Zelené investování ve skutečnosti škodí životnímu prostředí, dokládá nová studie

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Zelené investování ve skutečnosti škodí životnímu prostředí, dokládá nová studie (abstrakt níže) autorů Samuela Hartzmarka z Boston College a Kelly Shueové z Yale School of Management.

Investoři, kteří podlehli zelenému imperativu doby, ESG, kupují akcie emisně „čistých firem“, zatímco se zbavují akcií „špinavých firem“. Vylepšují si tím ESG skóre a signalizují ctnost.

Co se ale děje dále? Pokud se od „špinavé firmy“ pod vlivem ESG odvrátí kritický počet investorů, cena jejích akcií výrazně klesne, což znesnadní – prodraží – její přístup ke kapitálu. Bude mít méně peněz na to, aby investovala do čistších technologií. Zůstane „špinavou“, upustí od třeba již probíhajících snah být „čistší“, neboť nebude mít dost peněz na další takové investice. Přitom firma, která už „čistá“ je, bude těžit z toho, že se uvědomělý investor odvrátil od „špinavé firmy“ a dal ty peníze jí, jen minimálně. Takřka z definice, firma, která už z hlediska ESG skóre čistá je, totiž těžko může být výrazněji „čistší“.

Skutečně smysluplné zelené investování by mělo spočívat nikoli v investování do „čistých firem“, ale v investování do „špinavých firem“. Ty totiž mohou daný kapitál využít na investice do objemově daleko významnější redukce emisí než firmy, které už „čisté“ jsou.

ČNB dle očekávání snižuje úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu, další redukce sazeb ale bude pomalejší, než se čekalo

Bankovní rada České národní banky 2. května rozhodla snížit základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 5,25 procenta. Taková redukce se široce čekala, takže krok ČNB výrazněji nezahýbe kursem koruny, byť devizoví obchodníci budou bedlivě naslouchat zdůvodnění a dalšímu výhledu, s nimiž na dnešní tiskové konferenci přijde guvernér centrální banky Aleš Michl. Většina bankovní rady ČNB evidentně soudí, že riziko vzedmutí inflačních tlaků je při současné výši úrokových sazeb stále poměrně slabé. Soudí tedy, že i nová úroveň sazby, 5,25 procenta, je dostatečně restriktivní, aby nevedla k závažnějšímu zrychlení inflace i přes poměrně silnou úroveň zejména amerického dolaru.

Další pokles sazeb bude ale pomalejší, než se ještě nedávno čekalo. Zatímco totiž začátkem letošního roku trh sázel na to, že v dubnu 2025 bude základní sazba ČNB kolem úrovně tří procent, nyní míní, že to bude spíše kolem hodnoty čtyř procent. Klíčovým důvodem přehodnocení situace jsou obtíže s plným zkrocením inflace v USA. Ty jsou způsobeny i závratným zadlužováním USA. Americkou centrální banku nutí držet své sazby déle výše, což zpevňuje dolar. Koruna proti němu slábne více, než s čím ČNB počítala, což tuzemskou centrální banku nutí obezřetněji redukovat své sazby, aby oslabení koruny nebylo až přílišné – tedy příliš proinflační. Silný dolar pak má vliv i na rozhodování Evropské centrální banky, kterou rovněž může přimět k pozvolnějšímu snižování její základní úrokové sazby. Které by opět přispělo k pomalejšímu snižování základní sazby ČNB.

Podmínky v českém průmyslu se v dubnu zhoršily více, než se čekalo

Průmysl stahují dolů Německo i zásoby, stejně jako celou ekonomiku.

Tuzemskému zpracovatelskému průmyslu se v dubnu vedlo hůře, než se čekalo. Příslušný index nákupních manažerů vykázal hodnotu 44,7 bodu. Podle odhadů expertů oslovených agenturou Bloomberg se hodnota měla pohybovat od 45 do 47,5 bodu. V březnu hodnota indexu činila 46,2 bodu.

Znamená to, že podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se nadále meziměsíčně zhoršují. V dubnu ještě rychleji než v březnu – a navíc tedy nad očekávání rychle.

Průmyslníkům totiž klesá jak výroba, tak nové zakázky. Jsou proto navíc nuceni snižovat stavy pracovníků. Současně ovšem čelí vyšším cenám vstupů, což je závažný signál také pro Českou národní banku. Ta na svém dnešním zasedání sníží úrokovou sazbu nejspíše o 0,5 procentního bodu, avšak nelze vyloučit ani pokles jen o 0,25 procentního bodu. Výraznější inflační tlaky v průmyslu, poháněné zejména vyššími cenami energií, mohou být jedním z důvodu, jež některé bankovní radní přiměje k zvednutí ruky ve prospěch právě jen mírnější redukce základní sazby o 0,25 procentního bodu.

Čeští průmyslníci se potýkají jak se slábnoucí poptávkou domácí provenience, tak také té zahraniční. Útlum zahraniční poptávky souvisí zejména s ekonomickými obtížemi, jimž čelí Německo, klíčový obchodní partner ČR. Německému průmyslu nesvědčí vysoké ceny energií, poměrně vysoké úrokové sazby či ekonomické zadrhávání Číny.

Pokles výroby v Česku má však na svědomí také snaha redukovat zásoby již vyrobeného zboží. Právě zásoby budou letos stahovat dolů celou tuzemskou ekonomiku, byť ta by měla celkově růst o 1,1 procenta. Pozitivně k růstu přispěje spotřeba domácností a také výdaje vlády, investice a zahraniční obchod, zatímco negativně právě vývoj stavu zásob. Zásoby se negativně projeví poměrně výrazně. I když totiž celková poptávka v ekonomice roste – i díky oživení apetýtu domácností –, zatím ji i letos z podstatné části bude uspokojovat rozprodej zboží již vyrobeného a uskladněného. Nemusí se vždy jednat o uskladnění v úplně finální podobě, jak demonstruje třeba situace v autoprůmyslu; z velké části již dokončené vozy čekají na několik posledních komponent a zákazníci se musí smířit s dlouhými čekacími lhůtami.

Pohonné hmoty to zatím výš nevytáhnou, navzdory startu motoristické sezóny čekejme zlevnění

Při rozpoutání války Izraele a Íránu ale hrozí ceny kolem 50 Kč/l.

Pohonné hmoty čeká první letošní výraznější zlevňování. A to navzdory aktuálnímu zahájení motoristické sezóny. Důvodem je znatelný pokles cen ropy, k němuž v uplynulých dnech došlo. Ještě minulý týden se ropa Brent prodávala za cenu kolem 90 dolarů za barel. V první květnový den však uzavírala na méně než 84 dolarech.

Benzín by z průměrně ceny 40,33 koruny za litr měl v příštích sedmi dnech zlevnit o zhruba třicet haléřů, nafta pak o přibližně padesát haléřů na litr – ze své ceny 38,95 koruny za litr.

Za vyhlíženým poklesem cen pohonných hmot stojí zejména pokles cen ropy na světovém trhu. K němu vedou kromě vysokého stavu zásob v USA náznaky možného příměří mezi Izraelem a Hamásem, které by zklidnilo situaci na Blízkém východě. Obchodníkům s ropou by se tak tím pádem dostalo ujištění, že pravděpodobnost výpadku jejích dodávek z blízkovýchodního regionu citelně klesá. Tím pádem by se snížila – a snižuje se částečně již nyní – související riziková přirážka, jež je součástí ceny ropy.

Naděje na dosažení příměří je nyní nejvyšší od týdenního příměří uzavřeného loni v listopadu. Nynější příměří by navíc Spojeným státům umožnilo zrychlit postup v rámci dojednávání historické úmluvy se Saúdskou Arábií. Washington by na jejím základě poskytl Rijádu bezpečnostní záruky a otevřel cestu k navázání diplomatických styků Saúdské Arábie a Izraele. Pokud tedy právě Izrael bude svolný k příměří ve své válce s Hamásem v Gaze, jež začala loni v říjnu.

Jednání mezi Washingtonem a Rijádem v posledních týdnech zintenzivnila. Pokud by americká administrativa úmluvu s Rijádem vskutku dojednala, bude to rovněž předvolební trumf stávajícího prezidenta Bidena. Zajistila by opravdu zásadní zklidnění situace na Blízkém východě, což by přivodilo další výrazný pokles zmíněné rizikové přirážky v ceně ropy.

Hrozí ale i docela opačný scénář. Byť bezprostředně trhy žijí naději na zásadní zklidnění situace na Blízkém východě. Opačný scénář, naštěstí méně pravděpodobný, předpokládá přímý vojenský střet Izraele a Íránu, který teroristy Hamásu dlouhodobě podporuje. Tento střet by zahrnoval útoky na ropná zařízení v blízkovýchodním regionu, takže cena ropy by dle Bloombergu mohla vylétnout až nad 150 dolarů za barel. Ceny pohonných hmot v Česku by tak výrazně převyšovaly úroveň 40 korun za litr, a mohly by se dokonce přiblížit úrovni 50 korun za litr. (3.5.2024)