Železnice pneumatická

Anglický mechanik J. Vallence si dal r. 1824 patentovat železnici, která se měla pohybovat v uzavřeném tunelu tlakem venkovního vzduchu na štít upevněný na zádi posledního vozu a uzavírající neprodyšně tunel za železnicí; tlak vzduchu se měl vyvodit tím, že by se před vlakem odsával z tunelu vzduch. Angl. inženýr S. Clegg a J. Samuda zřídili r. 1838 u Londýna pneumatickou ž., ale pro drahý provoz byla brzy zastavena. Jobard z Bruselu si vymyslil r. 1844 železnici na pohon stlačeným vzduchem přiváděným pružnými klapkami z dutých kolejnic, kam se měl vhánět kompresorem, a r. 1846 přišel s myšlenkou železnice „elektro-pneumatické“: v duté kolejnici se měl stlačeným vzduchem pohybovat píst a táhnout za sebou vůz prostřednictvím elektromagnetu. Stejný návrh si dali patentovat v Anglii rok předtím W. H. Taylor a F. R. Conder. Variací pneum. železnice je potrubní pošta.