Zelený jídelníček: díky českým vědcům míří další druhy mikrořas na trh

Mikrořasy jsou nadějí pro budoucnost, perspektivu mají v průmyslu, medicíně a kvalitní stravě. Tu je možné nově obohatit o další druhy mikrořasy Chlorella. K jejich konzumaci dalo zelenou Ministerstvo zemědělství ČR po konzultaci se všemi zeměmi Evropské unie. Úřady vycházely z výsledků mnohaletých výzkumů Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Všechny nové potraviny i potravinářské suroviny podléhají v Evropské unii poměrně přísným regulacím a musejí projít dlouhým schvalovacím řízením. Platí to například pro hmyzí bílkoviny, extrakty z rostlin či pro mikroskopické řasy, které se objevují v doplňcích výživy nebo například ve formě olejů.

Pokud se ale prokáže, že lidé potravinu v Evropě konzumovali před rokem 1997, uznají ji úředníci bez zdlouhavého schvalování a všemi možnými testy. A to se týkalo i některých druhů chlorely, které lidé v Československu jedli již před 40 lety. Určit, které konkrétní druhy to byly se podařilo díky vědcům z Mikrobiologického ústavu AV ČR, kteří se vedle vědy zabývají dlouhodobě také praktickému použití chlorel.

 „Mikrobiologický ústav historicky pěstoval různé druhy chlorel, které až dosud nebyly na seznamu ‚starých‘ potravin. Protože ale všechny tyto řasy má ve své sbírce, mohl dokázat, že před rokem 1997 se používaly a konzumovaly, “ říká Richard Lhotský z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Producenti řas v zemích EU nyní mohou druhy, které jsou na seznamu tak zvaných starých potravin používat bez toho, aby je museli nechávat schvalovat jako novou potravinu v dlouhém a nákladném procesu.

Obr. Biomasa chlorelly – vlevo pěstovaná venku, vpravo vyšlechtěná, pěstovaná ve fermentoru

Drobná zelená kulička

„Nyní popíšu řasu takovým způsobem, že ji každý bude moci rozeznat,“ napsal v roce 1890 nizozemský botanik a mikrobiolog Martinus Beijerinck, když identifikoval mikroskopickou řasu Chlorella, česky zelenivku. Od té doby je tato řasa modelovým organismem pro výzkum fotosyntézy a od padesátých let ji výzkumníci kultivují i pro využití v potravinářství.

Tehdejší Československo se po USA, Izraeli, Německu a Japonsku stalo pátou zemí, kde se Chlorella začala pěstovat i využívat pro konzumaci. Pověstné byly řasové karbanátky v táborském hotelu Palcát. Vědci z pracoviště Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni se tehdy podíleli i na vývoji léčebných preparátů a třeboňská Chlorella letěla do vesmíru s Vladimírem Remkem.

Většina lidí zná chlorelu z doplňků výživy, z tablet nebo kapslí. Ačkoli většinou netuší, jaký konkrétní druh mikrořasy se skrývá za zeleným práškem, pro producenty je to velmi důležité. Rodina chlorel zahrnuje asi 100 druhů a neustále se přejmenovávají, což firmám pěstujícím chlorelu ztěžuje orientaci, které druhy jsou povolené a které nikoli. Stále existuje několik technologicky významných druhů, které měly tu smůlu, že jejich název nefiguroval mezi těmi, jež se před rokem 1997 konzumovaly.

Většina chlorel se dnes pěstuje v Asii v otevřených kultivačních systémech, v Evropě se vzhledem ke klimatickým podmínkám rozšiřuje kultivace v uzavřených fermentorech, kde se mohou prosadit i nové, vyšlechtěné nezelené druhy chlorel určené například pro bezlepkové produkty jako zdroj bílkovin nebo antioxidantů.

Tématu je věnován také článek s názvem Řasy jsou nadějí pro 21. století, ukazují čeští vědci na Expu v Dubaji. O výzkumu a potenciálu řas se píše v časopise A / Věda a výzkum 2/2021.

Zvolánková Eliška, Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (5.3.2022)