. Například peníze do Nové zelené úsporám jdou z Modernizačního fondu, kde je aktuálně připraveno pro program 55 miliard korun. Z Modernizačního fondu se ale podporuje například i rozvoj sítí, snižování energetické náročnosti v průmyslu, obecní solární elektrárny nebo přechod teplárenství na čistší zdroje. Tímto tak vyvracím, že peníze dáváme jen do dotace Oprav dům po babičce.
